Petrohrad – Ruský ústavní soud rozhoduje o zachování nebo zrušení moratoria na trest smrti. V zemi se nepopravuje od roku 1996. Obnovení trestu se ale nebrání vládnoucí strana Jednotné Rusko. Trest smrti je doteď možný ve 109 zemích světa. Nejvíc ho využívají asijské státy jako Čína, Afghánistán nebo Severní Korea. Podle zprávy Amnesty International bylo jen za loňský rok oficiálně popraveno 2390 lidí, z toho 72 procent v Číně.
Drtivá většina Rusů, podle průzkumů až čtyři pětiny, se vyslovuje pro obnovení trestu smrti. Ruská politika se ale zdá být sporem o trest smrti rozdělena. Místopředsedkyně Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu, Ljubov Sliská nedávno prohlásila, že popravovat by se měli pedofilové a pachatelé nejtěžších zločinů, včetně hospodářských.
Ale na dnešním veřejném zasedání ústavního soudu v Petrohradu představitel dumy Alexandr Charitonov prohlásil, že podle vedení parlamentu „trest smrti nelze v Rusku uplatňovat“. Prezident Dmitrij Medveděv je podle svého zástupce u ústavního soudu „pro postupné zrušení trestu smrti“.
Proti popravám se vyslovuje vlivná pravoslavná církev, ochránci lidských práv a liberální média. Obnovení absolutního trestu by poškodilo pověst Ruska na Západě.
V současnosti si v ruských věznicích odpykává doživotí 660 vězňů a dalších 697 odsouzených, jimž byl trest smrti změněn na doživotí. U dalších 211 odsouzených byl trest smrti změněn na 25 let vězení a u 51 vězňů na 15 až 20 let vězení.
