Ruští poslanci posvětili amnestii, dotkne se Pussy Riot i Greenpeace

Moskva - Dolní komora ruského parlamentu dala zelenou návrhu prezidentské amnestie. Podle právníků se na svobodu dostanou i dvě členky punkové skupiny Pussy Riot. Plošná milost se má týkat rovněž třicítky aktivistů Greenpeace, kteří se tak vyhnou soudnímu procesu. Na svobodu se ale zřejmě dostane jen část opozičních demonstrantů proti Putinově loňskému návratu do Kremlu. Amnestie byla vyhlášena v rámci oslav 20. výročí ruské ústavy. Dotkne se zhruba 25 tisíc lidí. Putinovi odpůrci ale mezi amnestovanými nejsou.

Duma přijala pozměňovací návrh, jenž umožňuje osvobodit nejen odsouzené, ale i stíhané podle paragrafů o výtržnictví a o účasti v masových nepokojích - ovšem bez „organizátorů nepokojů“. To podle agentury Interfax znamená, že „amnestie se může týkat jen části“ z desítek demonstrantů, zatčených při potyčkách s policií loni 6. května v předvečer Putinova uvedení do úřadu na třetí funkční období.

Politické vězně nevedeme, tvrdí Medvěděv

„Nesedí za to, že mají odlišné politické názory, ale za to, že bili policisty - a to není přijatelné v Rusku, na Ukrajině, v Evropě ani v žádné jiné zemi,“ řekl nedávno ruský premiér Dmitrij Medvěděv na adresu tuctu aktivistů. Podle něj v zemi žádní političtí vězni nejsou.

Změna v amnestii má umožnit bez soudu propustit třicítku členů posádky lodi Greenpeace Arctic Sunrise, zadržené v září ruskými úřady kvůli protestu proti chystané těžbě ropy v Arktidě. Aktivisté byli původně obviněni z „pirátství“, než bylo obvinění zmírněno na „výtržnictví“ (o zadržených aktivistech více zde).

Klára Sutlovičová, vedoucí arktické kampaně Greenpeace ČR

„Schválená amnestie je úleva, ale ne důvod k oslavám. Třicet lidí strávilo dva měsíce ve vězení kvůli obvinění ze zločinu, který nespáchali. Jediný důvod, proč těžařské firmy míří do Arktidy, je tající led. Přitom spalování ropy způsobuje další a další tání. Třicet dnes amnestovaných lidí se vydalo do Arktidy, aby proti tomuto šílenství protestovalo. To není zločin.“

O pár měsíců by amnestie mohla zkrátit pobyt za ostnatým drátem dvěma členkám Pussy Riot, odsouzeným kvůli předvolební výtržnosti v pravoslavném chrámu. Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová si mají odpykat dvouletý trest v březnu příštího roku. Jejich obhájkyně Irina Chrunovová doufá, že její klientky oslaví Nový rok už na svobodě, nicméně připouští, že „vše závisí na ochotě vedení vězeňského tábora neprodlužovat propouštění na svobodu“.

Ruský nejvyšší soud našel nedávno prohřešky proti zákonům v rozsudku nad členkami Pussy Riot. Soudci moskevského městského soudu prý nepřihlédli dostatečně k polehčujícím okolnostem, neuvedli v rozsudku motivy spáchaného činu a nezabývali se možností odkladu trestu (více zde).

Za mřížemi naopak zůstane například bývalý šéf ropného koncernu Jukos Michail Chodorkovskij či opoziční předáci Alexej Navalnyj a Sergej Udalcov.

Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu Plus 

„Myslím si, že pokud jde o počty amnestovaných, je to rozhodnutí dosti velkorysé. Musíme si ale uvědomit, že Pussy Riot nebo aktivisti Greenpeace nejsou pro Putina a jeho okolí příliš nebezpeční. U Pussy Riot byly od začátku pochybnosti, zda ty mladé dámy měly vůbec do vězení jít. U Greenpeace to režim přehodnotil sám – že to trochu přepískl. Kdyby ale ta amnestie byla velkorysá ve smyslu politickém, tak se ale třeba Alexeje Navalného dotknout mohla. Ten režim je ale nějak nastaven a některé věci se dějí prakticky automaticky.“

Amnestie bude oficiálně zveřejněna koncem týdne

Poslanci dnes schválili amnestii v závěrečném čtení. Následovat bude schvalování v horní komoře parlamentu, Radě federace, a podpis prezidenta. Amnestie vstoupí v platnost oficiálním zveřejněním, které se čeká v závěru týdne. Na její realizaci bude mít vězeňská správa půl roku. Odhaduje se, že se může dotknout 20 až 25 tisíc lidí.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Z amnestie jsou vyjmuti recidivisté, zločinci odsouzení k trestům delším než pět let, trestanci s vážnějšími kázeňskými tresty, teroristé, pedofilové, narkomani či bývalí policisté odsouzení za násilí vůči občanům.

