Ruský soud: Chodorkovskij je vinen

Moskva - Někdejší nejbohatší muž Ruska, Michail Chodorkovskij, dostane další trest. Moskevský soud dnes uznal jeho vinu v případu rozkrádání a zpronevěry za stamiliardy rublů. Nyní bude soud předčítat rozsudek, výše trestu by mohla být známa až v novém roce. Odsouzení už oznámili, že se proti rozsudku odvolají. Bývalý ropný magnát už si odpykává osmiletý trest za daňové úniky a příští rok měl vězení opustit. Teď mu ale hrozí další vězení. Jeho stoupenci tvrdí, že procesy jsou zpolitizované.

Bývalý oligarcha pohádkově zbohatl na ruské ropě. A právě ta teď stojí za jeho dalším procesem. Podle obžaloby Chodorkovskij se svým společníkem ukradl stamiliony tun černého zlata a zpronevěřil miliony rublů ropné společnosti Jukos. „Chodorkovskij nakládal s penězi ropné společnosti výhradně podle vlastního uvážení, nezajímaly ho názory jiných lidí, včetně menšinových akcionářů,“ tvrdí žalobce Valerij Lachtin.Soud dnes uznal vinným Chodorkovského i jeho někdejšího hlavního obchodního partnera Platona Lebeděva.

 „Tribunál dospěl k závěru, že Chodorkovskij a Lebeděv ukradli majetek s využitím svých profesionálních funkcí,“ prohlásil dnes soudce. Jaký ale dostanou trest, se zatím neví, ten bude oznámen po přečtení rozsudku, což by mohlo být až po Novém roce.

Michail Chodorkovskij

Zbohatl během privatizace v 90. letech. V roce 1995 koupila Chodorkovského banka Menatep od státu za 350 milionů dolarů ropnou společnost Jukos. Tu pak od roku 1998 do roku 2003 Chodorkovskij vedl jako generální ředitel. Chodorkovskij dostal osmiletý trest za zpronevěru a daňové úniky.

Chodorkovskij už ve vězení je, příští rok by měl vyjít na svobodu poté, co by si odseděl osmiletý trest za daňové úniky. Ruská opozice a příznivci Chodorkovského tvrdí, že procesy jsou politicky motivované. Ropný magnát prý musel za mříže kvůli svým politickým ambicím, které měly ohrožovat někdejšího ruského prezidenta a nynějšího premiéra Vladimira Putina.

Putin, který nevyloučil zájem vrátit se do čela státu při volbách v roce 2012, nedávno označil Chodorkovského za usvědčeného zločince „s krví na rukou“, který má sedět ve vězení. Obhajoba to označila za vměšování do procesu. Premiérovi poradci rychle přispěchali s vysvětlením, že Putin hovořil o minulém rozsudku. Putina mírnil i prezident Dmitrij Medvěděv: „Ani prezident, ani jiní zástupci vlády nemají právo zaujímat pozice v jakémkoliv procesu, dokud soud nerozhodne o vině či nevině.“

Chodorkovskij byl uznán vinným poté, co se pro jeho propuštění vyslovil prezidentův poradce. „Jedině zproštění viny by byl rozsudek, který bychom mohli považovat nejen za spravedlivý, ale i za pragmatický a racionální ve všech směrech. Takový rozsudek by uspokojil podnikatele a Západ stejně jako případné investory v Rusku,“ říká Igor Jurgens.

Při protestech proti procesu zatčeno 20 lidí

Před budovou soudu dnes proti procesu protestovaly asi dvě stovky lidí. Někteří křičeli: „Svobodu politickým vězňům!“ nebo „Rusko bez Putina!“. Policie proti demonstrantům zasáhla, zatkla asi 20 lidí.

Chodorkovského žena Inna dnes řekla, že její muž prý neočekává od vedoucích ruských činitelů žádnou shovívavost. „Můj manžel je silný muž. Rozhodl se sám za sebe a nedělá si žádnou naději.“

Michail Chodorkovskij
Zdroj: AP Photo/Misha Japaridze

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 19 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 29 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 52 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 55 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...