„Mohu se dlouho omlouvat za něco, co jsem vyslovil během předchozích 30 let, nebo se budeme věnovat mnohem důležitějším věcem.“ Britský ministr zahraničí Boris Johnson se odmítl omluvit za některé své urážlivé výroky z minulosti. Podle něj byla navíc řada z nich „vytržena z kontextu“, konstatoval po jednání s americkým protějškem Johnem Kerrym. Spolu probírali zejména situaci v Sýrii.
Současný britský ministr zahraničí Johnson v minulosti mimo jiné mluvil o pravděpodobné demokratické kandidátce na prezidentku USA Hillary Clintonové jako o „sadistické sestře z nemocnice pro duševně choré“.
U prezidenta Baracka Obamy zase zmínil „polokeňský původ“ jako doklad nechuti vůči britskému impériu. Komentoval tak rozhodnutí Obamy odebrat po své inauguraci bustu Winstona Churchilla z Oválné pracovny a fakt, že právě Churchill byl prý „vášnivý zastánce“ britského imperialismu.
Podle úterního vyjádření Johnsona by trvalo příliš dlouho, než by se omluvil všem, kdo se mohli jeho slovy cítit uraženi, a že se raději soustředí na závažnější věci, jako je humanitární krize v Sýrii.
Johnson prohlásil, že po britském referendu, v němž voliči rozhodli o vystoupení své země z EU, chce změnit profil Británie jako „ještě globálnějšího národa“. „Chci Británii, která bude aktivnější, která bude víc zaměřena směrem navenek, energičtější na světové scéně než kdy dřív,“ řekl.
Johnson zároveň zdůraznil, že jeho představa posílení britské role ve světě neznamená, že by se Londýn chtěl zcela rozejít s Evropou. „To by bylo geograficky, historicky, kulturně, intelektuálně i emocionálně nemožné,“ řekl.
Kerry vyjádřil přesvědčení, že britský odchod z EU bude co nejhladší a že si Londýn uchová co nejlepší vztahy se zbývající sedmadvacítkou. „Spojené státy spoléhají na silné Spojené království. Spoléháme také na úzké vztahy s Evropskou unií,“ dodal.
