Po dvanácti letech skončil Heinz Fischer v úřadu rakouského prezidenta. Jeho nástupce Rakušané zvolí zřejmě až 2. října. Květnové druhé kolo hlasování, v němž těsně zvítězil Alexander Van der Bellen, zrušil nedávno kvůli formálním pochybením ústavní soud. Funkce hlavy státu dočasně převzalo tříčlenné předsednictvo parlamentu.
Rakouský prezident Fischer skončil, dočasně jej nahradí trojice politiků
Se svou funkcí se 77letý sociální demokrat Fischer rozloučil na společném zasedání obou komor rakouského parlamentu – Národní a Spolkové rady. V proslovu varoval mimo jiné před „jednoduchými odpověďmi“ na složitou migrační krizi. „Naše uprchlická politika se musí nést ve znamení rozumu i humanity,“ uvedl. „Jen jedno z toho by bylo příliš málo,“ dodal.
EU je pro Evropu nenahraditelná, uvedl odcházející prezident
S odkazem na nedávné britské referendum o členství v Evropské unii, v němž se voliči rozhodli pro odchod z bloku, Fischer uvedl, že podle něj je EU sice potřeba neustále zlepšovat, „pro Evropu je ale nenahraditelná“.
Fischer byl od roku 1970 poslancem parlamentu, v letech 1990 až 2002 byl jeho předsedou a poté dva roky místopředsedou. Od roku 2004 zastával dvě volební období funkci prezidenta. Na svou poslední státní návštěvu vyrazil Fischer v dubnu do Česka. Na zámku v Lánech se setkal s prezidentem Milošem Zemanem.
obrázek
Rakousko zatím nemá Fischerova nástupce
Kvůli nedávnému rozhodnutí ústavního soudu zrušit druhé kolo květnových prezidentských voleb kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů nezná Fischer svého nástupce.
Povinnosti spojené s úřadem hlavy státu po něm převzalo tříčlenné předsednictvo Národní rady. Členem je Doris Buresová ze sociální demokracie (SPÖ), která bude zároveň mluvčím tohoto grémia, dále Karlheinz Kopf z lidové strany (ÖVP) a poražený prezidentský kandidát Norbert Hofer ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Norbert Hofer
„Stačí, když je v zemi jeden a může potom rozhodovat. Ale je to velice nepravděpodobná situace. Předpokládá se, že si operativně budou kompetence rozdělovat,“ uvedla politoložka Anna Durnová.
Pokud by došlo k nějakému patu a nemohli se domluvit, pak platí, že nejvyšší váhu má hlas první předsedkyně Buresové, potom následuje Kopf a až pak Hofer, uvedla politoložka. „Hofer se tak sice stává takzvaným třetinovým prezidentem, ale jeho kompetence jsou v tom kolegiu nejmenší,“ podotkla Durnová.
Rakouský prezident má podobné pravomoci jako český prezident. „Ve srovnání s USA nebo Francií jsou poměrně malé. Omezují se na ratifikaci smluv, jmenování vlády, přebírání demisí, zastupování v zahraničí atd. Praxe je taková, že je to reprezentativní funkce, ale o to více je to také funkce morální, což bylo dost spojené s posledním prezidentem Heinzem Fischerem,“ uvedla Durnová.
9 minut
Politoložka Durnová: Funkce prezidenta Rakouska je zejména reprezentativní
Hofer se funkce vzdát nehodlá
Hofer byl několikrát vyzýván, aby se vzdal funkce třetího předsedy parlamentu. Několikrát řekl, že to neudělá. „Je to teď tématem předvolebního boje. Někteří říkají, že se jedná o střet zájmů a Hofer tím, že bude v médiích jako jeden z prezidentského kolegia, bude mít větší mediální prezentaci než jeho protikandidát a může z toho těžit. Může mu to ale i přitížit. On sám to jako střet zájmů nevidí,“ řekla Durnová.
V opakovaném druhém kole, které se bude konat pravděpodobně 2. října, se mu postaví nezávislý kandidát s podporou strany Zelených Alexander Van der Bellen. Právě Van der Bellen v květnu Hofera porazil o pouhých 30 863 hlasů.