V Pskovu na západě Ruska má začít neveřejný soud s estonským důstojníkem Estonem Kohverem obviněným ze špionáže. Kohver se hájí tvrzením, že byl do Ruska unesen. Hrozí mu až 20 let vězení. Soudní proces přichází v době napjatých vztahů mezi Ruskem a Západem.
Kohverovo zatčení interpretují obě země odlišně. Zatímco Estonsko tvrdí, že Kohver prováděl na estonské straně hranic rutinní vyšetřování, Rusko prohlašuje, že jej zatklo na své straně při výzvědné činnosti. Sám Kohver říká, že byl do Ruska unesen. V současné době se nachází v ruském vězení, kde je vyšetřován a souzen. Evropská unie v minulosti vyzvala Moskvu, aby Estonce propustila.
„Jedná se o první případ, kdy je Estonec souzen v Rusku. Na estonské straně ale máme několik případů, kdy estonští občané, kteří pracovali v bezpečnostních strukturách Estonska, byli obviněni a nakonec se přiznali ke špionáži z Ruska,“ vysvětluje historička a odbornice na moderní ruské dějiny Veronika Sušová-Salminenová. Nejznámější je zřejmě příběh Estonce Hermana Simma. „Zjistilo se, že předával velmi citlivé informace z NATO a EU Rusům. Byl to velký šok,“ popisuje historička případ z roku 2008.
Soudní proces s Kohverem proto považuje za pokračování napjatých estonsko-ruských vztahů. Ty datuje až do roku 1991, k rozpadu Sovětského svazu má část ruské národní komunity v Estonsku velmi negativní postoj. Estonští Rusové totiž podle Sušové-Salminenové nejsou homogenní skupinou. „Podle výzkumů, které prováděly estonské autority, existuje v Estonsku skupina Rusů, kteří nejsou integrováni,“ říká.
„Musíme si uvědomit, že to není jenom jejich chyba. V roce 1992 se Estonsko rozhodlo, že novým zákonem automaticky zbaví všechny Rusy možnosti, aby se stali estonskými občany. Zde pramení problém,“ soudí Sušová-Salminenová a dodává, že se jedná o jeden z důvodů, proč se mnozí Rusové v Estonsku cítí být přeshraniční součástí Ruska.
