Rusové vypustili novou kosmickou raketu – první od sovětských dob

Pleseck (Rusko) – Rusko dnes uskutečnilo první zkušební let zcela nové kosmické rakety, která je první od 60. let. Nosná raketa Angara-1.2PP vzlétla z kosmodromu Pleseck na severozápadě země a o 21 minut později nákladní modul s maketou družice a druhým stupněm rakety dopadl na 5 700 kilometrů vzdálený polygon Kura na Kamčatce, tedy na opačném konci Ruska.

7 minut
Rusko vypustilo po půl století novou raketu
Zdroj: ČT24

Nová generace raket představuje klíčovou součást úsilí ruského prezidenta Vladimira Putina o vzkříšení dřívější slávy kosmického odvětví, které po rozpadu Sovětského svazu tvrdě zasáhl problém s omezenými financemi a odlivem mozků. Angara by se mohla stát soupeřem francouzských raket Ariane či kalifornského podniku SpaceX, její těžká verze má nahradit nosné rakety Proton, které naposledy zaznamenaly řadu selhání.

Angara je dokonce první novou civilní raketou od smrti legendárního sovětského konstruktéra Sergeje Koroljova v roce 1966. Dnes letěla lehká dvoustupňová varianta, schopná vynést do kosmu náklad o hmotnosti 3,8 tuny. Těžká verze Angary by podle generálního konstruktéra Vladimira Něstěrova měla vzlétnout do konce letošního roku. Podle agentury RIA Novosti má být raketa v různých variantách schopna dopravit do vesmíru náklad až o hmotnosti 35 tun.

Ruská raketa Angara
Zdroj: ČT24

O zkušební let se Rusové pokoušeli už 27. června, automatické systémy ale na poslední chvíli odpočítávání přerušily. Ve zprávě vyšetřovací komise, kterou si prý osobně vyžádal Putin, se uvádí, že selhal přetlakový ventil nádrže s kapalným kyslíkem.

Projekt za zhruba 100 miliard rublů (60 miliard Kč) - a podle některých zdrojů za téměř dvojnásobek - se připravoval plných dvacet let. Z hlediska Moskvy představuje Angara strategicky významný projekt, protože příprava a výroba raket se bude provádět výhradně na území Ruské federace ve spolupráci ruských podniků sídlících v Rusku. Vypouštěny budou rovněž pouze z ruského území - z Plesecka a z nově budovaného kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti na východě země.

Angara má být zároveň první ruskou „zelenou“ raketou, protože prý nebude využívat jedovaté palivo. Na vážné ekologické škody si často stěžují zejména obyvatelé oblastí, kam dopadají úlomky z raket startujících z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Z kosmodromu Vostočnyj má Angara poprvé odstartovat příští rok, v roce 2018 se podle ITAR-TASS počítá s prvním pilotovaným startem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...