Moskva - Stránky internetové encyklopedie Wikipedie v ruském jazyce byly na den uzavřeny. Stalo se tak na protest proti novele, kterou připravuje ruský parlament. Podle kritiků by nová úprava zákona o informacích mohla vyústit v cenzuru internetu a snahu omezit protesty proti prezidentu Vladimiru Putinovi.
„Představte si svět bez svobodných informací“. Touto strohou větou návštěvníky během dneška přivítá ruská verze internetové encyklopedie Wikipedie. Doplňuje ho vysvětlení, že v ruském parlamentu postoupila do druhého čtení novelizace zákona o informacích, který by se mohl stát nástrojem cenzury veškerého internetu.
Naposledy k podobnému kroku, tedy krátkodobému zablokování vlastních stránek, provozovatelé Wikipedie přistoupili, když letos v lednu protestovali proti přijetí zákona SOPA v americkém parlamentu. Tehdy byly uzavřena anglická, nejobsáhlejší verze stránek.
Lídři protiputinovských protestů tvrdí, že nový zákon by mohl umožnit zavírání ruských webových stránek včetně ruskojazyčných verzí Facebooku a Twitteru, a to i bez soudního rozhodnutí. Zákon je údajně zacílen proti opozičním hnutím, která se organizují prostřednictvím sociálních sítí. „Tyto dodatky se mohou stát základem pro skutečnou cenzuru na internetu tím, že vytvoří seznam zakázaných stránek a IP adres,“ uvedla ruskojazyčná Wikipedie v prohlášení.
Ruskému ministrovi telekomunikací Nikolaji Nikiforovi se protest Wikipedie nelíbí, přesto novelu zákona nepodporuje. „Krok Wikipedie je důležitou reakcí internetové komunity, která říká, že zákon musí být vylepšen,“ napsal člen Putinovy vlády na svém twitterovém účtu. Rovněž Ruská rada lidských práv, prezidentův poradní orgán, poslancům doporučila, aby zákon stáhli z jednání a nejprve ho předložili k veřejné debatě.
Ochrana dětí, nebo ochrana vlády?
Podporovatelé dodatků ruského zákona o informacích ovšem argumetnují potřebou chránit děti před závadnými stránkami na internetu. Blokovány by tak prý mohy být weby s informacemi o drogách, sebevraždách či servery s dětskou pornografií. Novelu, kterou předložila vládnoucí strana Jednotné Rusko, čeká ve středu ve Státní dumě druhé čtení.
Ruská opozice se obává, že podobně jako v Číně by v případě přijetí nové verze zákona o informacích mohly úřady na internetu blokovat ty aktivity, které se vládě nelíbí. Podle navrhovaného zákona může být zablokována webová stránka, jejíž vlastník odmítne odstranit obsah, jenž je označen za nevhodný. Sloužil by k tomu speciální úřad, jež by vláda podle nového zákona zřídila.
Sociální sítě jako Facebook, Twitter či ruskojazyčná Vkontaktě přitom opozičním vůdcům i běžným Rusům slouží například k organizování protestů. Ty se začaly organizovat loni v prosinci v reakci na údajné machinace s výsledky parlamentních voleb.
