Putinův vzkaz NATO: Začínáme zbrojit

Moskva - Rusko musí posílit svou vojenskou moc v reakci na aktivizaci NATO ve východní Evropě. Na zasedání Bezpečnostní rady to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Alianční armády ve východní Evropě se podle něj „demonstrativně posilují“ a Rusko musí příslušně reagovat. Neponechá bez povšimnutí rozmístění prvků americké protiraketové obrany a růst zásob vysoce přesných strategických zbraní.

Putin svůj projev ke špičkám ruských bezpečnostních složek pronesl těsně před zasedáním ministrů zahraničí Evropské unie, kteří mají v Bruselu jednat o posílení protiruských sankcí za přístup Moskvy k ukrajinské vnitropolitické krizi.

„Co se ve skutečnosti děje? Skupina vojsk NATO na území východoevropských států se demonstrativně posiluje, a to i v oblasti Černého a Baltského moře,“ prohlásil ruský prezident s tím, že jeho země „adekvátně“ odpoví na přibližování vojenské infrastruktury Aliance k ruským hranicím. „Protiraketová obrana je útočný systém rozmístěný na periferii,“ řekl šéf Kremlu.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého nemluví Putin o posílení ruských vojenských pozic poprvé. „Rusko svou armádu začalo modernizovat už několik let zpátky a do vojenských programů vkládá mnohem víc financí,“ uvádí s tím, že na proměně ruských vojsk Putin pracuje už od svého prvního prezidentského období.

Putinovo vyjádření přišlo ve stejný okamžik, kdy jeho polský protějšek Bronislaw Komorowski na konferenci ve Varšavě vyzval k posílení kolektivní obrany na východních hranicích NATO. „NATO se musí vrátit k principu účinného garantování kolektivní bezpečnosti svých členů. Je nutné posílit východní hranici Aliance,“ prohlásil v přítomnosti svých kolegů z dalších osmi států střední a východní Evropy (vč. prezidenta Miloše Zemana).

Putin: Nedopustíme, aby nás rozvrátily barevné revoluce

Ruský prezident ve svém projevu odsoudil ofenzivu ukrajinské armády, která v minulých dnech zatlačila povstalce z řady důležitých ukrajinských měst. „Tankový útok na Doněck, provedený v době předání černých skříněk z malajsijského letadla, je nepřípustný,“ citovala Putina ruská agentura ITAR-TASS. Ke klidu zbraní je podle ruského prezidenta nutno vyzývat nejen povstalce, ale i ukrajinské úřady v Kyjevě (o situaci na východě Ukrajiny čtěte více zde).

Putin je přesvědčen, že Rusové nikdy nedopustí, aby vnitropolitickou situaci v jejich zemi rozvrátily „barevné revoluce“, jak v Rusku označují prodemokratická hnutí v Gruzii, Kyrgyzstánu nebo na Ukrajině. Pokusy destabilizovat situaci v Rusku ale budou podle ruského prezidenta nepochybně pokračovat.

Analytici: Putinova slova míří spíš do Ruska než do zahraničí

Podle analytiků oslovených ČT24 je projev ruského prezidenta orientovaný zejména vnitropoliticky. „Byl bych ještě opatrný s tím, zda nyní nastanou závody ve zbrojení. Zatím jde jen o prohlášení. Pro nacionalisticky naladěnou část ruského publika musí předvést silného muže, který se stará o bezpečnost své země,“ komentoval Putinova slova rusista Milan Dvořák.

Totéž si myslí i novinář Daniel Anýž z Hospodářských novin, který se Moskvě dlouhodobě věnuje. „Je to projev podobný tomu po anexi Krymu, kdy prohlásil, že musí hájit ruské etnikum i za hranicemi Ruska,“ uvádí. „Ruská veřejnost vyžaduje, aby tvrdý a rozhodný postoj Kremlu dál pokračoval, a proto ho prezident musí udržovat.“ Oba analytici se shodují v tom, že se Kreml po sestřelení malajsijského letadla dostal do defenzivy a nyní vykročil na cestu „obrany útokem“ (aktuální vývoj kolem tragédie MH17 čtěte zde).

Evropská komise připraví sankce ve finančnictví či obraně 

Evropská komise posoudí možnosti dalších sankcí vůči Rusku v oblastech, jako jsou kapitálové trhy, obrana či moderní technologie využitelné v energetice. Řekl to po dnešním jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie šéf nizozemské diplomacie Frans Timmermans. Žádné nové konkrétní protiruské sankce dnešní jednání ministrů nepřineslo.

Oblastmi, u nichž má komise posoudit možnost sankcí a „brzy“ sdělit výsledek ministrům, je například zboží dvojího použití, tedy materiál pro civilní i zbrojní účely. Odpověď by komise měla členským zemím dát do čtvrtka.

„Přesné zpracování má v rukou komise,“ podotkl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Do konce týdne se podle něj vyjasní, zda bude muset být případně svolán mimořádný summit EU. „Představa, že budeme na tu situaci a na to, co dnes je, odpovídat pouze zbraněmi, říkat, že budeme posilovat a dokonce se vrátíme do stylu myšlení Studené války, je podle mě ten nejhorší možný závěr,“ dodal český ministr.

České reakce: Rusko chce ukázat sílu

„Rusko bylo v propagandistické defenzivě a chce dát najevo, že je stále silný hráč. Evropa si uvědomuje, že závody ve zbrojení by dopadly zejména na ni a obzvláště na některé země, takže ta reakce (na zavedení dalších sankcí) není zcela jednotná,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Dnešní výrok Putina může povzbudit určité tendence v Evropě, že by se měla začít starat o vlastní obranu sama,“ dodal místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit od února.
20:53Aktualizovánopřed 3 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...