Varšava – Ruský ministr zahraničí nevidí důvod, proč by se měly západní státy znepokojovat tím, že Moskva hodlá v Bělorusku do dvou let vybudovat svou leteckou základnu. Její vznik prý nijak nesouvisí s americkými plány vybudovat v Evropě protiraketový štít, který má uchránit evropské státy NATO od hrozby nepřátelských raket.
„Z čistě vojenského pohledu společné budování vzdušných sil s Běloruskem žádný vztah k protiraketové obraně USA nemá,“ tvrdí Lavrov. Podle něj proto není důvod, aby se případným vznikem základny v Bělorusku západní státy znepokojovaly.
Moskva plánuje v roce 2015 vybudovat v Bělorusku vojenskou leteckou základnu. Má zde působit celý ruský letecký pluk, což čítá zhruba 60 strojů. Cílem je prý ochránit ruské hranice. Moskvu a Minsk spojuje spojenecká svazová smlouva a obě země při budování ozbrojených sil úzce spolupracují. „Obranné úkoly se řeší koordinovaně, nevidím důvod ke znepokojení,“ konstatoval ruský ministr.
Rusko už několik vojenských zařízení na běloruském území má – jsou to radarová stanice Volga v obci Hancavičy na jihozápadě Běloruska a komunikační základna pro spojení s jadernými ponorkami severně od Minska.
Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy jsou napjaté především kvůli americkým plánům vybudovat v Evropě protiraketový štít. Proti tomuto záměru Rusko dlouhodobě protestuje.
Americký plán protiraketové obrany měl mít čtyři fáze. Úkolem prvních tří je zajistit ochranu Evropy a amerických jednotek před íránskými střelami krátkého a středního doletu. Postupně by měly Evropu chránit obranné systémy na amerických lodích ve Středomoří, protiraketová základna v Rumunsku a protiraketová základna má také vzniknout v Polsku. Plán měl mít i čtvrtou fázi, kdy by se zdokonalily základny v Polsku a Rumunsku tak, aby byly účinné i proti raketám dlouhého doletu. Ovšem letos v březnu Pentagon oznámil, že právě od této čtvrté fáze Spojené státy upouští. Důvodem jsou finance, ale také to, že se chtějí USA kvůli hrozbám z KLDR soustředit na instalaci štítu na Aljašce.
