Rusko je největší země na světě, chce být ale ještě větší

Nahrávám video
Rusko už podruhé žádá o značnou část území v Arktidě
Zdroj: ČT24

Rusko už podruhé žádá o značnou část území v Arktidě. Patřičné dokumenty už Moskva předala Organizaci spojených národů. Konkrétně si činí nárok na takzvaný Lomonosovův hřbet, kde se podle řady studií nachází až třetina světových zásob plynu a ropy. Kreml doufá, že se OSN začne žádostí o 1,2 milionu kilometrů čtverečních zabývat ještě letos.

Ruský návrh počítá s podmořskou plochou o rozloze zhruba 1 milion 200 tisíc kilometrů čtverečních. Celý pás leží víc než 350 námořních mil od (ruského) pobřeží. (...) Díky obrovskému množství vědeckých údajů shromážděných během mnohaletého výzkumu Arktidy máme důkazy, že tato oblast bezpochyby patří Rusku.
Prohlášení ruského ministerstva zahraničí:

Moskva tvrdí, že Lomonosovův hřbet, táhnoucí se pod hladinou Severního ledového oceánu od kontinentu směrem k pólu, je prodloužením ruského kontinentálního šelfu, a že tedy má právo na jeho ekonomické využívání. Nerostné bohatství Arktidy chce zkoumat také Kanada, Spojené státy, Norsko a Dánsko. Rivalita mezi těmito zeměmi ještě zesílila s tím, jak se vlivem tání polárního ledu stává Arktida přístupnější. "Pro Dánsko je to území nesmírně důležité hlavně proto, že by se díky němu království výrazně zvětšilo a naše země by pak měla mnohem silnější postavení ve světě," argumentuje bývalý dánský ministr zahraničí Martin Lidegaard. Rusko je naproti tomu největší země na světě, přesto má další ambice se rozrůstat.

Současná žádost se opírá o výsledky řady expedic, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Rusko OSN o část Arktidy poprvé požádalo v roce 2002, ale kvůli nedostatku důkazů, že má na území nárok, mu organizace žádost vrátila. Jako demonstraci svých nároků Moskva vyslala v roce 2007 k severnímu pólu expedici, která na mořské dno umístila kovovou schránku s ruskou vlajkou. Pro někoho jde jen o prázdné gesto, pro jiné o impuls k okamžitému jednání. Kromě expedic totiž Rusko v poslední době posílilo i svou vojenskou přítomnost v Arktidě.

Lomonosovův podmořský hřbet v Severním ledovém oceánu se táhne od Novosibiřských ostrovů k Ellesmerovu ostrovu a je dlouhý asi 1800 km. Nad oceánským dnem se zvedá až do výše 3700 m. Objeven a prozkoumán byl v roce 1948. 

Lomonosovův hřbet
Zdroj: Mikenorton/Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vyloučil zapojení Kurdů do války s Íránem

Americký prezident Donald Trump v sobotu vyloučil zapojení kurdských bojovníků do konfliktu s Íránem, píše agentura AP. Válka je už tak podle šéfa Bílého domu dost komplikovaná. Trump také zpochybnil zprávy, že Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro boj s USA, a zopakoval, že nemá zájem s Íránem vyjednávat.
před 1 hhodinou

Trump oznámil vznik vojenské koalice s cílem zničit drogové kartely

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil novou vojenskou koalici, jejímž cílem je zlikvidovat drogové kartely na západní polokouli. Podle šéfa Bílého domu se do aliance zapojilo sedmnáct zemí. Americký prezident zároveň na summitu se zástupci latinskoamerických zemí uvedl, že Spojené státy se po skončení konfliktu s Íránem zaměří na Kubu, a naznačil, že Washington bude chtít s Havanou uzavřít dohodu, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zasáhlo bytový dům v Charkově, mezi jedenácti mrtvými jsou děti

Rusové masivně zaútočili na Ukrajinu, v Charkově zasáhli bytový dům a zabili nejméně jedenáct lidí včetně dvou dětí. Jeden člověk zemřel při ruských útocích v Dněpropetrovské oblasti. Zraněné hlásí i další města, náletu čelil také Kyjev a ukrajinské železnice. Moskva na sousední zemi zaútočila třemi desítkami raket a téměř pěti sty drony. Kromě toho shodila leteckou pumu na Kramatorsk, který hlásí zraněné včetně dětí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoUSA mají problém s íránskými drony, řešení může přinést Ukrajina

Íránské drony jsou větší problém, než jsme očekávali, a ani v dalších fázích války nebudeme schopni sestřelovat všechny, přiznali podle televizní stanice CNN za zavřenými dveřmi americký ministr obrany Pete Hegseth a šéf Sboru náčelníků štábů Dan Cane. Íránské drony létají nízko a pro obránce je těžké je zachytit radary, takže umí zaútočit bez varování. Teherán jich má dostatečnou zásobu na několik měsíců, a tak Spojené státy americké hledají způsob, jak jim čelit. Řešení může přinést Ukrajina, která již má s obranou proti dronům bohaté zkušenosti, může nabídnout svoje know-how i prodej vlastní technologie, informovala Zóna ČT24.
před 3 hhodinami

Írán schválil pozastavení útoků na okolní země. Údery však pokračovaly

Prozatímní vládnoucí rada Íránu schválila pozastavení útoků na okolní země, pokud z jejich území nepřijde útok, prohlásil podle agentury Reuters prezident Masúd Pezeškján v projevu odvysílaném v íránské státní televizi. Írán ještě v sobotu podnikl další údery na státy v Perském zálivu, včetně Bahrajnu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Spojené státy uvedly, že v prvním týdnu války proti Íránu zasáhly v této zemi více než tři tisíce cílů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Netanjahu chce destabilizovat a změnit režim v Teheránu

Izrael má pro další fázi války s Íránem propracovaný plán s mnoha překvapeními. Podle agentury AP to v sobotu večer uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj destabilizovat režim v Teheránu a umožnit změnu. Netanjahu vyzval příslušníky íránských revolučních gard, aby složili zbraně. Slíbil, že pokud tak učiní, nebude jim ublíženo. USA a Izrael zahájily údery na Írán minulou sobotu.
před 4 hhodinami

Slovensko chce zrušit korespondenční volbu. Opozice varuje před omezením hlasování ze zahraničí

Slovensko se chystá zrušit korespondenční volbu. Vládní koalice tvrdí, že chce zabránit podvodům, podle opozice tím ale může ovlivnit volby ve svůj prospěch. Slováci žijící v zahraničí by nově místo pošty hlasovali na ambasádách. Korespondenčně je dosud možné odevzdat hlas v parlamentních volbách a referendech.
před 5 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...