Rakouský kancléř mírní italské rozhořčení: Kontroly v Brenneru zatím nechystáme

Nahrávám video
Spolupracovník ČT v Itálii Josef Kašpar: Na společné hranici neexistuje žádný problém
Zdroj: ČT24

Rakousko v dohledné době nebude provádět kontroly v klíčovém Brennerském průsmyku na hranici s Itálií. Uvedl to rakouský kancléř Christian Kern. Snažil se tak zmírnit pohoršení, které vyvolalo úterní prohlášení rakouského ministra obrany Hanse Petera Doskozila. Ten varoval, že alpská republika již velmi brzy obnoví kontroly na hranicích s Itálií, pokud se nezpomalí zvýšený příchod migrantů.

„Je třeba vysvětlit nedorozumění,“ řekl Kern na společné tiskové konferenci s Doskozilem. „Nerozmisťujeme v Brennerském průsmyku tanky a znovu zdůrazňuji, že naše spolupráce s Itálií je velmi dobrá,“ dodal kancléř s tím, že nic nenasvědčuje tomu, že by Itálie ztratila kontrolu nad situací v zemi.

„Rakousko nebude provádět v této chvíli žádné kontroly v Brenneru a v bezprostřední budoucnosti se zde nechystá nasadit armádu,“ řekl Kern.

Bývalý rakouský kancléř Christian Kern
Zdroj: Reuters

Řím podle Vídně zcela nepochopil záměr Rakouska, které se pouze připravuje na možné převzetí kontroly nad hranicemi s Itálií, pokud by nastal příliv migrantů. K tomu ale zatím nedošlo.

Doskozil přitom v úterý řekl, že rakouská armáda již ke klíčovému průsmyku, který leží na dopravní tepně mezi severem a jihem Evropy, vyslala čtyři obrněné transportéry Pandur, které by mohly silnici blokovat.

Ministr obrany také uvedl, že ke kontrole jižních hranic budou nasazeni i vojáci. Toto Doskozilovo prohlášení vyvolalo tvrdou kritiku Itálie, která si předvolala rakouského velvyslance v Římě.

V Itálii jsou všichni přesvědčeni o tom, že se jednalo víceméně o jakýsi předvolební trik před říjnovými předčasnými volbami v Rakousku. Někteří politici se snaží ubrat vítr z plachet pravicové liberální straně tím, že alespoň slovy přiostřují opatření proti uprchlíkům. Ale na italsko-rakouské hranici neexistuje žádný problém a žádné napětí.
Josef Kašpar
Spolupracovník ČT

V Itálii je asi 190 tisíc běženců

Itálie je nyní hlavní vstupní branou migrantů do Evropy. Po loňském uzavření takzvané balkánské stezky se většina migrantů snaží na starý kontinent dostat od břehů severní Afriky přes Středozemní moře.

Od začátku roku do Itálie tímto způsobem dorazilo podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) přes 85 tisíc migrantů, což je asi o pětinu víc ve srovnání se stejným obdobím loni. Celkem se do Evropy přes Středozemní moře dostalo už letos více než 101 tisíc migrantů. V Itálii je nyní asi 190 tisíc běženců a letos ji čeká další rekord v počtu příchodů.

Evropská komise v úterý představila konkrétní návrhy, jak rychle pomoci Itálii s řešením situace. Budou sloužit jako podklady pro rozhodnutí, které by měli udělat ministři vnitra EU na svém neformálním jednání koncem týdne v estonském Tallinnu.

  • Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo od začátku letošního roku do začátku července do Evropy přes Středozemní moře už více než 100 tisíc migrantů.
  • Naprostá většina migrantů - více než 85 tisíc - se na nebezpečnou cestu přes Středozemní moře vydala ze severoafrických břehů a dorazila do Itálie. Kolem 9300 lidí překonalo Egejské moře a na evropskou pevninu vkročilo v Řecku. Kolem 6500 migrantů se dostalo ze severu Afriky do Španělska - ať už po moři či přes severoafrické španělské enklávy Ceuta a Melilla.
  • Ve srovnání s loňským rokem je počet příchozích migrantů o více než polovinu nižší. Mezi prvním lednem a třetím červencem roku 2016 Středozemní moře překonalo a do Evropy se dostalo přes 231 tisíc migrantů. 
  • Na celém světě během prvních šesti měsíců letošního roku zahynulo podle IOM přes 3000 migrantů. Více než 2200 jich svou smrt nalezlo právě ve Středozemním moři ve snaze dostat se do Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...