Rusko pořádá manévry ve Středozemním moři, jeho stíhačky chrání Minsk

Moskva - Ruské námořnictvo ohlásilo letecké manévry nad Středozemním mořem. Rusko v posledních týdnech pořádá už několikáté vojenské cvičení, Moskva ale popírá, že by to souviselo s krizí na Ukrajině a víkendovým referendem na Krymu, který v současnosti kontrolují ruské jednotky.

Podle ruského námořnictva podnikají stíhačky a helikoptéry cvičné lety, při nichž trénují bojovou taktiku. Do akce je zapojena také jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov.

Ve čtvrtek ruská armáda potvrdila pozemní manévry u hranic s Ukrajinou, o kterých média spekulovala. Cvičení se účastní 8 500 vojáků a jeho cílem je podle ministerstva obrany „všestranná prověrka koordinace jednotek s následným plněním cvičných bojových úkolů v neznámém prostředí“. Dnes Rusko poprvé uskutečnilo rozsáhlý vojenský výsadek na arktickém ostrově Kotělnyj v Severním ledovém oceánu.

Ruský prezident Vladimir Putin získal tento měsíc od parlamentu souhlas s použitím vojenské síly na Ukrajině v zájmu ochrany ruskojazyčného obyvatelstva za současné vnitropolitické krize v této zemi. Ruští vojáci již okupují Krym, třebaže to Kreml oficiálně popírá, a spekuluje se o možnosti nasazení ruských jednotek i ve východoukrajinských oblastech, kde je silná koncentrace ruskojazyčného obyvatelstva. 

Rusové poslali stíhačky k Minsku jako reakci na F-16 v Polsku

Moskva také poslala šest stíhaček Su-27 a tři nákladní letouny do Běloruska, aby se podílely na ostraze západních hranic tohoto ruského spojence. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve středu avizoval, že požádá Moskvu o letecké posily vzhledem ke cvičení Severoatlantické aliance poblíž běloruských hranic.

„Po završení všech nezbytných příprav se posádky ruských stíhaček zapojí do společné bojové služby s běloruskými kolegy s cílem uskutečňovat vzdušný průzkum a zajišťovat ochranu a obranu vzdušného prostranství svazového soustátí,“ uvedlo ruské ministerstvo a pohrozilo, že odpoví „adekvátními protiopatřeními“ na další koncentraci vojsk ve státech sousedících s běloruským spojencem.

Polský prezident Komorowski vítá piloty amerických stíhaček
Zdroj: Grzegorz Michalowski/ČT/PAP

Podle polské zpravodajské televize TVN 24 dorazily ruské stíhačky na běloruskou základnu Bobrujsk, ležící asi 130 kilometrů jihovýchodně od Minsku, prakticky současně se čtvrtečním příletem první šestice amerických stíhaček F-16 na polskou základnu Lask, kde se mají zapojit do společného cvičení s Poláky. Ti manévry s Američany v této době chápou jako spojeneckou podporu během ukrajinské krize.

Do Polska má dorazit celkem 12 amerických stíhaček F-16 - a i Minsk požádal Moskvu o 12 ruských stíhaček jako dodatečnou posilu.

Rusko a Bělorusko se v minulosti umluvily na vytvoření společného státu, ale fakticky na této cestě dosud příliš nepostoupily. Nicméně oba státy uzavřely spojeneckou smlouvu a také se dohodly na společné protivzdušné obraně, takže Moskva využívá běloruský radar včasné výstrahy.

Rusové se údajně nad Krymem zmocnili amerického bezpilotního letounu

Rusko údajně v nebi nad Krymem podle odborného webu Vojennyj obozrevatěl lokalizovalo americký bezpilotní špionážní letoun MQ-5B, převzalo nad ním elektronickou kontrolu a přinutilo ho k přistání. Ruské ani americké oficiální zdroje informaci nepotvrdily.

Bezpilotní letoun údajně objevil ruský systém pro vedení radioelektronického boje Avtobaza ve výši 4000 metrů nad Perekopskou šíjí, která odděluje Krym od pevniny. V současné době je stroj v držení krymských proruských „sil sebeobrany“, uvedl ruský web. Podle označení na palubních přístrojích byl prý bezpilotní letoun součástí americké 66. výzvědné brigády, která má svou základnu na jihu Německa.

Turčynov varoval vojáky před ruským útokem

Vojenské manévry se konají i na řadě míst na Ukrajině. V Charkovské oblasti při ruských hranicích probíhá taktické cvičení na úrovni motostřeleckých, dělostřeleckých a tankových praporů, před nastoupené jednotky na cvičišti Hončarivske, asi 150 kilometrů severně od Kyjeva, dnes v maskovací uniformě předstoupil šéf ukrajinského parlamentu a úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Vojákům řekl, že armáda nesmí opomenout žádnou příležitost k posílení své bojeschopnosti, protože ruský útok může přijít kdykoli.

„Usilujeme o posílení našich ozbrojených sil a nově vytvořené národní gardy. Jsem si jist, že celý národ nám v tom pomůže,“ konstatoval Turčynov. Zanedbaná ukrajinská armáda je podle vojenských expertů slabá, k boji je připraveno jen zhruba šest tisíc mužů. Kyjev proto začal organizovat národní gardu, která má chránit správní objekty a ukrajinské jaderné elektrárny a dbát na dodržování veřejného pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ovlivňování arménských voleb Rusku vyšlo, v parlamentu bude zastoupeno

Současný arménský premiér Nikol Pašinjan bude po parlamentních volbách, které se konaly o víkendu, ve funkci pokračovat ještě minimálně dalších pět let. Jeho Občanská smlouva porazila proruské opoziční síly, a země tak bude moci pokračovat ve směřování do Evropské unie (EU). Pašinjan si ale dle odborníka Slavomíra Horáka uvědomuje, že vstup do EU je dlouhodobá záležitost, a zdůrazňuje proto i rozvíjení vztahů s Moskvou. Ta však arménskou spolupráci se Západem nepřipouští.
před 1 mminutou

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
13:16Aktualizovánopřed 58 mminutami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 1 hhodinou

Izraelský úder na město Súr zabil osm lidí, uvedly libanonské úřady

Úterní izraelský úder na město Súr na jihu Libanonu zabil osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj Izrael udeřil před vydáním varování civilnímu obyvatelstvu, píše agentura AFP. Údery, které zasáhly rezidenční čtvrť, podle ministerstva také na tři desítky lidí zranily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo na muniční iniciativu přispěje dalších tři sta milionů eur, řekl Pistorius

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).
13:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Loni bylo ve světě nejvíc válek od konce druhé světové

V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.
před 2 hhodinami

Demonstranti v Nairobi protestovali proti plánům na výstavbu v národním parku

Zásahová jednotka policie u keňského hlavního města Nairobi použila slzný plyn, aby rozehnala desítky lidí, kteří protestovali proti plánům na výstavbu v části Národního parku Nairobi u hlavního města Keni. Účastníci protestu se obávají, že ohrožena jsou nejen divoká zvířata, pro které je tento národní park domovem, ale i útulek pro zvířata v nouzi. Zatčen byl i bývalý předseda keňského nejvyššího soudu.
před 3 hhodinami

Násilí osadníků proti Palestincům roste, mají krytí úřadů, píše komise OSN

V roce 2025 dále rostlo násilí židovských osadníků proti Palestincům na okupovaných územích. Uvádí to mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael. Osadníci se mohou spolehnout na podporu izraelské vlády, kde sedí jim naklonění ministři, i na krytí izraelské armády a úřadů.
před 3 hhodinami
Načítání...