Moskva - Šestnáctiletý Rus Jevgenij Demidov kvůli zdravotním problémům nemůže chodit do školy. Místo něj si ale dlouhé hodiny v lavici odsedí speciální robot, kterého chlapec může ovládat. Robot má zabudovanou HD kameru, mikrofon a reproduktory, takže s jeho pomocí Jevgenij vidí a slyší svoje spolužáky a učitele a může s nimi dokonce komunikovat v reálném čase.
Jevgenij svého pomocníka řídí na dálku přes laptop. „Když používám ke komunikaci robota, je to úplně stejné, jako bych ve škole byl přímo já,“ dodal Jevgenij. Díky speciálnímu robotovi má tak pocit, že mu nic neuniká a systém si pochvaluje i přes drobné mouchy. „Neovládám ho úplně přesně a taky má celkem malý zorný úhel. Občas se mi proto stane, že s ním narážím do dveří a do lavic,“ vysvětluje nedostatky student.
Také učitelé jsou s výsledky projektu spokojeni a tvrdí, že se ve studiu Jevgenij výrazně zlepšil. „I když učitelé žáky navštěvují doma, stejně se většinu času musejí děti s učebnicemi poprat samy. Rodiče nemohou vždy všechno vysvětlit. Ale v tomto případě je to stejné, jako kdyby dítě opravdu bylo přítomno ve škole na hodině. Neztrácí kontakt, může se učitele na cokoliv zeptat, pokud nerozumí, a učitel se zase může ptát jeho, aby si ověřil, že žák správně chápe,“ míní školní psycholožka Jekatěrina Karinina.
Robota si ještě nikdo nekoupil, je příliš drahý
Pro ruskou společnost R.Bot se sídlem v Moskvě, která robota vyvinula, je pohyb mezi lidmi jedním ze zásadních problémů, který řešila. Inženýři kladli důraz především na bezpečnost. „Jelikož se robot pohybuje mezi lidmi, musí být naprosto bezpečně ovladatelný. Proto má také takový hladký zaoblený tvar, aby nemohl nikoho nešťastnou náhodou zranit. Navíc má na přední straně tlačítko, kterým je ho možné okamžitě vypnout v případě, že by se vydal do něčího soukromého prostoru nebo se připletl někam, kam nemá,“ dodal ředitel projektu Vječeslav Kravcov.
I přes tyto úspěchy se však především kvůli finanční náročnosti neprodal ani jeden jediný robot. „Momentálně je většina robotů zapůjčena zdarma do škol a nemocnic coby experiment a také jako jakási reklama na naše služby a produkty. Město nám vychází vstříc tak napůl. Spolupracují s námi a dovolují nám roboty umisťovat tam, kde jsou třeba, a shánějí pro nás nemocné děti. Jenže během dvou let se žádný robot neprodal ani do školy, ani do nemocnice. Říkají nám, že nejsou peníze,“ vysvětluje Kravcov. Jeden robot s ovládacím programem vyjde v přepočtu na 76 tisíc korun. To si školy, rodiče ani nemocnice dovolit nemohou.
