Peking - Ruský prezident Vladimir Putin svému íránskému protějšku Mahmúdu Ahmadínežádovi na summitu v Pekingu oznámil, že Rusko nadále podporuje mírové využití jaderné energie Íránem. Západní země přitom pohlížejí na íránský jaderný program s nedůvěrou, protože se obávají, že se Teherán pokouší o vývoj atomové zbraně. Podle americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové světové velmoci od Íránu očekávají, že na příštím jednání o jeho kontroverzním jaderném programu už bude mít připravený plán kroků směřujících k tomu, aby obohacoval uran na dvacet procent. Takto obohacený uran je přitom dostačující pro energetické a výzkumné účely, jimiž se Írán zaštiťuje.
„Vždy jsme podporovali právo íránského lidu na moderní technologie, mezi nimi i na mírové využití jaderné energie. Ale chtěl bych zdůraznit, že se skutečně musí jednat o mírové využití,“ prohlásil Putin, který se v Pekingu účastní summitu členských zemí Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), jejímiž členy jsou kromě Ruska ještě Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán. Írán byl přitom na summit přizván jako pozorovatel.
I Čína, která má s Íránem úzké obchodní vztahy, odmítá tlak Západu na íránský režim a není ochotna podpořit zpřísnění ekonomických sankcí vůči Teheránu. Ve středu nicméně čínský premiér Wen Ťia-pao zdůraznil, že Peking nesouhlasí s tím, aby jakákoli země v oblasti Blízkého východu disponovala nukleárními zbraněmi.
Proti Íránu nesmí být použita síla
SCO ve svém závěrečném prohlášení zopakovala, že „jakákoli snaha o použití síly k řešení otázky Íránu je nepřípustná, nesla by s sebou nepředvídatelné následky, ohrozila by stabilitu a bezpečnost regionu a celého světa“.
Vůdci členských zemí Šanghajské organizace vyzvali k urovnání „problémů s íránským jaderným programem politickými a diplomatickými prostředky“. SCO rovněž oficiálně potvrdila status Afghánistánu jako pozorovatele, čímž se Kábul zařadil po bok Íránu, Mongolska, Indie a Pákistánu, a vyjádřila zájem hrát významnější roli při obnově této válkou zničené země v budoucích letech, zvlášť pak po odchodu vojsk NATO, který je plánován do konce roku 2014.
Závěrečné komuniké SCO zdůrazňuje, že „národní usmíření v Afghánistánu by se mělo uskutečnit pod vedením Afghánců a prostřednictvím jejich vlastního úsilí“.
