Vídeň - Z nedávné hodnotící zprávy Evropské komise vyplývá, že Rakousko je v plnění Kjótského protokolu na jednom z posledních míst v Evropě. V zemi, která si tradičně zakládá na své ekologické politice, vyvolala zpráva vlnu kritiky. Vláda ale slíbila, že dohodu z Kjóta nakonec splní.
V sobotu večer se ve Vídni na pět minut vypnulo osvětlení radnice. Stejně jako řada jiných institucí i jednotlivců v Rakousku, Německu a Švýcarsku tak metropole podpořila happening upozorňující na nebezpečí klimatických změn. K symbolické akci se v Rakousku připojila i řada vládních úřadů. Jenomže právě zdejší vláda čelí kritice kvůli neplnění rakouského závazku z Kjóta.
Rakousko má totiž emise do roku 2010 omezit o 13 procent. Kdyby pro to však země dělala jen co doposud, emise by naopak výrazně vzrostly. Větší rozpor mezi cílem a aktuálním trendem než Rakousko má v Evropské unii nyní jen Lucembursko. „Co je nám platné, že se ve světě tváříme jako ekologicky vzorová země, když je naše vlastní bilance snižování emisí tak tragická,“ okomentovala momentální situaci okolo snižování emisí místopředsedkyně rakouských Zelených Eva Glawischnigová.
Vláda tvrdí, že podmínky Kjótského protokolu splní. Kritici argumentují tím, že se tak nestane odbouráváním skleníkových plynů, ale nákupem emisních povolenek ze zahraničí.„Rakousko svůj závazek z Kjóta dodrží. Prostě vezme spoustu peněz a jeho splnění si koupí,“ prohlásil ředitel Greenpeace pro střední a východní Evropu Alexander Egit. Podle posledních odhadů to bude Rakousko stát nejméně půldruhé miliardy Eur.
Jedním z důvodů, proč má Rakousko s plněním Kjótského protokolu problémy, je fakt, že v sektoru dopravy stouply v letech 1990 až 2005 emise o 90 procent. Podle Angely Köpplové z Rakouského institutu pro ekonomický výzkum šel vývoj opačným směrem, než se předpokládalo. Další problém představuje růst spotřeby elektřiny. Pokud se ho nepodaří zastavit, poroste s ním buď závislost země na dovozu, anebo emise. Atomová energie zůstává v Rakousku tabu.
