Ruští poslanci posvětili amnestii, dotkne se Pussy Riot i Greenpeace

Moskva - Dolní komora ruského parlamentu dala zelenou návrhu prezidentské amnestie. Podle právníků se na svobodu dostanou i dvě členky punkové skupiny Pussy Riot. Plošná milost se má týkat rovněž třicítky aktivistů Greenpeace, kteří se tak vyhnou soudnímu procesu. Na svobodu se ale zřejmě dostane jen část opozičních demonstrantů proti Putinově loňskému návratu do Kremlu. Amnestie byla vyhlášena v rámci oslav 20. výročí ruské ústavy. Dotkne se zhruba 25 tisíc lidí. Putinovi odpůrci ale mezi amnestovanými nejsou.

Duma přijala pozměňovací návrh, jenž umožňuje osvobodit nejen odsouzené, ale i stíhané podle paragrafů o výtržnictví a o účasti v masových nepokojích - ovšem bez „organizátorů nepokojů“. To podle agentury Interfax znamená, že „amnestie se může týkat jen části“ z desítek demonstrantů, zatčených při potyčkách s policií loni 6. května v předvečer Putinova uvedení do úřadu na třetí funkční období.

Politické vězně nevedeme, tvrdí Medvěděv

„Nesedí za to, že mají odlišné politické názory, ale za to, že bili policisty - a to není přijatelné v Rusku, na Ukrajině, v Evropě ani v žádné jiné zemi,“ řekl nedávno ruský premiér Dmitrij Medvěděv na adresu tuctu aktivistů. Podle něj v zemi žádní političtí vězni nejsou.

Změna v amnestii má umožnit bez soudu propustit třicítku členů posádky lodi Greenpeace Arctic Sunrise, zadržené v září ruskými úřady kvůli protestu proti chystané těžbě ropy v Arktidě. Aktivisté byli původně obviněni z „pirátství“, než bylo obvinění zmírněno na „výtržnictví“ (o zadržených aktivistech více zde).

Klára Sutlovičová, vedoucí arktické kampaně Greenpeace ČR

„Schválená amnestie je úleva, ale ne důvod k oslavám. Třicet lidí strávilo dva měsíce ve vězení kvůli obvinění ze zločinu, který nespáchali. Jediný důvod, proč těžařské firmy míří do Arktidy, je tající led. Přitom spalování ropy způsobuje další a další tání. Třicet dnes amnestovaných lidí se vydalo do Arktidy, aby proti tomuto šílenství protestovalo. To není zločin.“

O pár měsíců by amnestie mohla zkrátit pobyt za ostnatým drátem dvěma členkám Pussy Riot, odsouzeným kvůli předvolební výtržnosti v pravoslavném chrámu. Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová si mají odpykat dvouletý trest v březnu příštího roku. Jejich obhájkyně Irina Chrunovová doufá, že její klientky oslaví Nový rok už na svobodě, nicméně připouští, že „vše závisí na ochotě vedení vězeňského tábora neprodlužovat propouštění na svobodu“.

Ruský nejvyšší soud našel nedávno prohřešky proti zákonům v rozsudku nad členkami Pussy Riot. Soudci moskevského městského soudu prý nepřihlédli dostatečně k polehčujícím okolnostem, neuvedli v rozsudku motivy spáchaného činu a nezabývali se možností odkladu trestu (více zde).

Za mřížemi naopak zůstane například bývalý šéf ropného koncernu Jukos Michail Chodorkovskij či opoziční předáci Alexej Navalnyj a Sergej Udalcov.

Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu Plus 

„Myslím si, že pokud jde o počty amnestovaných, je to rozhodnutí dosti velkorysé. Musíme si ale uvědomit, že Pussy Riot nebo aktivisti Greenpeace nejsou pro Putina a jeho okolí příliš nebezpeční. U Pussy Riot byly od začátku pochybnosti, zda ty mladé dámy měly vůbec do vězení jít. U Greenpeace to režim přehodnotil sám – že to trochu přepískl. Kdyby ale ta amnestie byla velkorysá ve smyslu politickém, tak se ale třeba Alexeje Navalného dotknout mohla. Ten režim je ale nějak nastaven a některé věci se dějí prakticky automaticky.“

Amnestie bude oficiálně zveřejněna koncem týdne

Poslanci dnes schválili amnestii v závěrečném čtení. Následovat bude schvalování v horní komoře parlamentu, Radě federace, a podpis prezidenta. Amnestie vstoupí v platnost oficiálním zveřejněním, které se čeká v závěru týdne. Na její realizaci bude mít vězeňská správa půl roku. Odhaduje se, že se může dotknout 20 až 25 tisíc lidí.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Z amnestie jsou vyjmuti recidivisté, zločinci odsouzení k trestům delším než pět let, trestanci s vážnějšími kázeňskými tresty, teroristé, pedofilové, narkomani či bývalí policisté odsouzení za násilí vůči občanům.

Podle úředního ombudsmana Vladimira Lukina z věznic vyjde jen okolo dvou tisíc vězňů. Většina amnestovaných je totiž jen stíhána či odsouzena podmíněně. Lukin současně navrhl další amnestii vyhlásit příští rok v létě ke 100. výročí začátku první světové války.

AMNESTIE V RUSKU

- V Rusku amnestii nevyhlašuje šéf státu, ale dolní komora parlamentu Státní duma. Od roku 2000, kdy Putin stanul u kormidla moci, bylo v zemi vyhlášeno několik amnestií, které se dohromady dotkly asi milionu lidí.

- Cílem amnestií je mimo jiné uvolnit přeplněné ruské věznice, kde je v současnosti asi 750 tisíc lidí. Rusko tak patří k zemím s největším počtem vězněných osob.

- Zatím poslední amnestii vyhlásila Státní duma letos v červenci, a to pro poprvé odsouzené za ekonomické trestné činy. Tato amnestie se dotkla asi 13 500 odsouzených a vyšetřovaných ve vazbě. Ze zhruba tři čtvrtě milionu Rusů za mřížemi byla asi třetina odsouzena podle ekonomických paragrafů; v Rusku totiž hrozí podnikatelům už za drobné chyby v daňových či účetních dokladech obvinění z podvodu, jenž se trestá až deseti lety vězení.

- Státní duma vyhlašuje tradičně amnestie také u příležitosti různých výročí, například k výročí konce druhé světové války. Takovou amnestii vyhlásila mimo jiné v dubnu 2010 pro válečné veterány, bývalé vězně koncentračních táborů a ghett či občany, kteří přežili blokádu Leningradu. Tato amnestie se dotkla asi dvou stovek lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 45 osob utrpělo zranění, 26 převezli záchranáři do nemocnic. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo dalších sedm lidí, zraněných je jedenáct osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřeli tři lidé.
03:05AktualizovánoPrávě teď

VideoJe v troskách, ale dokáží ho obnovit, říká Hladík o íránském jaderném programu

„Je to věc prestiže,“ vysvětluje ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík, proč je podle něj pro Írán zásadní jeho jaderný program, který je hlavní třecí plochou mezi Teheránem a Washingtonem. Podle Hladíka je aktuálně v troskách, ale země má schopnost ho obnovit. Jednání delegací Íránu a USA vnímá jako dobrý signál, absence dohody podle něj nicméně není překvapením. „Bez čínské podpory by ten íránský režim nemohl fungovat tak, jak funguje,“ podotkl také v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem, v němž se mluvilo i o situaci mezi Izraelem a Libanonem.
před 41 mminutami

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 4 hhodinami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 11 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 12 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 12 hhodinami
Načítání...