Rakousko v dohledné době nebude provádět kontroly v klíčovém Brennerském průsmyku na hranici s Itálií. Uvedl to rakouský kancléř Christian Kern. Snažil se tak zmírnit pohoršení, které vyvolalo úterní prohlášení rakouského ministra obrany Hanse Petera Doskozila. Ten varoval, že alpská republika již velmi brzy obnoví kontroly na hranicích s Itálií, pokud se nezpomalí zvýšený příchod migrantů.
Rakouský kancléř mírní italské rozhořčení: Kontroly v Brenneru zatím nechystáme
Spolupracovník ČT v Itálii Josef Kašpar: Na společné hranici neexistuje žádný problém (zdroj: ČT24)
„Je třeba vysvětlit nedorozumění,“ řekl Kern na společné tiskové konferenci s Doskozilem. „Nerozmisťujeme v Brennerském průsmyku tanky a znovu zdůrazňuji, že naše spolupráce s Itálií je velmi dobrá,“ dodal kancléř s tím, že nic nenasvědčuje tomu, že by Itálie ztratila kontrolu nad situací v zemi.
„Rakousko nebude provádět v této chvíli žádné kontroly v Brenneru a v bezprostřední budoucnosti se zde nechystá nasadit armádu,“ řekl Kern.
Bývalý rakouský kancléř Christian Kern
Řím podle Vídně zcela nepochopil záměr Rakouska, které se pouze připravuje na možné převzetí kontroly nad hranicemi s Itálií, pokud by nastal příliv migrantů. K tomu ale zatím nedošlo.
Doskozil přitom v úterý řekl, že rakouská armáda již ke klíčovému průsmyku, který leží na dopravní tepně mezi severem a jihem Evropy, vyslala čtyři obrněné transportéry Pandur, které by mohly silnici blokovat.
Ministr obrany také uvedl, že ke kontrole jižních hranic budou nasazeni i vojáci. Toto Doskozilovo prohlášení vyvolalo tvrdou kritiku Itálie, která si předvolala rakouského velvyslance v Římě.
V Itálii jsou všichni přesvědčeni o tom, že se jednalo víceméně o jakýsi předvolební trik před říjnovými předčasnými volbami v Rakousku. Někteří politici se snaží ubrat vítr z plachet pravicové liberální straně tím, že alespoň slovy přiostřují opatření proti uprchlíkům. Ale na italsko-rakouské hranici neexistuje žádný problém a žádné napětí.
V Itálii je asi 190 tisíc běženců
Itálie je nyní hlavní vstupní branou migrantů do Evropy. Po loňském uzavření takzvané balkánské stezky se většina migrantů snaží na starý kontinent dostat od břehů severní Afriky přes Středozemní moře.
Od začátku roku do Itálie tímto způsobem dorazilo podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) přes 85 tisíc migrantů, což je asi o pětinu víc ve srovnání se stejným obdobím loni. Celkem se do Evropy přes Středozemní moře dostalo už letos více než 101 tisíc migrantů. V Itálii je nyní asi 190 tisíc běženců a letos ji čeká další rekord v počtu příchodů.
Evropská komise v úterý představila konkrétní návrhy, jak rychle pomoci Itálii s řešením situace. Budou sloužit jako podklady pro rozhodnutí, které by měli udělat ministři vnitra EU na svém neformálním jednání koncem týdne v estonském Tallinnu.
- Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo od začátku letošního roku do začátku července do Evropy přes Středozemní moře už více než 100 tisíc migrantů.
- Naprostá většina migrantů - více než 85 tisíc - se na nebezpečnou cestu přes Středozemní moře vydala ze severoafrických břehů a dorazila do Itálie. Kolem 9300 lidí překonalo Egejské moře a na evropskou pevninu vkročilo v Řecku. Kolem 6500 migrantů se dostalo ze severu Afriky do Španělska - ať už po moři či přes severoafrické španělské enklávy Ceuta a Melilla.
- Ve srovnání s loňským rokem je počet příchozích migrantů o více než polovinu nižší. Mezi prvním lednem a třetím červencem roku 2016 Středozemní moře překonalo a do Evropy se dostalo přes 231 tisíc migrantů.
- Na celém světě během prvních šesti měsíců letošního roku zahynulo podle IOM přes 3000 migrantů. Více než 2200 jich svou smrt nalezlo právě ve Středozemním moři ve snaze dostat se do Evropy.