Moskva – Rusko po pátečním formálním připojení Krymu oficiálně převzalo i vojenskou kontrolu nad poloostrovem. Ruská vlajka dnes podle moskevského ministerstva obrany vlaje asi na 150 dosud ukrajinských armádních zařízeních a Rusové kontrolují také většinu tamní ukrajinské námořní flotily, podařilo se jim obsadit i jedinou ukrajinskou ponorku. Dramatická situace byla na letecké základně Belbek poblíž Sevastopolu, kde se Ukrajinci odmítali vzdát a která byla jednou z posledních základen neobsazených ruskými silami - nakonec i ta padla. V důsledku akce zůstali dva zranění - novinář a ukrajinský voják.
Rusko převzalo vojenskou kontrolu nad Krymem, poslední základna padla
Rusko v pátek proti vůli Ukrajiny dokončilo proces připojení Krymu ke svému území. Příslušnou smlouvu stvrdil po souhlasu obou parlamentních komor prezident Vladimir Putin. Z Krymu tak postupně mizí poslední známky někdejší ukrajinské správy. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil velení černomořské flotily, aby všem ukrajinským vojákům, kteří chtějí Krym opustit, zajistila bezpečný eskort k ukrajinským hranicím.
Vytlačování ukrajinských vojáků se ale neodehrávalo zcela hladce. Vzdorovala zejména posádka letecké základny Belbek, kterou obklíčily ruské jednotky a hrozily ultimátem. „Poslední ukrajinská základna padla poté, co zeď prorazilo bojové vozidlo. Ruští vojáci poté začali střílet,“ uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Zranění zůstali podle agentury AFP dva lidé, jeden novinář a jeden ukrajinský voják. Velitele Belbeku Julije Mamčura Rusové následně převezli na neznámé místo k rozhovorům.
Ruské jednotky už na začátku krize zabraly přistávací dráhu na Belbeku a vojenská letadla, dnes obsazené pozemky podle Reuters zahrnují kasárna, skladiště zbraní a velitelskou budovu.
Dramatická situace byla v noci také na východě Krymského poloostrova. Podle agentury AFP tak „proruské síly“ zaútočily na ukrajinskou leteckou základnu Novofedorivka u města Saki. Asi dvě stovky neozbrojených mužů za výkřiků „Rusko! Rusko!“ pronikly do areálu, kde
začaly rozbíjet okna. Ukrajinští vojáci se opevnili uvnitř jedné z budov a pokoušeli se útok odrazit dýmovnicemi. Základny se ale nakonec zmocnili Rusové.
GALERIE
videogallery_429278
Ukrajinské vojenské námořnictvo na Krymu končí
Ukrajinská vojenská plavidla stahují jedno po druhém vlajku. „Neodsuzuji Rusy. Opustila nás naše vláda,“ tvrdí námořník ze zabavené lodi. Loď podle něj neobdržela od Kyjeva několik týdnů žádný rozkaz a korveta nezahájila palbu na ruské útočníky, protože kapitán „nechtěl začít válku“.
Nové proruské úřady vyzvaly ukrajinské námořníky a vojáky, aby se přidali k ruským silám. Radnice Sevastopolu jim ve čtvrtek sdělila, že mají několik možností, a to odejít z Krymu a sloužit na jiných základnách na Ukrajině, nebo pobírat tři měsíce žold a pak se rozhodnout, zda opustí armádu či budou sloužit Rusku. Desítky Ukrajinců se proto v pátek přišly zaregistrovat do sídla proruských milicí v předměstí Sevastopolu. Jeden z nich, student medicíny Maxim, při čekání v řadě připustil, že odchodem od ukrajinských k ruským silám má pocit viny. Cítí se ale prý především lékařem, teprve poté vojákem, a není spokojený s Kyjevem.
Ukrajinští vojáci na Krymu se podle prezidenta mají bránit
Nově úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov včera na tiskové konferenci prohlásil, že ukrajinští vojáci na Krymu jsou povinni chránit svou výzbroj, bojové lodě a vojenské objekty před útoky ozbrojenců. Prezident odmítl stížnosti ukrajinských velitelů na Krymu, že z Kyjeva nedostávají žádné rozkazy. „Pokud se v médiích píše, že vojáci nemají rozkazy, není to pravda,“ řekl Turčynov. Náměstek ukrajinského ministra obrany Leonid Poljakov včera podle listu Ukrajinska pravda řekl, že ukrajinské jednotky by se na Krymu „měly držet do doby, než budou zcela vyčerpány diplomatické prostředky řešení konfliktu“.
Ukrajinský prezident Turčynov včera prohlásil, že Ukrajina za žádných okolností „nepustí agresora do země“. Ukrajinská armáda podle něj „nesmí dopustit, aby ruská armáda vtrhla do vnitrozemí“.
