Rusko (dříve SSSR) a USA jednají o odzbrojení již od roku 1969

Praha - Nová rusko-americká smlouva o omezení strategických zbraní má nahradit smlouvu START 1, jejíž platnost vypršela loni v prosinci. Nová smlouva dává oběma státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu. Počet rozmístěných nosičů - letounů, raket a ponorek - se sníží na 700 kusů (spolu s nerozmístěnými celkem na 800 kusů), počet hlavic poklesne z nynějších 2 200 na 1 550. Nicméně této smlouvě předcházela řada dalších ujednání. První smlouva byla podepsána již v roce 1972.

SALT 1 (Strategic Arms Limitation Talks) - První jednání o omezení strategických zbraní bylo zahájeno v listopadu 1969, ukončeno bylo podpisem smlouvy v květnu 1972. Dohoda omezovala na pět let tehdejší počet mezikontinentálních balistických raket a stanovila stropy pro rakety na ponorkách. Součástí byla smlouva o nerozmisťování systémů raketové obrany - ABM (Anti-Ballistic Missiles). 

ABM - Země se zavazují nepoužívat ani nebudovat systém raketové obrany své země i jiné oblasti s výjimkou jedné základny (původně dvou) pro každou ze stran. USA v roce 2001 od smlouvy odstoupily; důvodem bylo, že jim údajně brání rozvíjet vlastní protiraketovou obranu. 

SALT 2 - Jednání (listopad 1972 - červen 1979) navázalo na SALT 1 a bylo ukončeno podpisem smlouvy a společného prohlášení o směrech budoucího jednání o omezení strategických zbraní (SALT 3/START). Smlouva měla platit od výměny ratifikačních listin pět let (do 31. prosince 1985), ale USA po vstupu sovětských vojsk do Afghánistánu odmítly smlouvu ratifikovat. Obě strany ji však dodržovaly. 

START 1 - Jednání o SALT 3 začala v Ženevě v červnu 1982 a Američané je nazvali START (Strategic Arms Reduction Talks). Smlouva byla uzavřena v červenci 1991 a nabyla platnosti v prosinci 1994. Zavazuje k prvnímu skutečnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů - zhruba o 30 procent v průběhu sedmi let. Potom mělo zůstat v USA a Rusku po 6 000 jaderných hlavicích na 1 600 strategických nosičích. Platnost smlouvy vypršela loni 5. prosince, prezidenti Ruska a USA Dmitrij Medvěděv a Barack Obama se ale ve společném prohlášení 4. prosince zavázali, že dokud nebude uzavřena nová smlouva, budou respektovat dosavadní ustanovení. 

START 2 - Podle smlouvy podepsané v lednu 1993 měly do roku 2007 USA a Rusko omezit ve dvou etapách počet jaderných náloží na strategických nosičích na 3 500 (USA) a 3 000 (Rusko), což je snížení na třetinu stavu v době podpisu. Ratifikována byla až v roce 2000, když Putin přesvědčil parlament o nutnosti schválení. USA smlouvu ratifikovaly v lednu 1996. Rusko od smlouvy v roce 2002 odstoupilo. 

INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) - Ve Smlouvě o likvidaci raket středního a kratšího doletu se obě velmoci zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5000 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. Podepsána byla v roce 1987. 

SORT (smlouva o snížení stavu strategických útočných zbraní - tzv. moskevská smlouva) - Zatím poslední smlouva, podle které by měly Rusko a USA snížit svůj jaderný arzenál na 1 700 až 2 200 hlavic z 6 000 až 7 000 do roku 2012. Smlouvu podepsali prezidenti obou zemí George Bush a Vladimir Putin v květnu 2002, Rusové ale ratifikaci kvůli válce v Iráku pozdrželi a dokončili ji až v polovině roku 2003.    

První smlouva týkající se jaderných zbraní vznikla již v roce 1963 

Smlouvu o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou - vůbec první mezinárodní smlouvu o omezení jaderného zbrojení - podepsaly Sovětský svaz, USA a Británie v srpnu 1963.  

Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT) měla za cíl zabránit šíření jaderných zbraní do států, které je v té době nevlastnily. Podle smlouvy přísluší oficiální status jaderné mocnosti státům, které provedly pokusný jaderný výbuch před 1. lednem 1967. Těch bylo pět: USA, SSSR, Čína, Francie a Británie. Smlouva byla podepsána v červenci 1968 současně v Moskvě, Washingtonu a v Londýně a k signatářům se hned první den připojilo 58 zemí. 

CFE (Treaty on Conventional Armed Forces in Europe) - smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě podepsána mezi členskými zeměmi NATO a Varšavské smlouvy v listopadu 1990, revidovaná v listopadu 1999. Smlouva povolila na každé straně 20 000 tanků, 20 000 dělostřeleckých jednotek, 30 000 obrněných vozidel, 6 800 bojových letounů a 2 000 bitevních vrtulníků. Moskva v roce 2007 plnění smlouvy pozastavila do té doby, než ji začnou dodržovat státy NATO. 

CTBT (Comprehensive Test Ban Treaty) - smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek zakazuje všechny druhy zkoušek jaderných zbraní a zároveň má ztížit další vývoj těchto zbraní. Podepsána byla v září 1996 na Valném shromáždění OSN.

  • Ruská vojenská raketa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1529/152849.jpg
  • Jaderné zbraně autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1523/152220.jpg
  • Jaderná zkouška autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1322/132106.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 28 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...