Moskva - Podnikatel Platon Lebeděv bude nejpozději zítra propuštěn na svobodu. Ruský nejvyšší soud rozhodl o zmírnění původního 13letého trestu na 10 a půl roku. Tuto dobu si Lebeděv už odpykal. Jako šéf finanční skupiny Menatep byl odsouzen za praní špinavých peněz a údajné krádeže ropy. Byl blízkým spolupracovníkem magnáta Michaila Chodorkovského, který se dostal z vězení díky prezidentské milosti na konci loňského roku. Spekuluje se, že se tak prezident chtěl vyhnout kritice během olympiády v Soči. Ze stejného důvodu jde na svobodu možná i Lebeděv.
Lebeděv měl vyjít na svobodu letos v květnu. Odsouzen byl stejně jako Chodorkovskij ve dvou kauzách k trestu osmiletého, respektive jedenáctiletého vězení. Podle verdiktu se Lebeděv dopouštěl daňových úniků a podvodů a legalizoval finanční prostředky získané zločinnou cestou.
O faktickém propuštění Lebeděva z pracovní kolonie požádala generální prokuratura, s jejímž návrhem soud souhlasil. Formálně byla důvodem novela ruského trestního zákoníku, podle níž jsou některé Lebeděvovy skutky promlčené.
Oba muži stále musí doplatit desítky miliard
Nejvyšší soud ale ponechal v platnosti část verdiktu, která Chodorkovskému i Lebeděvovi ukládá uhradit údajný daňový únik ve výši 17 miliard dolarů (35 miliard korun). Právě tuto část rozsudku Chodorkovskij označuje za hlavní důvod, proč se zdráhá vrátit do vlasti. Nyní pobývá s rodinou ve Švýcarsku. Rozhodnutí nejvyššího soudu je pravomocné a není proti němu odvolání.
Lebeděvovu obhajobu dnešní verdikt neuspokojil. Advokáti jsou zklamáni, protože očekávali úplné zrušení rozsudku, který považují za nezákonný. Lebeděv stejně jako Chodorkovskij údajně očekával, že soud zruší i povinnost daňového doplatku.
Lebeděv si svůj trest odpykával v pracovním táboře Gorka Muravjovskaja u města Velsku, které leží asi 500 kilometrů jižně od severoruského Archangelska. Jakmile do káznice dorazí příslušné dokumenty, hodlá podle agentury Interfax vězení opustit „bezodkladně, neokázale a bez zbytečného hluku“.
Ruská opozice i organizace Amnesty International považují oba muže za vězně svědomí a oběti režimu prezidenta Vladimira Putina. Ostrá kritika věznění obou mužů zaznívala občas i ze zahraničí, například z USA. Zatčení, odsouzení a bankrot Jukosu následovaly poté, co se Chodorkovskij údajně znelíbil Kremlu kvůli své finanční podpoře poskytované opozici, ale i kvůli vlastním politickým ambicím.
Loni v červenci Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku odmítl tvrzení Chodorkovského, že proces byl politicky motivovaný. Soud ale konstatoval, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Stížnost se týkala i Lebeděva, během jehož procesu došlo podle štrasburského soudu mimo jiné k porušení práva na svobodu a osobní bezpečnost.
Chodorkovskij byl propuštěn z vězení loni 20. prosince po milosti, kterou mu udělil Vladimir Putin. Řada ruských komentátorů se přiklání k názoru, že prezidentskou milostí se Kreml chtěl vyhnout kritice během zimních olympijských her v Soči. Stejný důvod mohl vést i ke snížení Lebeděvova trestu.
Propuštěný ropný magnát chce pomáhat politickým vězňům
„V Rusku jsou další političtí vězni a nejen ti, kteří byli odsouzeni v kauze Jukos (jeho bývalá petrochemická firma). Nechci, abyste mě chápali jako doklad toho, že v Rusku političtí vězni neexistují. Rád bych, abyste mě vnímali jako symbol toho, že úsilí občanské společnosti může vést k osvobození i těch, u nichž to nikdo nepředpokládal,“ řekl Chodorkovskij poté, co získal svobodu.
Novináře zajímaly Chodorkovského plány do budoucnosti. Bývalý magnát znovu potvrdil, že nehodlá vstupovat do politiky - boj o moc mu prý není vlastní. Chce ale najít cesty, jak by mohl své zemi pomáhat. „Vzhledem ke svému finančnímu stavu nemusím pracovat kvůli penězům. Chtěl bych proto věnovat čas, který mi zbývá z aktivního pracovního života, tomu, abych byl prospěšný těm, co jsou na tom hůř než já - ve vězení a ruské společnosti, která se musí změnit, abychom v Rusku žili lépe,“ dodal.
