Rusové si nevybuchlé západní rakety ze Sýrie odvezli do Moskvy. Rozebírají je na součástky

Nahrávám video
Zaorálek o útoku v Sýrii: Potřebujeme plán, USA do toho vnášejí spíš zmatek
Zdroj: ČT24

Ruští experti zkoumají dvě nevybuchlé křídlaté rakety západní výroby, které se našly v Sýrii po útoku USA, Británie a Francie na údajné chemické laboratoře syrské armády. Kromě raket byla do Moskvy přepravena vysoce přesná munice ze Západu. Oznámila to ruská agentura Interfax s odvoláním na své armádní zdroje.

Ruští odborníci vyhodnocují systémy řízení a navigace, použité součástky a využití materiálu pohlcujícího radiové vlny. „Získané informace se uplatní při zdokonalování našich prostředků pro boj s vysoce přesnými zbraněmi, hlavně v oblasti protivzdušné obrany a radioelektronického boje,“ řekl Interfaxu armádní zdroj.

USA, Británie a Francie zaútočily na syrské cíle minulý víkend 105 křídlatými raketami, z nichž 76 směřovalo na výzkumné centrum Barzá u Damašku. Dalších 29 raket zasáhlo sklad chemických zbraní a bunkr v Him Šinšáru u Homsu.

Podle Moskvy syrská obrana odpálila 112 řízených střel, z nichž 71 zasáhlo cíl. Americké velení naopak tvrdí, že syrská protivzdušná obrana žádné západní letadlo ani raketu nezasáhla.

Palebná síla spojenců u Sýrie
Zdroj: ČT24

Západní spojenci v Sýrii zasáhli kvůli údajnému chemickému útoku v Dúmá, k němuž došlo 7. dubna a jenž si podle záchranářů vyžádal přes 40 životů. Opoziční síly a Západ ho připisují syrské vládě prezidenta Bašára Asada. Damašek stejně jako jeho spojenec Moskva obvinění z útoku odmítají.

Mezinárodní experti na chemické zbraně do Sýrie dorazili o víkendu, dosud se ale do Dúmy k vyšetření útoku nedostali. Francouzské ministerstvo zahraničí vyjádřilo obavy, že důkazy z Dúmy mizí, zatímco vyšetřování se odkládá. Moskva ale obvinění z maření práce mezinárodních odborníků odmítá.

Americký Pentagon ve čtvrtek uvedl, že nevidí žádné známky, že by syrský režim připravoval nový útok chemickými zbraněmi, ale jeho schopnost podniknout v budoucnu omezený útok prý zůstává.

Situace v Sýrii v dubnu 2018
Zdroj: syria.liveuamap.com

Zaorálek: Zvěrstva v Sýrii nelze zúžit na chemické útoky

Strategie západní aliance ohledně Sýrie je ale podle bývalého šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nejasná. „Před měsícem řekl Donald Trump, že starost o Sýrii by měl převzít někdo jiný, a dokonce avizoval, že začne stahování kontingentu dvou tisíc (amerických) vojáků. Když po měsíci následuje podobný útok tomahawky, tak to pro nás není dobrá situace,“ řekl Zaorálek v pořadu Devadesátka ČT24.

Z postoje USA podle něj nevyplývá, že se chce problému skutečně věnovat. „To chování do té situace spíš vnáší zmatek a přijde mi, že česká diplomacie na tento zmatek vůbec nereaguje,“ pokračoval Zaorálek s tím, že vůbec nejde o jednoznačnou věc.

Bývalý ministr zahraničí připomněl, že jen malý zlomek z téměř půl milionu lidí v Sýrii zemřel v důsledku chemických útoků. „To ostatní je snad menší zvěrstvo? Ti, kteří jsou zabiti barelovými bombami, mučeni v komorách nebo rozstříleni klasickým dělostřelectvem. To vám vadí méně? Zúžení na chemické zbraně je pro mě samotného nepochopitelné,“ zdůraznil Zaorálek v Devadesátce.

Vláda by podle něj měla být schopná reagovat na vznikající pochyby a vysvětlovat na příslušných grémiích svůj postoj. O jasné odpovědi Asadovi lze pochybovat, když měl režim čas se na útok předem připravit, podotkl Zaorálek.

Český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) v sobotu řekl, že byl útok spojenců nevyhnutelný. V neděli ale po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech své vyjádření zmírnil. Bylo by podle něj lepší, kdyby útok schválila Rada bezpečnosti OSN. „Útok samozřejmě nic neřeší. Preferovaná cesta by měla být diplomatická,“ uvedl. Představitelé ODS a TOP 09 Babiše za změnu postoje kritizovali.

V pondělí se vyjádřil k situaci znovu. „Útok má odstrašit od používání chemických zbraní. Nicméně si myslím, že Evropa udělala chybu, když ten region přenechala politickému vlivu Turecka, Ruska a Íránu. Měli jsme být aktivnější a hned po nástupu prezidenta (USA Donalda) Trumpa jsme se měli snažit dostat za jednací stůl všechny aktéry včetně Ruska. Doufejme, že tím skončí útoky chemickými zbraněmi, ale obávám se, že to nevyřeší problém v Sýrii jako takový,“ konstatoval Babiš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
před 1 mminutou

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 10 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 32 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 42 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami
Načítání...