Ria Novosti: Rusko likviduje laboratoře, ve kterých vznikl novičok

Rusko likviduje objekty výzkumných laboratoří v Šichanech na jihu země, kde se v 70. a 80. letech vyvíjely armádní jedy včetně nervově paralytické látky novičok. Napsala to ruská státní agentura RIA Novosti, podle níž bylo o zbourání rozhodnuto po ukončení likvidace ruského chemického arzenálu. Podle britského listu The Daily Mail se ale možná budovy armádních laboratoří ničí kvůli připravované cestě mezinárodních inspektorů, kteří vyšetřují okolnosti otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala.

Šichany, které leží v Povolží asi 730 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, jsou sídlem odbočky ruského Státního vědeckovýzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT), který vývoj armádních jedů zastřešoval.

Město, přístupné cizincům a Rusům jen na zvláštní povolení, má podle RIA Novosti několik sektorů, armádní výzkum byl soustředěn do zóny Šichany-5.

Když Rusko loni v souladu s mezinárodní smlouvou dokončilo likvidaci svých chemických zbraní, bylo rozhodnuto o stržení objektů výzkumného ústavu. „Budovy, kde se vyvíjely jedy, ničí. Každý úlomek suti je přitom spalován ve speciální peci s teplotou 800–1200 stupňů. Ani potom nejsou úlomky bezpečné, odvážejí je do speciálního úložiště,“ napsala v reportáži z uzavřeného města ruská agentura.

7 minut
Události: Podle Moskvy Zemanova slova o novičoku znamenají, že Británie lže
Zdroj: ČT24

Načasování lividace laboratoří je cynické, míní britský chemik

Britský The Daily Mail napsal, že se objekty v Šichanech likvidují před příjezdem expertů z Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). List cituje britského odborníka na chemické zbraně Hamishe de Bretton-Gordona, podle něhož Rusové k likvidaci laboratoří přikročili pravděpodobně proto, aby zabránili OPCW vyšetřit otravu Skripalových a nalézt v Šichanech důkazy. „Načasování je zvláště cynické… Ničení laboratoří vypadá jako přiznání viny,“ řekl chemik.

Jak připomíná RIA Novosti, degradace chemických pracovišť v Šichanech začala po rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let, kdy se zastavilo financování výzkumných ústavů. „Odborníci začali odjíždět, někdy i do ciziny, někteří s sebou vzali dokumentaci,“ napsala agentura. V objektech, kde dřív pracovalo přes tisíc odborníků, se dnes asi 200 lidí zabývá likvidací maziv z transformátorů.

Další osud výzkumného ústavu je podle RIA Novosti nejistý. V Šichanech se proslýchá, že ústav úplně zruší, městští zastupitelé tvrdí, že bude fungovat do roku 2025. Rozhodnuto má prý být v nejbližší době.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 13 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 38 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 47 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...