Saská vláda chystá změnu policejního zákona, která i v oblasti u českých hranic umožní přísnější kontroly a nasazení programů pro rozeznávání obličeje. Záměr politiků křesťanské a sociální demokracie naráží na kritiku v Německu i Česku.
Úprava z dílny saského ministerstva vnitra, o níž by měl v listopadu jednat tamní parlament, počítá se zvýšením policejních pravomocí v oblasti do 30 kilometrů od českých a polských hranic.
V tomto regionu, který sahá například k Drážďanům nebo Chemnitzu (Saské Kamenici), má mít zemská policie možnost získávat videozáznamy a další informace o místě, času a směru pohybu, které pak bude moci srovnávat s různými databázemi.
Informace, které bude možné uložit až na 96 hodin, se přitom nebudou týkat jen aut a jejich poznávacích značek nebo barvy, ale také biometrických dat osob, které v nich sedí. Programy na rozeznávání obličeje by je pak automaticky měly srovnávat třeba s databází hledaných osob.
Policii mají nové technické možnosti usnadnit boj proti závažné přeshraniční kriminalitě nebo terorismu. Videozáznamy a další data nebudou úřady moci sbírat plošně, bude to možné jen po časově omezenou dobu a na silnicích, které hrají v přeshraniční kriminalitě významnou roli.
Plošný zásah do práv, tvrdí kritici
Přesto návrh novely vzbuzuje obavy, a to i v Česku. „Z pohledu občanů České republiky považujeme za nejnebezpečnější možnost instalace inteligentních kamerových systémů v koridoru kolem českých a polských hranic až do hloubky 30 kilometrů. Je zjevné, že faktickým cílem tohoto sledování jsou čeští občané, kteří jezdí do Saska, ať už jednorázově, nebo třeba každodenně za prací,“ je přesvědčen Jan Vobořil z nevládní organizace Iuridicum Remedium.
„Ačkoli proklamovaným cílem je boj proti přeshraniční kriminalitě, tak nelze přehlédnout, že jde o plošný zásah do práv všech, kteří překročí hranice,“ míní dále. Problémem by se podle něj mělo zabývat i české ministerstvo zahraničí. Navrhovaná opatření už zkoumají čeští Piráti.
Na možné problémy upozorňuje také ústavní právník z univerzity v Lipsku Ralph Zimmermann, podle něhož upravená norma umožní závažné zásahy do základního práva na nakládání s informacemi o své osobě, i proto, že díky ní bude možné sbírat biometrická data.
Zásah do práv je podle něj ještě posílen tím, že data budou následně srovnávaná s policejními databázemi, aniž přitom bude hrát roli, jestli je daná osoba podezřelá, či nikoliv.
I když se proti novele staví opozice z řad Zelených nebo Levice, vládní koalice ji může v saském parlamentu pohodlně prosadit.
