Hned dvakrát během víkendu narušilo ruské letadlo kvůli operaci v Sýrii turecký vzdušný prostor. Tvrdí to turecká diplomacie. K prvnímu přeletu, který Rusko uznalo, došlo v sobotu. Ankara už si kvůli tomu předvolala velvyslance, záležitost řešili i ministři zahraničí obou zemí. Rusko přitom ujistilo turecké představitele, že narušení vzdušného prostoru bylo ojedinělou chybou, která se nebude opakovat.
Stroj ruské armády byl zachycen v sobotu jižně od regionu Hatay. Jeho přítomnost zaznamenaly dvě v oblasti hlídkující stíhačky F-16.
O den později si podle turecké armády bitevník Mig-29, které používá jak ruské, tak syrské letectvo, vzal na mušku dvě turecké letounhlídkující na hranici. Po vstupu do tureckého vzdušného prostoru je zaměřil a takzvaně uzamkl na radaru, což je poslední stupeň před odpálením střely na vybraný cíl.
Turecko informovalo o sobotním incidentu spojence v NATO. Generální tajemník organizace Jens Stoltenberg následně označil narušení tureckého prostoru za nepřijatelné. Podle Stoltenberga nynější ruské kroky nepřispívají k bezpečnosti a stabilitě v regionu, a Moskvu proto vyzval k plnému respektování vzdušného prostoru NATO a k tomu, aby se vyhnula další eskalaci napětí ve vztazích s aliancí.
Velvyslanci NATO po mimořádném zasedání odsoudili pronikání do vzdušného prostoru NATO a jeho narušování. „Spojenci konstatují extrémní nebezpečí takového nezodpovědného chování. Vyzývají Ruskou federaci, aby od něho upustila a ihned vysvětlila toto narušení,“ uvedli. Hluboké znepokojení nad incidentem vyjádřil také americký ministr zahraničí John Kerry. „Mohlo to vést k sestřelení, a to je přesně ten druh věcí, před kterými jsme varovali,“ řekl šéf americké diplomacie.
Šéf turecké diplomacie Sinirlioglu promluvil telefonicky o celé záležitosti se svým ruským protějškem Lavrovem. Rusko následně ujistilo turecké představitele, že narušení vzdušného prostoru bylo chybou, která se nebude opakovat. Uvedl to turecký premiér Ahmet Davutoglu.
Rusko oficiálně potvrdilo „krátkodobé“ proniknutí svého bitevníku Su-30 do tureckého vzdušného prostoru. Po splnění bojových úkolů se měl ruský bojový letoun při manévru nad lesnatým horským terénem na několik vteřin dostat do tureckého vzdušného prostoru. Důvodem bylo podle mluvčího ruské armády Igora Konašenkova špatné počasí. „Je nemístné hledat v tom jakékoli konspirace,“ prohlásil. Velení letecké skupiny ruských vzdušných sil v Sýrii pak přijalo nezbytné kroky, aby se podobné případy v budoucnu neopakovaly.
Na koho vlastně míří ruské nálety?
Ruské letectvo provedlo v Sýrii o víkendu desítky dalších náletů. Nejasnosti ovšem panují ohledně toho, na koho mířily. Moskva totiž opakuje, že cílí na teroristy –tedy nejen na pozice Islámského státu. Letouny tak mnohdy útočily v oblastech, kde tato skupina prakticky vůbec nepůsobí. To vyvolává kritiku – třeba britský premiér Cameron mluvil o „strašlivé chybě“. Naopak syrský prezident Asad uvedl, že nálety koalice vedené Spojenými státy byly k ničemu a Západ prý cítí, že selhal.
