Romney chce poslat zbraně syrským rebelům

New York – Republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney řekl, že by vyzbrojil protivládní syrské rebely, kteří sdílejí americké hodnoty. V projevu v Lexingtonu kritizoval Baracka Obamu za pasivitu v zahraniční politice. Uvedl, že pokud se stane prezidentem, zasadí se o důraznější postup vůči Íránu kvůli jeho jadernému programu.

„Ohledně Sýrie bych spolupracoval s našimi partnery, abychom našli a zorganizovali ty členy opozice, kteří sdílejí naše hodnoty, a zajistil, aby získali zbraně, které potřebují k porážce tanků, helikoptér a stíhaček (syrského prezidenta Bašára) Asada,“ poznamenal Romney, kterému zatím v otázkách zahraničí politiky důvěřuje výrazně méně voličů než jeho demokratickému sokovi.

V projevu na Virginském vojenském institutu také uvedl, že chce více využívat americkou zahraniční hospodářskou pomoc k prosazování politiky Spojených států. Egypt by tak například podle Romneyho měl vědět, že nebude z Washingtonu dostávat peníze, pokud tamní vláda nezajistí demokracii pro všechny své občany či ochranu americké ambasády.

Mitt Romney
Zdroj: ČTK/AP/Evan Vucci

Obamovi republikánský kandidát vytknul, že v rozporu s tradicí americké diplomacie ve světě nevystupoval aktivně, a tím například zhoršil situaci na Blízkém východě. Současný prezident například podle Romneyho zhoršil vztahy s věrným americkým spojencem Izraelem. Zároveň prý nebyl dostatečně důrazný ve vztahu k Íránu, jenž je kvůli tomu „nejblíže k jaderné zbrani v dosavadní historii“. Sám by prý posílil a zpřísnil sankce vůči Teheránu a poslal do oblasti letadlové lodě.

„Věřím, že pokud Amerika nebude v čele, udělají to jiní - jiní, kteří nesdílejí naše zájmy a hodnoty. Ze světa se pak stane temnější místo pro naše přátele i pro nás,“ řekl Romney. Podle něj je přitom po vedoucí americké roli ve světě poptávka. Například na Blízkém východě, kde „Putinovo Rusko vrhá dlouhý stín na mladé demokracie“.

Nahrávám video
Rozhovor se Scottem L. Klugem a Larrym LaRocco
Zdroj: ČT24

Republikán také šéfa Bílého domu kritizoval za postup v Libyi, kde na začátku září po útoku islamistů zemřel americký velvyslanec Christopher Stevens a další tři občané Spojených států. Kritizoval ale i Obamovo spoléhání na údery bezpilotních letounů v boji s teroristy. „Bezpilotní letadla nemohou nahradit národní bezpečnostní strategii pro Blízký východ,“ řekl Romney.

Jeho projev přichází v okamžiku, kdy se pozornost v americké volební kampani přesouvá od domácích témat k zahraniční politice. Bude jí věnována polovina nadcházející druhé televizní debaty mezi oběma kandidáty a celá závěrečná třetí debata. Kampaň prezidenta Baracka Obamy již dnes ráno zveřejnila video, ve kterém Romneyho napadá jako nezkušeného v zahraniční politice a připomíná jeho rozpačitou letní cestu do Evropy a Izraele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 6 mminutami

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil i na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Izraelská armáda informovala o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. U jejich pobřeží neznámý projektil zasáhl kontejnerovou loď. Saúdská Arábie také oznámila, že zachytila balistické střely i drony.
03:37Aktualizovánopřed 36 mminutami

Evropa plánuje, jak poskytnout miliardy Kyjevu i přes veto Maďarska a Slovenska, píše Politico

Ukrajina získá peníze od zemí EU na financování svého válečného úsilí, i když Maďarsko a Slovensko budou nadále blokovat slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), uvedli dva evropští diplomaté pro bruselský server Politico.
před 58 mminutami

Oprava trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí, ovlivní to i české linky

Dokončení generální opravy železniční trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí o měsíc a půl. Původně měla být hotová do konce dubna, kvůli tuhé zimě se ale zpozdily některé práce. Odložené zprovoznění trati bude mít vliv na vlakovou linku Českých drah z Prahy do Hamburku i plánované spuštění přímé linky Praha-Kodaň.
před 3 hhodinami

Vůdce Íránu utrpěl při útocích zranění, ale je v pořádku, tvrdí prezidentův syn

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl ve středu podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Chameneí mladší v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.
před 4 hhodinami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár nejspíš zavinil člověk, uvedla policie. Nic ale podle ní nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o teroristický čin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Srovnání satelitních záběrů ukazuje následky leteckých úderů na Írán

Nadále pokračující společné vzdušné údery Izraele a USA vyřazují z provozu raketové základny i továrny související s vojenským průmyslem napříč Íránem. Jejich dopady zachycuje porovnání satelitních snímků. Útoky následují po úterním prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha, podle něhož Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 5 hhodinami

Chorvatsko obnovilo povinnou vojenskou službu

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.
před 6 hhodinami
Načítání...