Jedno z plavidel zachovávajících věrnost Kyjevu se včera pokusilo uvolnit cestu na širé moře, ale neuspělo, protože se k němu další lodě nepřidaly, uvedl list Ukrajinska pravda. Podle kapitána plavidla Čerkasy si posádka dodávala odvahy bojovou písní z rusko-japonské války „Náš hrdý (křižník) Varjag se nepříteli nevzdá“. Obává se však, že další ukrajinské lodě v zátoce se dohodly, že vyvěsí ruskou vlajku, protože necítí podporu od ukrajinského státu.
Tymošenková věří, že Ukrajina Krym získá zpátky
Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková tvrdí, že Ukrajina získá Krym zpátky. Hlavním úkolem ukrajinské vlády je zabránit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v pronikání dál na kontinentální Ukrajinu, řekla politička v televizním rozhovoru, z něhož dnes citoval server KyivPost. Tymošenková, která se tento týden vrátila do Kyjeva z berlínské nemocnice, v talk show Ukrajincům připomněla, že „celý svět bedlivě sleduje pronikání Ruska na Ukrajinu“. Je přesvědčena, že pouze revoluce takzvaného Euromajdanu utlumila Putinovy plány na invazi na pevninskou Ukrajinu.
Julija Tymošenková na sjezdu Evropské lidové strany
„Putin zkrátka chce změnit a přetvořit světový pořádek,“ řekla Tymošenková. Anexe Krymu, která se podle ní uskutečnila pod falešnou záminkou ochrany etnických Rusů, je „začátkem konce Putinova režimu“, soudí bývalá šéfka ukrajinské vlády. „Nyní je Putin pro Ukrajinu nepřítelem číslo jedna a já musím připustit, že v uplynulých měsících Ukrajinu nadobro ztratil, navzdory svévolné politice, kterou v naší zemi prováděl v uplynulých 20 letech,“ prohlásila Tymošenková.
Cesta ukrajinského Krymu do náruče Ruska trvala jen tři týdny
1. března: Nový šéf autonomní vlády na Krymu Sergej Aksjonov oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti. Požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc.
- Ruský parlament schválil záměr prezidenta Putina nasadit na Ukrajině vojáky. Kreml to zdůvodnil ukrajinskou krizí a potřebou chránit životy Rusů. Poté ruská armáda prakticky převzala kontrolu nad Krymem.
- Ukrajina požádala USA a další klíčové země RB OSN, aby pomohly ochránit její územní celistvost.
4. března: Putin před novináři objasňoval ruskou roli na Krymu. Na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale „ozbrojené síly sebeobrany“. Vydal ruským jednotkám rozkaz k návratu do kasáren po rozsáhlém cvičení v oblastech sousedících s Ukrajinou.
6. března: Krymský parlament schválil rezoluci o připojení poloostrova k Ruské federaci a o uspořádání referenda o odtržení od Ukrajiny. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu označil rozhodnutí krymského parlamentu za nelegální krok.
- USA rozhodly o vyhlášení vízových sankcí proti vybraným hodnostářům z Ukrajiny, Ruska i Krymu.
9. března: Ruská armáda odřízla Krym od vnitrozemí.
11. března: Krymský parlament většinou 78 z 81 hlasů přijal deklaraci nezávislosti. Krymské úřady uzavřely letecký prostor nad poloostrovem.
15. března: Moskva vetovala návrh rezoluce RB OSN, který označuje referendum o statusu Krymu za neplatné.
16. března: Pro připojení Krymu k Ruské federaci se v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. K volebním urnám se dostavilo 83,1 procenta obyvatel Krymu s volebním právem. USA i EU referendum odmítly.
17. března: Krymský parlament v reakci na výsledek referenda vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin nezávislost Krymu uznal. EU, USA a některé další země kvůli referendu schválily sankce vůči několika představitelům Ruska a Krymu.
18. března: Ruský prezident Putin podepsal v Kremlu s představiteli Krymské republiky a krymského přístavu Sevastopol smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace.
19. března: Ruský ústavní soud potvrdil zákonnost smlouvy o připojení Krymu k Rusku.
20. března: Ruská Státní duma ratifikovala smlouvu o připojení Krymu k Ruské federaci. USA v reakci na anexi Krymu ohlásily sankce proti dalším vysokým ruským představitelům. V odvetě pak Rusko uvalilo sankce vůči vybraným Američanům.
21. března: Evropská unie oznámila, že rozšíří kvůli krizi na Krymu své sankce na dalších 12 občanů Ruska. Pokud bude Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, sáhne EU k hospodářským sankcím.
- Připojení Krymu k Rusku ratifikovala Rada federace, horní komora ruského parlamentu, ústavní proceduru připojení Krymu k Ruské federaci pak završil podpis prezidenta Vladimira Putina.
22. března: Rusko oficiálně převzalo vojenskou kontrolu nad Krymem. Ruská vlajka podle moskevského ministerstva obrany vlaje ve 147 dosud ukrajinských armádních zařízeních.