Rumunsko ratifikovalo Lisabonskou smlouvu, Francie ji projedná v parlamentu

Bukurešť/Paříž - Rumunský parlament v pondělí schválil novou smlouvu o reformě institucí Evropské unie. Rumunsko je tak po Maďarsku, Slovinsku a Maltě čtvrtou členskou zemí unie, která tzv. Lisabonskou smlouvu ratifikovala. Cesta k projednávání smlouvy v parlamentu se otevřela také ve Francii, kde zákonodárci na společném zasedání obou komor odhlasovali změnu ústavy, která nepožaduje předložení dokumentu k referendu.

Smlouva podepsaná vládami loni v prosinci v portugalské metropoli má umožnit lepší fungování EU, rozšířené v posledních letech z 15 na 27 zemí. Nahrazuje původně zamýšlenou unijní ústavu, jejíž ratifikaci odmítli v roce 2005 v referendu obyvatelé Francie a Nizozemska.
V rumunském parlamentu pro důležitou smlouvu hlasovalo 387 poslanců, jen jeden byl proti a jeden se zdržel.

„Bukurešť dnes vyslala jasný politický signál: Rumunsko upřímně podporuje rozvoj evropského projektu a chce silnou a dynamickou unii,“ ocenil rozhodnutí poslanců rumunský premiér Calin Popescu Tariceanu. Jeho země je spolu s Bulharskem nejmladším členem EU; oba státy přistoupily 1. ledna 2007.

Na zámku Versailles u Paříže se dnes sešli členové obou komor francouzského parlamentu a 560 hlasy k 181 odhlasovali reformu ústavy, která umožňuje schválení Lisabonské smlouvy pouze v parlamentu. Podle tiskových agentur se tak otevřela cesta ke schválení tohoto dokumentu i ve Francii.

Francouzský parlament by o smlouvě podle agentury DPA mohl jednat již ve čtvrtek. Socialistická opozice požadovala, aby o ní rozhodli lidé v referendu. To podle průzkumu levicového listu l'Humanité požadovalo i 59 procent Francouzů. Během dnešního jednání zákonodárců demonstrovalo před Versailles několik stovek osob, které žádaly všelidové hlasování.
V parlamentu chce Lisabonskou smlouvu schvalovat většina států EU, včetně Česka. Ratifikace formou referenda je zatím jistá jen v Irsku, voliči tlačí k témuž své vlády také v Nizozemsku a v Británii.

O ratifikaci smlouvy jedná zatím neúspěšně od minulého týdne také slovenský parlament. Hlasování již bylo několikrát odsunuto kvůli obstrukcím ze strany opozice. Ta odmítá smlouvu podpořit, dokud vláda nezmění kontroverzní návrh tiskového zákona, který podle ní omezuje svobodu projevu. Bez opozice nemá koalice Roberta Fica dostatek hlasů k prosazení Lisabonské smlouvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hodlá zavést volební reformu i bez souhlasu Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.
před 3 hhodinami

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Největší kompromis je, že Putin není ve vězení, řekl Zelenskyj

Prezident Spojených států Donald Trump vyzval z Washingtonu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k aktivitě, jinak podle něj promešká naději na mír s Ruskem. V reakci pak Zelenskyj mimo jiné prohlásil, že největším kompromisem je to, že ruský vládce Vladimir Putin a jeho přátelé nejsou ve vězení. Připomněl tím, že Putin je mezinárodně stíhaným zločincem kvůli rozpoutání války na Ukrajině, což americký prezident trvale opomíjí.
před 4 hhodinami

Polsko stále více spoléhá na zemní plyn a obnovitelné zdroje

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.
před 7 hhodinami

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 8 hhodinami

Arbitrážní soud zamítl odvolání ukrajinského skeletonisty proti diskvalifikaci z OH

Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání skeletonisty Vladyslava Heraskevyče proti diskvalifikaci z olympijských her kvůli helmě s portréty zabitých Ukrajinců. Rozhodl, že vyřazení ukrajinského sportovce ze soutěže bylo v souladu s pravidlem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) týkajícího se politických projevů na Hrách.
před 8 hhodinami

Český horolezec nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách

Horolezec z tuzemska v pátek nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Dvaatřicetiletého muže strhla uvolněná sněhová masa v oblasti nejvyšší slovenské hory Gerlachovský štít, informovala Horská záchranná služba (HZS).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Německo a Ukrajina spustily společnou výrobu dronů

Společná německo-ukrajinská výroba dronů byla spuštěna a do konce roku jich nejméně deset tisíc dodá ukrajinským ozbrojeným silám, které se brání ruské agresi, informovala agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že společný podnik navštívil a převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.
před 10 hhodinami
Načítání...