Rekordní inflace přepisuje ve Venezuele hodnoty bankovek. Objevila se i dvacetitisícovka

Venezuela zavedla nové bankovky s vyšší hodnotou, aby odrazila stále rostoucí míru inflace. Bankovky v rozmezí 500 až 20 tisíc bolívarů mají lidem usnadnit platbu za základní potřeby.

Když vláda nedávno naopak stáhla oběh stobolívarové bankovky, řada lidí v panice strávila i několik dní ve frontách před směnárnami.

Největší hodnotu měla dosud bankovka o hodnotě 100 bolívarů – její kurz ale nyní odpovídá jen hodnotě dvou amerických centů. Pro Venezuelany to v praxi znamenalo platit i za běžné potraviny a zboží hromadou bankovek. Ty nové jim proto mají nákupy ulehčit.

Od pondělka se tak lidé znovu řadili do dlouhých front před směnárnami. Pro řadu z nich je ale stále výhodnější variantou černý trh – pokud nemají možnost měnit za pravé americké dolary.

Nelíčená radost v ulicích Caracasu
Zdroj: Reuters

Stažení stobolívarské bankovky prezident Maduro oznámil v prosinci jako krok proti pašování hotovosti. Podle jeho slov jde o boj s gangy, které shromažďují domácí měnu v zahraničí.

Ve stejné době slibovala hlava státu také nástup nových bankovek, vláda však nové bankovky nezajistila včas, což  Maduro svedl na zahraniční „sabotáž“, která podle něho zdržela přílet letadel s bankovkami.

Od pondělka tak Venezuelané mohou používat nové bankovky, což je pro řadu z nich zcela zásadní zpráva - zhruba 40 procent obyvatel Venezuely totiž nemá bankovní účet, a nemůže tak místo hotovosti využívat elektronické transakce.

Prezident Nicolas Maduro
Zdroj: Reuters

Ekonomové varují, že tisk nových bankovek může urychlit inflaci, která letos podle předpovědí mezinárodních institucí může dosáhnout až 1600 procent.

Venezuela se již dlouho nachází v hluboké ekonomické krizi, v níž se obyvatelům nedostává základních potravin a léků. Opozice z krize viní vládu a její socialistickou hospodářskou politiku, a snaží se proto o zorganizování referenda o odvolání prezidenta Madura. Tomu se ale vláda s pomocí nejvyššího soudu snaží všemožně zabránit.

Ve Venezuele také trvá již rok krize politická. Od loňského ledna má v parlamentu většinu koalice opozičních stran Stůl demokratické jednoty (MUD), práci poslanců ale blokuje nejvyšší soud nakloněný prezidentovi Madurovi. Soudci nejvyššího soudu prohlásili za neústavní už řadu zákonů přijatých parlamentem.

Nahrávám video
Krize ve Venezuele se začíná dotýkat i vyšší střední třídy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 3 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 12 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 14 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...