Rusové chtějí expandovat na sever. Po OSN žádají kus Arktidy

Moskva - Mocenské ambice Ruska mají konkrétní podobu i na jiných místech, než je východ Evropy. Moskva žádá OSN o to, aby jí přiznala nárok na další část Arktidy. Ruští vědci nyní chystají důkazy, že je dno Severního ledového oceánu geologicky přímo spojené s ruským územím. Nehraje se o nic míň než o milion čtverečních kilometrů a 5 miliard tun nerostného bohatství.

Nahrávám video
Horizont: Ruská expanze do Arktidy
Zdroj: ČT24

Ambice Kremlu rozšířit své podmořské území je v rozporu se slovy posledního sovětského vůdce Michaila Gorbačova, v jehož pojetí se měl sever stát oázou světové spolupráce.

  • „Nechme Arktidu, aby zůstala zónou míru.“ (Michail Gorbačov, 1987)

Putinovské Rusko prahne po nových úspěších a chce už brzy zvětšit své území o více než milion kilometrů čtverečních, které leží mezi Špicberky a Wrangelovým ostrovem u Čukotky a jako žádoucí bonus ukrývají pět miliard tun nerostných surovin. „Jsou to jen skromné odhady, jsem si jistý, že skutečné číslo bude mnohem vyšší,“ říká ruský ministr nerostných zdrojů Sergej Donskij.

O přidělení území chce požádat příslušnou komisi OSN už příští rok na jaře. Pro zdůvodnění posunu hranic v oblasti Arktidy musí Moskva najít důkaz, že Lomonosovův práh, jehož podmořské hory se klenou na 1800 kilometrů pod hladinou Severního ledového oceánu, je geologickým prodloužením ruského území. Prvně se to Rusko snažilo dokázat v roce 2001, OSN ale žádost zamítla. Od letošního července proto vody Severního ledového oceánu brázdila loď Akademik Fjodrov, aby získala přesvědčivější důkazy. Průzkum území čtyřikrát většího, než je Česká republika, skončil v těchto dnech a Rusové jsou spokojení: „Udělali jsme všechno požadované, dokonce jsme překonali původní plány,“ říká kapitán průzkumného plavidla Dmitrij Karpenko. 

Arktida
Zdroj: ČT24

Na druhé straně kry číhá Kanada

Mapy mořského dna v Arktidě jsou ovšem neúplné, a hranice tudíž sporné. Na arktický šelf si proto kromě Ruska činí nároky další čtyři severské země - USA, Kanada, Dánsko a Norsko. Podle expertů se zde nachází asi 13 procent dosud neobjevených světových zásob ropy a 30 procent zásob zemního plynu.

Vlastní kartografický průzkum už zahájila i Ottawa – a samozřejmě s přesně opačným cílem než Moskva. Kanadská vláda hodlá najít důkazy, že Lomonosovův hřbet je součástí amerického kontinentálního šelfu, a tudíž na něj Rusové nemají nárok.

Pokud by příslušná komise OSN uznala, že pravdu má Moskva, mohlo by Rusko získat právo využívat přírodní, nerostné, energetické a biologické zdroje až do 350 námořních mil (skoro 650 kilometrů) od svých břehů, oproti dosavadním 200 mílím (370 kilometrů).

Rozhodnutí komise ovšem nelze čekat v nejbližší době. Pravděpodobně budou nutné další průzkumy mořského dna a ty zaberou několik let. Navíc - případná těžba v natolik nepřístupné a nehostinné oblasti bude finančně velice náročná. 

Rusko opráší bývalé sovětské základny
Zdroj: ČT24

Rusko na nic nečeká a v Arktidě vojensky posiluje

Prezident Putin dal nicméně najevo, že Rusko nehodlá od svých záměrů ustoupit a své nároky na severu podpoří i vojensky. Staré základny ze sovětské éry projdou revitalizací a obsadí je nově vytvořené vojenské jednotky. Obnovou má projít chátrající vojenské letiště v přístavu Tiksi na severu Jakutska, nové vojenské kapacity vybuduje ruská armáda v Severomorsku na březích Barentsova moře. Již dříve ministerstvo obrany oznámilo, že se chystá obnovit námořní základnu na Novosibiřských ostrovech severně od Jakutska, kterou Moskva vyklidila z finančních důvodů v první polovině 90. let, a která se má stát pro operace v Arktidě novým opěrným bodem.

Své soupeře v bitvě o sever Rusko popíchlo už v roce 2007. Na severním pólu v hloubce 4200 metrů umístilo svou vlajku z titanu, aby tak za dostatečné mediální pozornosti zdůraznilo svůj nárok na oblast. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 49 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...