Kyjev - Separatisté na Ukrajině se chystají na zítřejší volby. Kyjev ani Západ je neuznají. Washington, Berlín i Paříž už vyzvaly Kreml, aby hlasování označil za nezákonné. Podle Kremlu by volby měly potvrdit legitimitu povstaleckých správních struktur. Příměří se mezitím dál porušuje. Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase jsou v Doněcku slyšet „mimořádně silné exploze“. Během posledních 24 hodin zemřelo nejméně šest ukrajinských vojáků.
Na východě Ukrajiny den před volbami ve dvou separatistických republikách pokračují boje, a to především v Doněcku. Podle Karase se bojuje na severních předměstích, kde je strategické letiště. „V tomto týdnu je to nejsilnější ostřelování,“ konstatoval Karas.
Separatisté ráno oznámili, že odrazili tankový útok v okolí Gorlivky. Vedení obou lidových republik také prohlásilo, že boje zcela jistě ovlivní práci pozorovatelů OBSE. „Vicepremiér samozvané Doněcké lidové republiky obvinil Kyjev ze snahy vojenskou silou zabránit průběhu voleb a zastrašit lidi, aby nešli volit. Vzbouřenci jsou podle něj schopni odpovědět na každou ofenzivu ukrajinské armády,“ citoval Karas Andreje Purgina.
Kyjev zase oznámil, že jen za uplynulých 24 hodin narušili rebelové příměří celkem 37krát. Zemřelo nejméně šest vojáků a další lidé jsou zranění. Místní už toho mají dost. „Nemáme uhlí, dřevo ani peníze. Jen přežíváme. Chceme, aby nám někdo dal aspoň něco. Pokud nám někdo pomůže, budeme pro něj hlasovat,“ prohlásila obyvatelka města Jasynuvata Natalia.
Kyjev opětovně vyzval Moskvu, aby výsledky hlasování neuznala. Ta se k tomu ale nemá. „Doufáme, že výsledky budou uznány. Pozvali jsme co nejvíc mezinárodních pozorovatelů, aby udělali vlastní závěry. Naše volby nebudou porušovat žádné zákony,“ podotkl jeden z lídrů Doněcké lidové republiky Denis Pušilin.
Sergej Kubajev, člen samozvané volební komise
„Jediný rozdíl mezi těmito volbami a předchozími je, že toto jsou první volby v nezávislé Doněcké lidové republice. Technicky budou probíhat jako kterékoliv jiné volby v demokratických zemích.“
Za nezákonné přitom označila volby nejen ukrajinská vláda, ale i Spojené státy, Německo a Francie. Země zdůraznily, že volby odporují dohodám o příměří z Minsku z 5. září. „Varujeme Rusko před využitím tohoto nelegitimního hlasování jako záminky pro vyslání dalších vojáků a vojenské techniky na Ukrajinu, a to zejména s ohledem na nedávné náznaky, že ruská armáda přemísťuje svoje síly zpět k hranici podél východoukrajinských oblastí kontrolovaných separatisty,“ upozornila mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Bernadette Meehanová.
Ukrajina volila parlament minulý týden. Vítězem se staly proevropské strany. Nejvíce hlasů získala Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka, těsně následovaná prezidentským Blokem Petra Porošenka. Prezident už vyzval svůj blok, aby podpořil Jaceňuka v čele nové vlády.
Konflikt na východě Ukrajiny si vyžádal více než 4 000 mrtvých a dalších více než 9 300 lidí bylo zraněno. Ve své nejnovější bilanci to uvedla Organizace spojných národů (OSN). Více než 488 tisíc lidí uprchlo za hranice.
Další humanitární pomoc z Ruska na obzoru
Rusko oznámilo, že chce pokračovat s humanitární pomocí obyvatelům na východě Ukrajiny - přes hranici vyšle po nutných úředních procedurách další zásilky. Poslední humanitární pomoc dorazila do Luhansku a Doněcku v pátek. Celkem stovka vozidel vezla podle Moskvy 500 tun nákladu, zejména stavebního materiálu, potravin, léků a zdravotnických potřeb. Po vyložení se automobily ještě týž den vrátily do Ruska.
Moskva vyslala první konvoj s humanitární pomocí Ukrajině už v srpnu. Kolona takřka 300 kamionů tehdy překročila hranice bez souhlasu Kyjeva a bez doprovodu Mezinárodního výboru Červeného kříže a vyvolala kritiku ze strany ukrajinské vlády i Západu.
