Pod pojmem americký vesmírný program si většina lidí vybaví středisko v Houstonu nebo mys Canaveral. Už méně známé je městečko Huntsville v Alabamě. Přitom právě odsud pocházely rakety, které americkým astronautům umožnily vydat se do vesmíru a v roce 1969 přistát na Měsíci.
Rakety na každém kroku. Alabamské Huntsville je kolébkou amerického dobývání vesmíru
V Huntsville vznikaly první satelity i rakety, které vynášely do vesmíru neslavnější mise s lidskou posádkou. „Tohle je místo, kde se budovaly rakety Apollo, které letěly k Měsíci. A dnes tu stavíme další velkou raketu – Space Launch System, která by nás měla vrátit na Měsíc a dopravit až k Marsu,“ říká ředitelka Amerického vesmírného a raketového centra Deborah Barnhartová.
Základy k cestě Američanů do vesmíru paradoxně položili vědci, kteří za druhé světové války stavěli rakety pro Hitlerovu nacistickou říši. „Po druhé světové válce přijel tým Wernhera von Brauna z Německa do Huntsville. Zařadili je pod armádní velení balistických raket. Když se USA rozhodly, že chtějí mírovou, civilní vesmírnou agenturu, vznikla NASA. A Wernher von Braun se stal ředitelem Marschallova vesmírného střediska,“ dodává Barnhartová.
Rakety v obchodě, rakety v baru, rakety na táboře
Dobývání vesmíru se v Huntsville stalo téměř posedlostí. Rakety jsou vidět na každém kroku – od obchodů až po bary a restaurace. „To, co lidi přitahuje, jsou rakety, hlavně Saturn V. Chodí sem obyčejní lidé, astronauti i turisti, kteří chtějí zažít raketovou kulturu,“ vysvětluje vedoucí marketingu z Rocket City Brewing Gavin Goodman.
V Huntsville se koná i oblíbený Vesmírný tábor, na kterém mohou děti se zájmem o vesmír trávit letní prázdniny. Prošla jím i Dottie Metcalf-Lindeburgerová, která se v roce 2010 sama účastnila mise raketoplánu Discovery. „Když jsem přijela na tábor, bylo to úžasné, protože jsme dělali podobné věci, jako tu studenti zkoušejí dodnes. Zkoušeli jsme si řízení misí i létání v různých letounech,“ vzpomíná astronautka.
Expozice i program v Huntsville jsou nastaveny tak, aby se děti i dospělí dozvěděli co nejvíce: od historie amerického vesmírného programu až po zajímavosti o výstroji a technice, kterou jednotlivé mise využívaly. „Nejraději jsem tu trávil čas s kamarády na prohlídkách. Byli jsme i na simulátoru startu rakety a byla to velká zábava,“ vypráví jeden z účastníků tábora Nicolas Coledan.
Stejně jako stovky dalších, i Nicolas doufá, že se mu jednou podaří podobný úspěch jako některým účastníkům tábora před ním. A i on se podívá na planetu Zemi z vesmíru.