Moskva/Brusel – Ruské ministerstvo zahraničí navrhlo vytvoření „kompaktní podpůrné skupiny“ pro řešení ukrajinské krize. Ukrajina by se podle ruského scénáře měla stát federací a Rada bezpečnosti OSN by také měla schválit rezoluci zakotvující ukrajinskou neutralitu. Ukrajinská diplomacie považuje tyto představy za absolutně nepřijatelné. Německo Moskvu vyzvalo, aby se zdržela jakékoli vojenské aktivity na ukrajinském území. EU ani USA výsledky včerejšího referenda, které podpořilo odtržení Krymského poloostrova od zbytku země, nehodlají uznat.
Po sečtení všech odevzdaných hlasů se pro spojení Krymu s Ruskem vyslovilo 96,8 procenta hlasujících (1 233 002 hlasujících). Pro druhou alternativu, tedy zachování autonomního statusu v rámci Ukrajiny s právem pozdějšího připojení k Rusku, se vyslovilo necelých 21 tisíc lidí (2,5 procenta). K volebním urnám se dostavilo 83,1 procenta obyvatel Krymu, kteří mají volební právo. (více o volebních výsledcích zde)
V zájmu řešení ukrajinské krize dnes ruské ministerstvo zahraničí navrhlo vytvoření „kompaktní podpůrné skupiny“. Jejím cílem by mělo být jak uznání nezávislosti Krymu, tak zmírnění údajného ukrajinského vnitropolitického konfliktu. Podle Kremlu by měla pracovat ve složení „přijatelném pro všechny ukrajinské politické síly“.
Podle Moskvy by také Rada bezpečnosti OSN měla schválit rezoluci zakotvující ukrajinskou neutralitu. Podle ruského scénáře by se Ukrajina měla stát federací, což by zajistila nově přijatá ústava. Nejvyšší zákon by mělo přijmout ústavodárné shromáždění za účasti zástupců ukrajinských oblastí.
Analytik Kořan: Je Krym Putinovou labutí písní?
„Krym může být také labutí píseň prezidenta Putina,“ upozornil Michal Kořan z Ústavu mezinárodních vztahů. Putinovi se podle něj nepodařilo udržet Ukrajinu ve sféře svého vlivu a geopolitické i ekonomické motivy ho nutí snažit se svůj vliv na Ukrajině získat zpět. „Je jasné, že mu tato strategie nevychází,“ poukázal ale Kořán. Možným scénářem podle něj je neutralita Ukrajiny, která by sice jednala s Evropskou unií, Rusko by se ale těchto jednání účastnilo také.
Nová ústava by podle Moskvy měla zakotvit ruštinu jako druhý státní jazyk. Ruský jazyk byl dosud na Ukrajině ze zákona regionálním, jeho užívání bylo omezeno na místa, kde ruská menšina tvořila více než desetinu obyvatelstva. Podle ruského návrhu by měla být ruština druhým státním jazykem, zatímco ostatní jazyky užívané na ukrajinském území by si ponechaly status regionální.
Bezprostředně po schválení ústavy by pak podle Ruska měly následovat nové parlamentní volby a souběžně s nimi by se měly na Ukrajině konat i komunální volby v ukrajinských oblastech. Nezávislosti Krymu je podle Moskvy „projevem svobodného vyjádření vůle obyvatel Krymu při referendu z 16. března“.
„Prohlášení ruského ministerstva zahraničí vypadá jako ultimátum,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Takto nastavené podmínky jsou pro Kyjev zcela nepřijatelné, upozornilo.
Krym je ode dneška součástí Ruska, tvrdí ruští poslanci
Vedle osudu Ukrajiny Moskva řeší i budoucnost černomořského Krymu; Státní duma chce co nejdříve přijmout legislativu, která umožní jeho připojení k Rusku. Oznámil to místopředseda dumy Sergej Něverov a dodal: „Výsledky referenda jasně ukazují, že obyvatelé Krymu vidí svou budoucnost jenom jako součást Ruska.“
Také podle Vjačeslava Timčenka, místopředsedy poslanecké frakce vládní strany Jednotné Rusko v dolní parlamentní komoře, je třeba Krym od dnešního dne považovat „za součást Ruska.“ Kreml je podle něj připraven se „západními partnery“ jednat o jakékoli záležitosti týkající se Ukrajiny, ovšem s jedinou výjimkou - včerejší referendum.
Podle předsedkyně bezpečnostního výboru Státní dumy Iriny Jarové ve světě neexistuje demokratičtější forma vyjádření vůle národů než referendum. Pokud Západ výsledky hlasování odmítá uznat, pak jde o „diskriminaci jak z hlediska mezinárodního práva, tak z hlediska demokratických procedur“. Na podporu krymského referenda zítra ruský parlament schválí zvláštní prohlášení. Při té příložitosti před poslanci předstoupí i ruský prezident Vladimir Putin.
Jak má anexe Krymu proběhnout?
Po prezidentově podpisu se budou přijetím nového člena federace zabývat obě komory ruského parlamentu, které připraví příslušnou smlouvu. Její součástí bude přechodné období, v němž krymská správa přizpůsobí hospodářské, finanční a právní uspořádání ruským poměrům. Po schválení smlouvy oběma stranami její text posoudí ruský ústavní soud. Poslední slovo pak budou mít znovu poslanci horní a dolní komory, kteří připojení definitivně schválí.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové se Rusko uznáním nedělního refrenda dostalo do izolace. „Rusko se ve velké míře izolovalo, když uznalo toto takzvané referendum,“ poznamenal kanléřčin mluvčí Steffen Seibert a připomněl, že v sobotu 13 z 15 členů Rady bezpečnosti OSN referendum odmítlo. Čína se zdržela hlasování a Rusko využilo při hlasování právo veta.
Německo podle Seiberta také vyzývá Rusko, aby se zdrželo jakékoli vojenské aktivity na ukrajinském území, se kterým by nesouhlasila nynější vláda v Kyjevě. Tato vláda je podle Moskvy nelegitimní.
ČT24.z o ukrajinsko-ruské roztržce
- KRYM: Po referendu následuje vyhlášení nezávislé Krymské republiky
- UKRAJINA: Kyjev vyhlásil částečnou mobilizaci
- SANKCE: USA a EU zmrazí majetek desítkám ruských a ukrajinských politiků
- EKONOMIKA: Ruské hospodářství zpomaluje
- ČESKO: Krymské referendum popřelo ústavu Ukrajiny, soudí Zeman
- PROFIL: Sergej Aksjonov - muž v čele Krymu
