Rusko pořádá manévry ve Středozemním moři, jeho stíhačky chrání Minsk

Moskva - Ruské námořnictvo ohlásilo letecké manévry nad Středozemním mořem. Rusko v posledních týdnech pořádá už několikáté vojenské cvičení, Moskva ale popírá, že by to souviselo s krizí na Ukrajině a víkendovým referendem na Krymu, který v současnosti kontrolují ruské jednotky.

Podle ruského námořnictva podnikají stíhačky a helikoptéry cvičné lety, při nichž trénují bojovou taktiku. Do akce je zapojena také jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov.

Ve čtvrtek ruská armáda potvrdila pozemní manévry u hranic s Ukrajinou, o kterých média spekulovala. Cvičení se účastní 8 500 vojáků a jeho cílem je podle ministerstva obrany „všestranná prověrka koordinace jednotek s následným plněním cvičných bojových úkolů v neznámém prostředí“. Dnes Rusko poprvé uskutečnilo rozsáhlý vojenský výsadek na arktickém ostrově Kotělnyj v Severním ledovém oceánu.

Ruský prezident Vladimir Putin získal tento měsíc od parlamentu souhlas s použitím vojenské síly na Ukrajině v zájmu ochrany ruskojazyčného obyvatelstva za současné vnitropolitické krize v této zemi. Ruští vojáci již okupují Krym, třebaže to Kreml oficiálně popírá, a spekuluje se o možnosti nasazení ruských jednotek i ve východoukrajinských oblastech, kde je silná koncentrace ruskojazyčného obyvatelstva. 

Rusové poslali stíhačky k Minsku jako reakci na F-16 v Polsku

Moskva také poslala šest stíhaček Su-27 a tři nákladní letouny do Běloruska, aby se podílely na ostraze západních hranic tohoto ruského spojence. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve středu avizoval, že požádá Moskvu o letecké posily vzhledem ke cvičení Severoatlantické aliance poblíž běloruských hranic.

„Po završení všech nezbytných příprav se posádky ruských stíhaček zapojí do společné bojové služby s běloruskými kolegy s cílem uskutečňovat vzdušný průzkum a zajišťovat ochranu a obranu vzdušného prostranství svazového soustátí,“ uvedlo ruské ministerstvo a pohrozilo, že odpoví „adekvátními protiopatřeními“ na další koncentraci vojsk ve státech sousedících s běloruským spojencem.

Polský prezident Komorowski vítá piloty amerických stíhaček
Zdroj: Grzegorz Michalowski/ČT/PAP

Podle polské zpravodajské televize TVN 24 dorazily ruské stíhačky na běloruskou základnu Bobrujsk, ležící asi 130 kilometrů jihovýchodně od Minsku, prakticky současně se čtvrtečním příletem první šestice amerických stíhaček F-16 na polskou základnu Lask, kde se mají zapojit do společného cvičení s Poláky. Ti manévry s Američany v této době chápou jako spojeneckou podporu během ukrajinské krize.

Do Polska má dorazit celkem 12 amerických stíhaček F-16 - a i Minsk požádal Moskvu o 12 ruských stíhaček jako dodatečnou posilu.

Rusko a Bělorusko se v minulosti umluvily na vytvoření společného státu, ale fakticky na této cestě dosud příliš nepostoupily. Nicméně oba státy uzavřely spojeneckou smlouvu a také se dohodly na společné protivzdušné obraně, takže Moskva využívá běloruský radar včasné výstrahy.

Rusové se údajně nad Krymem zmocnili amerického bezpilotního letounu

Rusko údajně v nebi nad Krymem podle odborného webu Vojennyj obozrevatěl lokalizovalo americký bezpilotní špionážní letoun MQ-5B, převzalo nad ním elektronickou kontrolu a přinutilo ho k přistání. Ruské ani americké oficiální zdroje informaci nepotvrdily.

Bezpilotní letoun údajně objevil ruský systém pro vedení radioelektronického boje Avtobaza ve výši 4000 metrů nad Perekopskou šíjí, která odděluje Krym od pevniny. V současné době je stroj v držení krymských proruských „sil sebeobrany“, uvedl ruský web. Podle označení na palubních přístrojích byl prý bezpilotní letoun součástí americké 66. výzvědné brigády, která má svou základnu na jihu Německa.

Turčynov varoval vojáky před ruským útokem

Vojenské manévry se konají i na řadě míst na Ukrajině. V Charkovské oblasti při ruských hranicích probíhá taktické cvičení na úrovni motostřeleckých, dělostřeleckých a tankových praporů, před nastoupené jednotky na cvičišti Hončarivske, asi 150 kilometrů severně od Kyjeva, dnes v maskovací uniformě předstoupil šéf ukrajinského parlamentu a úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Vojákům řekl, že armáda nesmí opomenout žádnou příležitost k posílení své bojeschopnosti, protože ruský útok může přijít kdykoli.

„Usilujeme o posílení našich ozbrojených sil a nově vytvořené národní gardy. Jsem si jist, že celý národ nám v tom pomůže,“ konstatoval Turčynov. Zanedbaná ukrajinská armáda je podle vojenských expertů slabá, k boji je připraveno jen zhruba šest tisíc mužů. Kyjev proto začal organizovat národní gardu, která má chránit správní objekty a ukrajinské jaderné elektrárny a dbát na dodržování veřejného pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 8 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 18 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 36 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...