Rusko je podle Stoltenberga v Donbasu stále aktivní

Realita na východě Ukrajiny má k příměří daleko. Každodenně zde podle generálního tajemníka NATO dochází k jeho porušování. Jens Stoltenberg také řekl, že Rusko nadále separatisty podporuje dodávkami materiálu či zbraní i radami a další pomocí. Moskva ale zapojení svých složek označuje za nepravdivé. Připouští pouze účast dobrovolníků, jejichž vůli stát nemůže ovlinit.

Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů. „To je důvod, proč dál žádáme Rusko, aby plně respektovalo ukrajinskou územní celistvost a suverenitu,“ řekl Stoltenberg novinářům po jednání ministrů obrany aliančních zemí s jejich ukrajinským protějškem Stepanem Poltorakem. Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z odpovědnosti za to, že vázne plnění loňských mírových dohod z Minsku o politickém řešení konfliktu. 

Poltorak před novináři prohlásil, že o příměří se dá často hovořit jen s velkými potížemi. „Jak můžeme mluvit o příměří, když je porušováno šedesátkrát a vícekrát za den? Když máme každý den zraněné a mrtvé?“ zeptal se na tiskové konferenci. Separatisté, které ukrajinská strana označuje za „teroristy“, nyní podle něj v určitých částech kontaktní linie používají i těžké zbraně včetně dělostřelectva. 

Podle ukrajinského ministra bylo od počátku roku zaznamenáno přes 7 tisíc případů, kdy bylo příměří porušeno. Ukrajinské jednotky podle něj na „provokaci teroristů“ odpověděly v 900 případech, kdy byly přímo ohroženy či hrozilo, že separatisté získají nové území. Poltorak také řekl, že v některých případech navíc separatisté střílejí na své vlastní území.

Ukrajinský ministr připomněl nejen soustředění nejméně tří ruských divizí a výcvikové infrastruktury v blízkosti ukrajinských hranic, ale také rostoucí počty ruských lodí a ponorek u ukrajinských břehů v Černém moři. 

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv už v únoru obvinil Kyjev, že brání ukončení konfliktu. „Ukrajina nedodržela svůj slib, že dá amnestii všem, kdo se zapojili do bojů v letech 2014 a 2015,“ řekl. Podle něj to znemožňuje uspořádání spravedlivých voleb na územích ovládaných separatisty.

Příslušník proruských skupin v Donbasu
Zdroj: Reuters

Cestou k trvalému a mírovému vyřešení konfliktu jsou podle Stoltenberga dál jen minské mírové dohody, které musí být všemi stranami plně uvedeny v život. „Viděli jsme mnoho problémů a porušení příměří,“ řekl Stoltenberg a připomněl také sestřely bezpilotních letadel, která k pozorování situace využívá OBSE.

Stoltenberg uvedl, že se šéfy států a vlád aliančních zemí se ve Varšavě setká ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jednání podle generálního tajemníka Aliance ukáže trvající politickou a praktickou podporu aliančních zemí určenou Ukrajině a její suverenitě.

Moskva: NATO šíří hysterii před svým summitem

Aliance Rusko také delší dobu kritizuje za blesková cvičení, při nichž Rusové rychle přemísťují velké počty vojáků a uvádějí jednotky do akce bez předchozího varování.

Ruské ministerstvo obrany ale v reakci obvinilo NATO z šíření protiruské hysterie před aliančním summitem. „Je zřejmé, že skutečný cíl těchto výroků o ruské vojenské hrozbě je rozvířit záměrně paniku a udržovat představu o zrádném nepříteli s cílem zajistit si kolosální vojenské rozpočty,“ uvedl mluvčí ministerstva Igor Konašenkov.

Podle něj jsou protiruské výroky generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga určeny daňovým poplatníkům v zemích aliance, kteří budou muset přispět na odvrácení imaginární vojenské hrozby Ruska.

Zaorálek se Steinmeierem jsou pro prodloužení sankcí

Evropské sankce vůči Rusku by měly být prodlouženy. Shodli se na tom v Berlíně ministři zahraničí Německa a Česka Frank-Walter Steinmeier a Lubomír Zaorálek. Bez naplňování minských dohod není jejich uvolnění možné, míní. K dostatečnému pokroku přitom podle nich zatím nedošlo. Rusko dlouhodobě zmiňuje, že sankce jsou zbytečné a poškozují obě strany.

„Samozřejmě trvá závislost mezi pokrokem v minském procesu a sankcemi,“ řekl Steinmeier. O postupném uvolňování sankcí bude podle něj možné uvažovat, až v případě dosažení výrazného pokroku. Ten ale zatím šéf německé diplomacie nevidí. „Já mám pocit, že v těch základních věcech existuje poměrně velmi slušná shoda mezi státy v Evropě. Skutečně platí to, že odstraňování sankcí je spojeno s plněním minských dohod,“ poznamenal Zaorálek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vedra drtí Evropu, v Německu se teploty pohybují kolem čtyřicítky

Teplé počasí v Evropě o víkendu graduje, na stále více místech se teploty přibližují čtyřiceti stupňům Celsia, či je již překračují. V Německu padl v sobotu jen den starý teplotní rekord. Vedra sužují například i Slovensko. Nový absolutní rekord padl v Dánsku. Agentura AFP pak propočetla, že nejméně 193 milionů obyvatel Evropy v sobotu zažije teploty přesahující 35 stupňů Celsia. Vlna veder se nyní přesouvá ze západní Evropy na její severovýchod.
16:11Aktualizovánopřed 17 mminutami

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Mnozí opatření umí obejít

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.
před 24 mminutami

USA oznámily nové údery na Írán, ten reagoval útoky na cíle v regionu

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu, uvedlo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zasáhla v ruském Volgogradu střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, který vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí. Ukrajinská zpravodajská služba SBU později sdělila, že opět zasáhla ropnou stanici, která dodává palivo Moskvě. Ukrajina za sobotu uvádí po ruských útocích nejméně jednu oběť a přes dvacet zraněných.
09:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do Venezuely odlétli čeští záchranáři. V troskách přežívají lidé, odhadují

Čeští záchranáři předpokládají, že po zemětřesení ve Venezuele přežívají v části poškozených budov lidé. Budou se snažit zachránit ty, kterým lze pomoci, uvedli před odletem z pražského letiště do místa katastrofy. Česko posílá do Venezuely sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů z týmu USAR specializovaného na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odcestovali z Prahy krátce po sobotním poledni.
před 4 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do nejvíce postiženého státu

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen, informovala agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady dle agentury DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
02:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 12 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...