Vídeň – Označení „atomový kníže“ si po své čtvrteční návštěvě Vídně vysloužil od rakouského deníku Österreich český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V Rakousku totiž řekl, že se Česko bez jaderné energie a Temelína neobejde. Ministra kritizoval už deník Die Presse, podle nějž Schwarzenberg zmutoval z ochránce práv, který se dříve stavěl proti jaderné energii a Benešovým dekretům, v „dobrého vojáka Švejka“.
Deník Österreich píše o rakouské návštěvě českého ministra zahraničí v ironickém tónu. Podle něj by prý mělo Rakousko akceptovat, že jaderná energie v Evropě platí za alternativu. „Rozhodnutí ohledně výstavby poruchového reaktoru Temelína padne prý v Česku,“ napsal deník na svém webu. Dodává, že podle atomového knížete Česko bohužel neleží na Sahaře nebo u Severního moře, aby mohlo získat energii ze slunce či větru.
Österreich píše, že Rakousko, které dlouhodobě odmítá jadernou energii, sice dostane informace o Temelínu, nebude do věci mít ale právo mluvit. Schwarzenbergovu fotografii ze schůzky s rakouským ministrem zahraničí navíc grafik upravil fotomontáží. Přidělal mu na ní brýle, které mají místo skel žlutočerné symboly jaderné energie. Zprávu zároveň list uvedl ironickým titulkem Atomový kníže září ve Vídni.
Při své návštěvě Schwarzenberg poskytl rozhovory několika rakouským médiím. Otázky se točily také kolem oblíbenosti jeho strany TOP 09 a její případné ztráty kvůli nepopulárním reformám. Šéf české diplomacie mluvil i o nutnosti spolupráce mezi menšími středoevropskými zeměmi a společném prosazování jejich zájmů. Deníku Der Standard řekl, že by se snaha mohla týkat třeba vzdělávání, protože ve střední Evropě není zatím žádná světově uznávaná elitní univerzita.
Wiener Zeitung se šéfa české diplomacie mimo jiné ptal, čeho se vlastně týkají obavy, kdyby se zrušily Benešovy dekrety. „Nejdřív je nutné říct, že se dnes každý, i kdyby byl rodilý Angličan, může v České republice usadit. Nemůžeme ale navodit stav před 70 lety, protože vlastnické poměry se mezitím upevnily naprosto jinak,“ vysvětlil Schwarzenberg. Dodal ale, že v Česku se mínění mění. „Před 20 lety byl silněji rozšířený názor, že bylo správné, co se po druhé světové válce stalo. Dnes je plno publikací, které ukazují, že to tehdy opravdu nebyl žádný pěkný příběh,“ řekl listu Wiener Zeitung.
