Ruští vojáci se pomalu stahují od hranic s Ukrajinou

Kyjev – Rusko v minulých dvou dnech výrazně snížilo stavy svých jednotek na hranicích s Ukrajinou. Oznámil to dnes kyjevský list Ukrajinska pravdas odvoláním na armádní zdroje. V současné době je podle nich v pohraničních oblastech zhruba 10 000 ruských vojáků. Údaje z minulého týdne přitom hovořily o dvojnásobku až trojnásobku. Západ opatrně mluví o mírném uvolnění napětí. Ruský prezident ale naléhá na změny v ukrajinské ústavě. Uvedl to v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Merklovou. Úřadující ukrajinský prezident Turčynov ale návrhy Ruska na federalizaci odmítl. Ukrajina je podle něj unitární stát a předpoklady pro takové uspořádání nemá.

Informace o rozmístění ruských vojáků při ukrajinských hranicích se výrazně liší a nelze je hodnověrně ověřit. Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij minulý čtvrtek prohlásil, že Rusko už stáhlo k hranicím s Ukrajinou na 100 000 vojáků. Podle západních expertů je ale tento údaj výrazně nadsazený. Spojené státy odhadují stav ruských vojsk na 20 000, západoevropské bezpečnostní agentury uváděly počátkem minulého týdne 30 000.

Rusko začalo soustřeďovat své jednotky při ukrajinských hranicích souběžně se záborem Krymského poloostrova. Ruští vojáci a neoznačení příslušníci ruských speciálních jednotek jsou rozmístěni hlavně při hranicích s Charkovskou, Doněckou a Luhanskou oblastí osídlenými silnou ruskojazyčnou menšinou. Jejich přítomnost na dostřel od ukrajinské hranice zdůvodňuje Moskva obavou z protiruských nacionalistických nálad na Ukrajině.

3 minuty
Putin jednal s Merkelovou o Ukrajině
Zdroj: ČT24

Podle ukrajinských vojenských zdrojů se pravděpodobnost ruské invaze na východě Ukrajiny snižuje. „Už druhý den je patrný odchod vojáků, jejich počet v pohraničních oblastech nepřevyšuje 10 tisíc,“ řekl šéf ukrajinského Střediska pro vojenská a politická studia Dmytro Tymčuk. Neznamená to ale podle něj, že „Ukrajinci se mohou sbalit a jít domů“.

Tymčukovu informaci potvrdil mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Olexij Dmytračkivskyj. Důvodem podle něj může být pouhá obměna jednotek, pohyby vojsk ale mohou souviset i s rusko-americkým vyjednáváním o uvolnění v rusko-ukrajinských vztazích. O řešení konfliktní situace v neděli v Paříži hovořili ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov.

Černomořská flotila
Zdroj: ČTK/AP/Sergey Ponomarev

Moskva vypověděla dohody o flotile a Sevastopolu

Dolní komora ruského parlamentu jednohlasně podpořila vypovězení čtyř rusko-ukrajinských dohod o černomořské flotile a pronájmu sevastopolské základny na Krymu. Pro příslušný návrh zákona, předložený prezidentem Vladimirem Putinem, hlasovalo 443 poslanců, nikdo nebyl proti.

Zákon „přerušuje platnost“ rusko-ukrajinských smluv z let 1997 a 2010 o rozdělení černomořské flotily, o postavení a podmínkách pobytu černomořské flotily na území Ukrajiny, o platbách spjatých s rozdělením a pobytem flotily a o prodloužení pronájmu sevastopolské základny.

Předloha vysvětluje vypovězení smluv s Ukrajinou tím, že Krym byl přijat do Ruské federace. Odvolává se rovněž na vídeňskou konvenci o mezinárodních dohodách, podle které prý Rusko mělo právo stávající smlouvy vypovědět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 2 hhodinami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 4 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...