Německá rozvědka Bundesnachrichtendienst (BND) měla v Rakousku podle tamního deníku Der Standard od 90. let sledovat bezmála dva tisíce institucí včetně ministerstev, ambasád, univerzit a redakcí. Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce od Berlína podrobnosti o vyzvědačské aféře, prezident Alexander Van der Bellen označil počínání Německa za nepřijatelné.
Rakousko na nohou. Německá špionáž prý zacílila na zdejší vládu, ambasády i OSN
„Rozsah sledování byl mimořádný,“ prohlásil lidovecký kancléř Kurz a současně oznámil, že Vídeň od Berlína požaduje informace o tom, kdo byl sledován a kdy sledovací program skončil. Chce mít také jistotu, že špionáž skutečně skončila a že získaná data byla či budou vymazána.
Kurz současně upozornil, že podezření na německé špionážní aktivity v Rakousku se objevilo už v roce 2014 a Německo následně zpřísnilo své zákony tak, aby se vyloučila špionáž mezi přáteli. „Špionáž mezi spřátelenými státy není jen nezvyklá a nechtěná, je nepřijatelná,“ dodal prezident Van der Bellen – a i on žádá od Berlína vysvětlení.
BND mlčí
Samotná BND se k obviněním přímo nevyjádřila. Německá legislativa rozvědce povoluje monitorovat telekomunikace cizinců v zahraničí. Výslovně jí ale zakazuje provádět průmyslovou špionáž. V centru zájmu německých agentů přitom měly být i firmy.
Ve zprávě o rozsáhlé operaci spolkových agentů se Standard odvolává na seznam cílů německé špionáže, který má k dispozici. Zahrnuje podle něj až dva tisíce telefonních čísel, e-mailových adres, faxových připojení a jmen.
O množství a kvalitě zachycených informací deník nepíše. Tvrdí ale, že BND své poznatky poskytovala dalším tajným službám, včetně americké rozvědky NSA. Ta podle listu zase dávala Němcům k dispozici odposlechová zařízení.
Německé uši v OSN, ve zbrojovkách i na pětasedmdesáti ambasádách
Na seznamu cílů BND figuruje úřad rakouského kancléře a klíčové resorty obrany, zahraničí, vnitra a financí. Němce údajně zajímaly i mezinárodní organizace sídlící ve Vídni – Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jen v případě OSN prý BND monitorovala 128 telekomunikačních spojení.
Zájem měla BND i o pětasedmdesát ambasád, včetně spřátelených států jako Francie, Polsko, Izrael a USA. Podle deníku se pak na seznamu nacházejí také skoro všechny velké rakouské podniky a banky, například zbrojovky Glock a Steyr a peněžní ústav Raiffeisen. BND se zaměřila i na rakouské pobočky mezinárodních koncernů jako Ericsson a Bombardier.
Na seznamu je dále třeba rakouská tisková agentura APA, Technická univerzita ve Štýrském Hradci a Islámská náboženská obec v Rakousku (IGGiÖ).