Tisíce Rumunů a zástupci evropských i neevropských královských rodů, včetně britského prince Charlese, se zúčastnili pohřbu bývalého rumunského krále Michala I. Poslední monarcha, který usedl na rumunský trůn, se dožil 96 let. Zemřel ve švýcarském exilu. V zemi panoval pouhých deset let.
Smutečního obřadu v Královském paláci v Bukurešti, kde byla rakev po dva dny vystavena, se kromě Charlese zúčastnili například švédský král Carl XVI. Gustaf a královna Silvia nebo bývalý španělský král Juan Carlos s chotí Sofií. Na obřad přijela i belgická princezna Astrid a její manžel princ Lorenz.
Mezi zástupci mimoevropských královských rodů přijela matka jordánského krále Abdalláha II. Přítomni byli i rumunští představitelé v čele s prezidentem Klausem Iohannisem.
Rakev byla vystavena v trůnním sále nedaleko místa, odkud 23. srpna 1944 vydal Michal I. rozkaz k zatčení pronacistického rumunského vůdce maršála Iona Antoneska. Rumunsko tímto odvážným činem mladého panovníka tehdy přešlo na stranu Spojenců.
Všichni hosté státního pohřbu posledního rumunského krále z dynastie Hohenzollernů se zúčastnili i mše v bukurešťské katedrále, kam byla rakev se zesnulým převezena. Sloužil ji nejvyšší představitel rumunské pravoslavné církve patriarcha Daniel.
Po celé zemi se rozezněly zvony, když čestná vojenská stráž rakev s Michalem I. vynesla z paláce na náměstí Revoluce a položila ji na lafetu, kterou pak vojenský vůz dopravil ke katedrále. Za ním v průvodu kráčelo pět Michalových dcer i vnuk, kterému děd odebral šlechtický titul a tím i nárok na trůn údajně kvůli otcovství nemanželského dítěte.
Michal I. byl bratrancem britské královny Alžběty II. Narodil se 25. října 1921 jako syn následníka trůnu Karla a řecké princezny. Pocházel z německého rodu Hohenzollernů, jehož švábská větev usedla koncem 60. let 19. století na knížecí (později královský) trůn v Rumunsku, které se osamostatnilo od Osmanské říše.
Poprvé se stal králem jako malý chlapec v roce 1927, jeho otec totiž kvůli svým záletům a nemanželskému poměru nejprve nepřipadal v úvahu. Po třech letech ale přeci jen usedl na trůn a zavedl královskou diktaturu.
Podruhé se stal Michal králem jako devatenáctiletý v září 1940 poté, co byl jeho otec donucen rezignovat. Po komunistickém převratu se Michal I. musel vzdát trůnu a odejít do exilu.
Otcovu roli v čele rodu převezme jedna z jeho pěti dcer, nejstarší šestašedesátiletá Margareta. V Rumunsku je uznávaná pro svou humanitární činnost a kulturní projekty, kterým se věnovala během posledního čtvrtstoletí.
