Rusko už na Ukrajině ztratilo tolik generálů jako v nejtužší fázi nacistického útoku

Nahrávám video
Horizont ČT24: Na Ukrajině zahynulo nejméně osm ruských generálů
Zdroj: ČT24

Ukrajina v pondělí oznámila, že byl při útoku zraněn náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov. Zpráva byla později vyvrácena, ruská armáda ale i tak od začátku invaze přišla už o více než deset vysoce postavených ruských velitelů, včetně nejméně šesti generálů. Jde o neobvykle vysoké ztráty klíčových důstojníků, které jsou srovnatelné s nejhoršími měsíci druhé světové války na východní frontě.

Podle armádního generála ve výslužbě Jiřího Šedivého už jen přítomnost náčelníka generálního štábu tak blízko bojům signalizuje, že Rusové „mají skutečně vážné problémy, které vyžadují jeho přítomnost.“

Bývalý velitel speciálního oddělení SOG Lubomír Němec se domnívá, že vrchní velitelé okupačních vojsk jezdí do oblastí bojů proto, aby zjišťovali faktický stav situace.

„Zvláštní je, že Rusové nejsou schopni utajit ani tak vysokou návštěvu,“ říká Šedivý s tím, že armáda nedokázala udržet v tajnosti ani jeho polohu. „Jednoduše je to řada různých chyb, kterých se Rusové dopouští dlouhodobě, a ukazuje to na stav ruské armády“ dodává.

Nepřipravenost ruských vojenských sil je i podle týdeníku The Economist hlavním důvodem vysokých ztrát ve velení. Špatná organizace vyústila v situaci, kdy jsou generálové nuceni přesouvat se blíže k bojům.

Druhým problémem je také tristní situace se zabezpečením. Ruští vojáci podle britského týdeníku často kvůli nedostatku vybavení používají nešifrovanou komunikaci nebo dokonce obyčejné mobilní telefony. Taková komunikace pak může být nejen velmi snadno zachycena, ale i lokalizována. Důstojníci se tak stávají snadným terčem ukrajinských odstřelovačů a dělostřelectva.

„Že generálové jezdí blízko linie střetu, to je fakt. Setkal jsem se s tím dokonce i v Afghánistánu, kdy naše základna byla asi patnáct kilometrů od frontové linie. Druhá věc je, že válka na Ukrajině se vede trošku jinak, je to válka, kde nemáte úplně přesně stanovené frontové linie, Ukrajinci se pohybují za nepřátelskými liniemi,“ vysvětluje Němec.

Bránící se jednotky podle Němce navíc získávají stěžejní informace od místního obyvatelstva „V dnešní době chytrých zbraní, pokud zjistíte, že nějaký generál je na nějakém místě, tak pak už není takový problém tam zacílit chytrou bombu,“ dodává bývalý velitel speciálního oddělení SOG.

Pro srovnání, za druhé světové války padlo od června 1941 do listopadu 1942 za měsíc v průměru méně než šest sovětských generálů, což je číslo srovnatelné se současnou invazí. Za více než dvacet let války ve Vietnamu pak zemřelo pouze devět amerických generálů.

Ruská armáda přišla podle Kyjeva na Ukrajině o osm generálů

Již dva dny od začátku invaze padl při bojích o letiště Vasylkivu u Kyjeva velitel čečenské speciální jednotky generál Magomed Tušajev, dva dny na to pak zabil ukrajinský odstřelovač velitele výsadkové divize generálmajora Andreje Suchoveckého.

Podle ukrajinské rozvědky byl 8. března poblíž Charkova zabit také generálmajor Vitalij Gerasimov, který se dříve účastnil i války v Čečensku či v Sýrii. O tři dny později Ukrajina oznámila zabití generálmajora Andreje Kolesnikova.

Při útoku na Mariupol 15. března zahynul generálmajor Oleg Miťajev, velitel 150. motostřelecké divize a veterán ze Sýrie a Tádžikistánu. V průběhu března pak padl ještě generál Andrej Mordvičev a generálporučík Jakov Rezancev.

V dubnu pak byla bez bližších podrobností oznámena smrt velitele 8. armády ruských ozbrojených sil Vladimira Frolova. Zatím poslední obětí měl být podle nepotvrzených informací generál Andrej Simonov, který pravděpodobně zemřel při dělostřeleckém útoku v blízkosti města Izjum.

Rusko dosud potvrdilo smrt pouze jednoho ze svých generálů – Andreje Suchoveckého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 31 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...