Ugandští Batwové patří mezi nejstarší pygmejské národy světa. Téměř před třiceti lety je vláda vyhnala z jejich domoviny – hlubokých lesů, které tito lovci a sběrači obývali až čtyři tisíce let. V současné době žijí pouze na okraji národního parku. Do pralesa vodí turisty a varují, že druhů rostlin rychle ubývá.
Pygmeje v Ugandě před dekádami vyhnali z pralesa. Teď se tam vracejí jako průvodci turistů
Lesní národ Batwů ovládal neproniknutelný prales Echuya na jihozápadě Ugandy až do vytvoření národního parku v roce 1991, kdy musel vyklidit les kvůli ochraně goril.
Vztah k bývalému domovu však Pygmejové neztratili. „Někdy do lesa vodím turisty, kteří mi platí. Ale nejsem šťastný, protože nás vyhnali z lesa, odkud jsme měli mnoho věcí, včetně přírodních léčiv,“ postěžoval si člen komunity Batwů Amos Simako.
Pygmejové hledají v lese třeba listy, které podle nich potlačují malárii. Les ale druhově chudne. „Někdy ta léčiva vůbec nenajdeme. Rostlin ubývá,“ upozorňuje Simako.
Adaptace lovců a sběračů na život venku je těžká. Se zemědělstvím si Batwové neví rady, a tak se soustředí na příjmy z cestovního ruchu. „Jsme rádi, když přijedou turisté a můžeme je vzít do lesa. Ale ještě radši bych s nimi mluvil sám, bez tlumočníka,“ poznamenal průvodce Robert Byarugaba.
Batwů je něco přes šest tisíc a v Ugandě s 31 miliony obyvatel patří k nejméně početným kmenům. Kvůli vyhnání z lesa si Pygmejové stěžují na diskriminaci, vláda ale trvá na tom, že pro ně dělá hodně a že si jich cení.
„Loni jsme pořádali Jamafest, kulturní přehlídku východoafrických komunit v Dar es Salaamu. Jeli jsme tam s komunitou Batwů, kteří tam demonstrovali své kulturní zvyklosti a taneční dovednosti. To oni reprezentovali Ugandu,“ prohlásila ugandská ministryně kultury Peace Mutuuzoová.
Pro starší Batwy ale nejsou výlety za hranice cílem. Touží jen po starém domově, jeho fauně a flóře. Z příbytků na půdě zakoupené nevládními organizacemi nebo pronajaté státem mají měnící se prales svých předků stále na očích.