Kyjev - Ministři zahraničí zemí NATO obvinili Rusko, že záměrně destabilizuje situaci na východě Ukrajiny tím, že povstalcům dodává tanky a těžké zbraně. Vojenské aktivity Moskvy jsou podle nich v rozporu s dohodami z Minsku. V Luhanské oblasti na východě Ukrajiny začne v pátek platit klid zbraní. Oznámili to proruští rebelové i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Formálně platí příměří už od září, boje mezi povstalci a ukrajinskou armádou ovšem místy stále pokračují.
V Luhanské oblasti bude od 5. prosince „naprostý klid zbraní“. Příslušnou dohodu přinesla podle OBSE schůzka mezi jistým ruským a ukrajinským generálem. Setkání, které se uskutečnilo již 29. listopadu, se zúčastnili zástupci separatistů a také OBSE.
Prohlášení OBSE následně potvrdil jeden z předáků proruských separatistů Igor Plotnickij, jehož rebelové prohlásili za hlavu samozvané Luhanské lidové republiky. Plotnickij podle DPA upřesnil, že k 6. prosinci obě znesvářené strany stáhnou těžké zbraně „asi 15 až 20 kilometrů“ od frontové linie.
Budou ruští kozáci dělat problémy?
Podle agentury AP ale není jasné, jestli se klid zbraní podaří udržet na celém území Luhanské oblasti. Část tohoto regionu totiž ovládají ruští kozáci, kteří Plotnického autoritu opakovaně zpochybnili. V médiích se také objevily nepotvrzené zprávy o střetech mezi jednotkami separatistů a kozáků. OBSE nicméně v pondělní zprávě o situaci na Ukrajině uvedla, že povstalecké úřady v Luhansku všechny kozácké oddíly kontrolují.
NATO mezitím znovu odsoudilo chování Moskvy. „Ruské akce podkopávají bezpečnost Ukrajiny a mají vážné důsledky pro bezpečnost celého euroatlantického prostoru,“ uvedli ministři v prohlášení. Obavy podle šéfů diplomacií aliančních zemí vzbuzují také ruské plány na další posilování vojenské přítomnosti v Černém moři.
Rusko má podle ministrů aliančních zemí dodržovat své závazky z dohody v Minsku včetně stažení svých sil a vojenského vybavení z ukrajinského území. Umožnit by mělo funkční sledování ukrajinsko-ruské hranice a přispět k diplomatickému řešení konfliktu, které by respektovalo ukrajinskou územní celistvost, suverenitu a mezinárodně uznané hranice.
Země NATO dnes rovněž opětovně odsoudily ruskou anexi poloostrova Krym i tamní zhoršující se humanitární situaci.
Rusko oznámilo, že na válkou zničený východ Ukrajiny vyšle další konvoj s materiální pomocí. Ten poslední, jehož součástí bylo přes 100 kamionů s více než 1 200 tunami nákladu, dorazil do postižené oblasti v neděli. „Práce na vypravení humanitární pomoci jsou v plném proudu,“ citovala agentura TASS ruské ministerstvo pro mimořádné události.
Od poloviny srpna vyslala Moskva do Donbasu celkem osm automobilových kolon, které označuje za humanitární. Kyjev opakovaně vyjádřil podezření, že tímto způsobem mohou povstalci dostávat vojenský materiál. Průjezd ruských nákladních vozů přes úseky hranic kontrolované separatisty považuje za porušení ukrajinské suverenity. Víkendová zásilka podle Moskvy obsahovala především potraviny, stavební materiál a léky.
Ukrajina má novou vládu, ministry vybírali personalisté
Ukrajinský parlament dnes schválil složení nové vlády v čele s premiérem Arsenijem Jaceňukem. Předseda parlamentu Volodymyr Hrojsman ale po hlasování překvapivě oznámil, že večer se bude hlasovat ještě ve druhém kole. Jaceňukův kabinet podpořilo 229 poslanců, což je o tři více, než bylo ve 450členném zákonodárném sboru nutné minimum.
Ve funkcích by měli na návrh prezidenta Petra Porošenka setrvat ministr obrany Stepan Poltorak a ministr zahraničí Pavlo Klimkin. Porošenko do vlády navrhl i tři zahraniční experty, kterým ještě před hlasováním parlamentu udělil občanství, aby tak usnadnil jejich účast v kabinetu.
Podle oznámení prezidentské kanceláře byl výběr kandidátů na ministry na ukrajinské poměry revoluční. Podílely se na něm i tři renomované zahraniční personální agentury. Prezident Porošenko prý prosazuje zásadu, že země rozložená korupcí potřebuje ve vládě schopné manažery nezatížené vazbami na ukrajinské oligarchy.
Do čela ministerstva financí Porošenko navrhl Američanku ukrajinského původu Nataliji Jareskovou, která na Ukrajině žije už 20 let. Litevce Ajvarase Abramavičuse, který v zemi žije deset let, prezident vybral na post ministra hospodářství. Třetím cizincem ve vládě má být Gruzínec Alexandr Kvitašvili, jenž zaujme křeslo ministra zdravotnictví.
