Když vyšly najevo výsledky britského referenda o vystoupení z Evropské unie, vzbudily zděšení nejen u zastánců setrvání v EU, ale i u části stoupenců odchodu. Na Twitteru se začal šířit hashtag #regrexit (ve smyslu lítost z brexitu) a někteří dosavadní stoupenci odchodu z EU říkají, že i když pro něj hlasovali, ve skutečnosti s ním nepočítali a vlastně ho ani nechtějí.
Britská média přinesla v neděli příběhy lidí, kteří v referendu volili vystoupení z Evropské unie, a když se jejich sen stal skutečností, bojují se silnou kocovinou. „To ráno mě dohonila realita a společně s ní lítost. Přeju si, abych měla příležitost hlasovat znova – jednoduše proto, že bych to udělala jinak,“ řekla listu London Evening Standard volička Mandy. BBC citovala dalšího voliče, který má po referendu podobné pocity. „Myslím, že období nejistoty, které na nás během následujících několika měsíců čeká, se tím ještě zesílilo, takže mám velké obavy,“ řekl.
Řada lidí nespokojených s výsledkem britského referenda v posledních dnech podepsala petici za opakování hlasování. I ona samotná přitom vznikla v očekávání, že zastánci odchodu budou ti, kteří prohrají. List Independent zjistil, že ji založil William Oliver Healey – aktivista, který vystupoval za vystoupení z EU. Sám názor nezměnil, ale petici založil již před hlasováním. „Byla vytvořena v době, kdy se zdálo nepravděpodobné, že ‚vystoupit‘ zvítězí (…). Vzhledem k výsledku byla petice ukradena kampaní za setrvání,“ napsal sám Healey na Twitteru.
Sociolog: Rozložení sil se příliš nezměnilo
Ředitel Sociologického ústavu Akademie věd Tomáš Kostelecký ovšem v rozhovoru pro ČT upozornil, že i když se to z příběhů, které média přinášejí, může zdát, „hlasování nijak zvlášť rozložení sil a názorů nezměnilo“. Nepovažuje za reálné, aby lidé, kteří prožívají „regrexit“, mohli svoji volbu zvrátit. „S výsledkem se nedá nic dělat. Kdo hlasoval pro brexit, aniž by bral vážně, že by k němu mohlo dojít, tak si to měl rozmyslet předtím,“ podotkl Tomáš Kostelecký.
Pro Brity ale podle něj bude o mnoho těžší žít se sebou samými – ani ne tak proto, že se rozhodli vystoupit z Evropské unie, ale především proto, jak probíhala kampaň. „Během debaty o brexitu padaly velice demagogické, populistické argumenty a ne jenom na jedné straně. To zhoršilo náladu ve společnosti a snížilo úroveň debaty,“ upozornil sociolog. Nastává tak podobná situace jako po manželské hádce. „Když se v domácnosti dva lidé pohádají, problém je to, co si řekli, a ne to, kvůli čemu se pohádali. Může se stát, že se některé věci budou vytahovat a bude to znovu rezonovat,“ dodal.
Brexit jako inspirace nebo možná varování
Krátce poté, co začalo být zřejmé, že si většina Britů přeje vystoupit z Evropské unie, ozvali se její odpůrci i v dalších zemích. K vyhlášení podobných plebiscitů vyzvali například Marie Le Penová, Geert Wilders nebo Marian Kotleba. Tomáš Kostelecký však upozornil, že to, co považují za začátek svého vzestupu, může euroskeptickým stranám naopak přinést velké ztráty. Vidí totiž paralelu. „Když se na začátku 90. let odtrhlo Slovensko, tak velice výrazně poklesla podpora moravských autonomistů. Lidé na Moravě si uvědomili, že to není úplně legrace, že by se opravdu mohlo stát, že by se začalo mluvit o odtržení a pak k tomu došlo,“ přirovnal sociolog.
Občané Velké Británie se ve čtvrtečním referendu poměrem 51,9 ku 48,1 procenta přiklonili k vystoupení z Evropské unie. Premiér David Cameron, který plebiscit vypsal, kvůli výsledku ohlásil rezignaci. Představitelé Skotska, kde hlasovalo za setrvání v EU přes šedesát procent lidí, dali najevo, že budou kvůli brexitu usilovat o vypsání dalšího referenda o skotské samostatnosti. Nespokojenost dala najevo i část severoirských politiků, neboť v Ulsteru také většina lidí hlasovala pro setrvání.
