Turisté i přes zákazy a výstrahy před ohrožením života dále stoupají na štít Giewont na polské straně Tater, kde minulý týden za prudké bouře přišli čtyři lidé o život a asi 150 utrpělo zranění po úderu blesku do kříže na vrcholu.
Úřady po tragédii stezku na vrchol uzavřely, ale návštěvníci velehor to ignorují. „To je neúcta k přírodě a k předpisům. Dojde na pokuty!“ varuje podle listu Gazeta Wyborzca náčelník strážců tatranského národního parku Edward Wlazlo.
Vysvětlil, že stezka potřebuje údržbu, protože se na ni sesulo mnoho kamení a pod vlivem úderu blesku se také spekly řetězy. Proto je uzavřena do odvolání. Ale již o víkendu se strážci parku dozvěděli o turistech, kteří zákaz vstupu ignorovali. „Chceme vidět kříž!“ odpovídali na otázku, proč vstoupili na uzavřenou stezku.
„Polští turisté si myslí, že zakázané ovoce nejlépe chutná. Přestože je u stezky dvojjazyčné upozornění, že výstup na Giewont je nebezpečný, najdou se chytráci chytřejší než všichni ostatní. Ale zákaz by měl být posvátný!“ rozhořčil se náčelník.
Na Giewont hned v noci po tragédii vylezli dva mladíci, aby na kříž napsali svá jména a datum. Snímkem se pochlubili na sociální síti. Policie nyní vyšetřuje, zda se nedopustili trestného činu poškozování památek, kříž z roku 1901 je totiž památkově chráněný, uvedl mluvčí policie v Zakopaném Roman Wieczorek. Je možné, že delikventi se budou zodpovídat i z porušení dalších zákazů. Chodit po horách po soumraku je v Tatrách taky zakázané.
Záchrana speleologů jako atrakce
Nejde o jediný problém s neukázněnými turisty. Když se záchranáři tento měsíc snažili o záchranu dvou speleologů, kteří uvázli ve Velké sněžné jeskyni, turisté také ignorovali zákaz vstupu. Padesátku zvědavců museli strážci vyhnat, šesti nejagresivnějším udělili pokuty.
„Nejsme schopni uhlídat všechno. Ale postavíme na stezku na Giewont naše lidi a každý, kdo poruší zákaz, bude potrestán pokutou,“ varoval Wlazlo.
Meteorologové varují před dalšími silnými bouřkami v Tatrách v tomto týdnu.
Poláci řešili, zda kříž odstranit
Polská média se mimo jiné zabývala otázkou, zda by nebylo lepší kříž odstranit, protože během bouřek zákonitě přitahuje blesky. Ty ostatně nezřídka zasáhnou i kovové řetězy podél stezek.
Problém v deníku Rzeczpospolita komentoval Piotr Žurowski z organizace polských „lovců bouřek“, přičemž upozornil, že při bouřkách jsou Giewont i Červené vrchy rizikem už s ohledem na složení horniny – obsahují sloučeniny železa. „Odstranění kříže a řetězů by snížilo ohrožení o jedno až dvě procenta,“ poznamenal Žurowski. Odborníci navrhují jako prevenci umístit detektory bouřek na místech, kde prochází větší množství turistů, aby mohli být zavčas varováni.
Proti případnému odstranění symbolu se ostře postavilo konzervativní Radio Maryja, ale nesouhlasí s tím ani lídr levicově opoziční strany Wiosna (Jaro) Robert Biedroň. Uvedl, že je zastáncem oddělení církve od státu, ale „kříž na Giewontu s tím nesouvisí… není problémem“.
Patnáctimetrový kříž postavili věřící na vrcholu hory 19. srpna 1901, aby připomněli 1900. výročí narození Ježíše Krista. Konstrukce se skládá ze čtyř set železných prvků o celkové váze 1819 kilogramů.