Podle Hassana Ezzedina, česko-libanonského publicisty, Rusko příliš nerozlišuje, koho bombarduje, protože většinu opozičních sil vůči Asadovu režimu obviňuje z terorismu. „To je v souladu s názorem prezidenta Asada, který od začátku konfliktu označuje celou opozici za teroristy,“ míní Ezzedine. Co se týče kritiky neúčinnosti koaličních úderů ze vzduchu, Ezzedine s ní souhlasí. „Obávám se, že ty útoky byly jen tak naoko, aby veřejné mínění (na Západě) vidělo, že se pro Sýrii něco dělá.“
Migranti míří ze Sýrie do Turecka
Turecko je dlouhodobým odpůrcem Asadova režimu podporovaného Ruskem a Íránem. „Země spřízněné s tímto režimem se budou muset za svou kolaboraci zodpovídat a vysvětlit ji,“ použil tvrdá slova turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního vystoupení ke svým příznivcům ve francouzském Štrasburku. Sám ale pak musel v Bruselu vysvětlovat svůj postup vůči radikální turecké Straně kurdských pracujících (PKK). Prý nelze legitimizovat teroristickou organizaci jen kvůli jejímu boji s Islámským státem.
Turecko je častým cílem uprchlíků před válkou v Sýrii. Erdogan upřesnil, že v Turecku je nyní skoro 2,5 milionu migrantů, z nich 2,2 milionu přišlo ze Sýrie. Nehodlají zároveň měnit politiku otevřených dveří pro všechny potřebné. Na jejich podporu utratilo zatím 7,8 miliardy dolarů (asi 190 miliard korun).
Předseda Rady EU Donald Tusk uvedl, že Evropská unie je ochotna při jednáních s Ankarou hovořit o všech tématech, včetně možné nárazníkové zóny v Sýrii. Zdůraznil zároveň, že je nepřijatelná situace, kdy přes Turecko do Unie míří statisíce uprchlíků. Ankara podle Tuska musí k zastavení migrační vlny přispět. „Lidi, kteří do Turecka přišli, jsme nikdy do jiných zemí neposílali,“ podotkl ale turecký prezident. Od počátku roku turecká pobřežní stráž podle něj zachránila z moře na 60 tisíc lidí.
Erdogan po jednání s Tuskem nabídl tři body, které podle něj pomohou vyřešit kořeny uprchlické krize, tedy občanskou válku v Sýrii a to, co označil za státní terorismus režimu Bašára Asada. Prvním je soustředění se na výcvik a podporu opozičních sil, druhým je vznik bezpečné nárazníkové zóny a třetím vyhlášení bezletové zóny. Podobné plány zatím turečtí spojenci přijímali jen chladně. Erdogan v Bruselu upozornil, že jeho země je vývojem v Sýrii a Iráku přímo ohrožena. „Proti terorismu musíme kolektivně zakročit bez váhání,“ zdůraznil.
Rusko nicméně odmítá vytvoření bezletové zóny nad Sýrií, což opakovaně navrhuje jak Turecko, tak Jordánsko. „Návrh je v rozporu s Chartou OSN a odporuje mezinárodnímu právu,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov ruské agentuře Interfax. Vytvoření bezletové zóny by podle ruského diplomata porušilo syrskou svrchovanost.
Turecko chce oživit jednání o vstupu do EU
Turecký prezident se má sejít také s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Turecko je kandidátem na vstup země do Evropské unie a Erdogan označil přijetí za strategickou prioritu s tím, že by jednání měla být oživena. „Rád bych viděl rychlejší pohyb v otázce víz,“ zmínil Juncker. Zopakoval také názor unijní exekutivy, že Turecko by mělo být na vznikajícím celounijním seznamu bezpečných zemí.
Erdoganovi Juncker představí návrh společné migrační agendy Turecka a unijní osmadvacítky. Mimořádný summit EU na konci září rozhodl o výrazné finanční podpoře Turecku a dalším zemím v oblasti Blízkého východu tak, aby daleko lépe zvládaly masivní uprchlickou vlnu ze Sýrie. Nejméně miliarda eur (27 miliard Kč) by měla pomoci zlepšit život obyvatel v uprchlických táborech v regionu. Unie by také ráda viděla právě lepší ochranu tureckých hranic a vyšší snahu země potírat organizovaný zločin, který na migraci vydělává.
