Rusové: NATO na Východě ukazuje svaly, hrozí vojenský incident

Moskva/Brusel - Předvádění síly Severoatlantické aliance na její východní hranici může zvýšit vojenské napětí v oblasti a vést k vážným vojenským incidentům. Ruský velvyslanec při NATO Alexandr Gruško tímto prohlášením reagoval na včerejší schůzku ministrů zahraničí aliančních zemí, kteří – zcela opačně – varovali před destabilizační rolí Moskvy.

„NATO tohle všechno dělá pod zástěrkou takzvané 'ruské hrozby',“ komentoval Gruško takzvaný Akční plán připravenosti, kterým Aliance reaguje na změněné bezpečnostní prostředí po ruském zabrání Krymu a dalších krocích Moskvy v ukrajinské krizi. Součástí plánu je i vznik aliančních sil velmi rychlé reakce, které budou v případě krize schopné zasáhnout na území členské země NATO v několika dnech, nebo zvýšený počet vojenských cvičení.

Rusko: Pobaltí bývalo klidné, nyní se zbrojí

Gruško prohlásil, že NATO v posledních letech uvolnilo obrovské peníze do infrastruktury, což u hranic s Ruskem vytváří „nové skutečnosti“. „Tohle je absolutně slepá ulička a my cítíme, že NATO zvyšuje napětí v oblastech, kde není žádný objektivní důvod k nadbytečnému zbrojení. Pobaltí bylo vždy jedním z nejklidnějších regionů,“ dodal.

Gruško je přesvědčen, že nynější počínání Aliance je v regionálním a celoevropském rozměru vážnou změnou k horšímu. Další možné rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím ale považuje za politický a vojenský projekt, který je „u konce s dechem“. „Současné bezpečnostní podmínky si žádají jiné nástroje, které budou schopné odpovídajícím způsobem respektovat zájmy všech a které budou ve shodě s principy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).“

Zaorálek: NATO nikoho neohrožuje, Rusko za nepřítele neoznačilo

Varování z ruských úst přišlo den po schůzce aliančních ministrů zahraničí, kteří opět obvinili Kreml z toho, že záměrně destabilizuje situaci na východě Ukrajiny tím, že povstalcům dodává tanky a těžké zbraně. Vojenské aktivity Moskvy jsou podle nich v rozporu s dohodami z Minsku.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek potom dnes Gruškova slova o silácké Alianci odmítl. „Takové obviňování pokládám za nesmyslné. Evropa je ohrožená na jihu i na východě a reakce je jediná možná a správná,“ prohlásil. „NATO nikoho neohrožuje. I po všech sporech a obtížných jednáních s Ruskem jsme nikdy neřekli, že máme nepřítele, vůči kterému postupujeme. Chráníme hranice států a svá území. Máme jediný zájem vytvořit akceschopné jednotky, které by byly schopné zasáhnout rychleji než v minulosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 6 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 18 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 51 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...