Podle úředního ombudsmana Vladimira Lukina z věznic vyjde jen okolo dvou tisíc vězňů. Většina amnestovaných je totiž jen stíhána či odsouzena podmíněně. Lukin současně navrhl další amnestii vyhlásit příští rok v létě ke 100. výročí začátku první světové války.

AMNESTIE V RUSKU

- V Rusku amnestii nevyhlašuje šéf státu, ale dolní komora parlamentu Státní duma. Od roku 2000, kdy Putin stanul u kormidla moci, bylo v zemi vyhlášeno několik amnestií, které se dohromady dotkly asi milionu lidí.

- Cílem amnestií je mimo jiné uvolnit přeplněné ruské věznice, kde je v současnosti asi 750 tisíc lidí. Rusko tak patří k zemím s největším počtem vězněných osob.

- Zatím poslední amnestii vyhlásila Státní duma letos v červenci, a to pro poprvé odsouzené za ekonomické trestné činy. Tato amnestie se dotkla asi 13 500 odsouzených a vyšetřovaných ve vazbě. Ze zhruba tři čtvrtě milionu Rusů za mřížemi byla asi třetina odsouzena podle ekonomických paragrafů; v Rusku totiž hrozí podnikatelům už za drobné chyby v daňových či účetních dokladech obvinění z podvodu, jenž se trestá až deseti lety vězení.

- Státní duma vyhlašuje tradičně amnestie také u příležitosti různých výročí, například k výročí konce druhé světové války. Takovou amnestii vyhlásila mimo jiné v dubnu 2010 pro válečné veterány, bývalé vězně koncentračních táborů a ghett či občany, kteří přežili blokádu Leningradu. Tato amnestie se dotkla asi dvou stovek lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil zrušit summit s tamním vládcem Si Ťin-pchingem. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Peského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily útoky na Írán.
00:35Aktualizovánopřed 19 mminutami

Letiště v Dubaji po dronovém útoku přerušilo provoz

Mezinárodní letiště v Dubaji dočasně přerušilo provoz. V blízkosti zařízení vzplála po dronovém útoku nádrž s palivem, informovaly tamní úřady. Nejsou hlášeni žádní zranění, hasiči se snaží plameny uhasit.
před 23 mminutami

Irácký Kurdistán kvůli útokům milic přestává vyvážet ropu

V irácké autonomní oblasti Kurdistánu byla kvůli útokům milic pozastavena veškerá produkce ropy a zemního plynu. Podle ministerstva přírodních zdrojů už není možné ropu vyvážet. Resort zároveň obvinil federální vládu v Bagdádu z nečinnosti i z toho, že někteří z útočníků dostávají výplaty právě od této vlády. Proíránské irácké milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán na různé cíle v Iráku, míří na kurdské vojenské cíle a ropnou infrastrukturu.
před 4 hhodinami

Ve Francii skončilo první kolo místních voleb, uspěl expremiér Philippe

Ve Francii skončilo první kolo místních voleb, ve kterých občané rozhodují o starostech a zastupitelích ve zhruba 35 tisících městech a vesnicích. Ve městě Le Havre uspěl podle předběžných výsledků bývalý francouzský premiér Édouard Philippe, kterému tak vzrostly šance pro prezidentské volby plánované na rok 2027, uvedla agentura AFP. Volby jsou považovány za test síly krajní pravice a odolnosti mainstreamových stran. Druhé kolo se uskuteční 22. března.
před 5 hhodinami

Příznivci Orbána i Magyara vyšli do ulic Budapešti

Ulice Budapešti zaplnily davy lidí. Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar předtím vyzvali své stoupence, aby vyšli a tím předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně. Obou akcí se podle agentury AFP zúčastnily desítky tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Moldavsku je pohotovost kvůli kontaminaci Dněstru po ruském útoku na Ukrajinu

Moldavsko vyhlásilo pohotovost kvůli úniku paliva do řeky Dněstr po ruském vzdušném útoku na Ukrajinu, oznámila podle agentury AFP a ruské služby BBC moldavská vláda. Za kontaminaci zřejmě může několik dní starý ruský vzdušný útok na ukrajinskou Dněsterskou vodní elektrárnu. Server RBK-Ukrajina před několika dny uvedl, že do Dněstru unikly z tohoto zařízení technické oleje a že se znečištění šířilo do Moldavska.
před 6 hhodinami

Přechod v Rafahu má být podle Izraele znovuotevřen ve středu

Hraniční přechod Rafah, nad kterým má kontrolu Izrael a který vede z Pásma Gazy do Egypta, bude znovuotevřen ve středu, oznámil úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT). Židovský stát přechod uzavřel, když spolu se Spojenými státy 28. února zaútočil na Írán a zažehl regionální válku. Přechod bude otevřen v obousměrném provozu, ale pouze pro pohyb lidí, uvedla agentura AFP.
před 7 hhodinami

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...