Putinův vzkaz NATO: Začínáme zbrojit

Moskva - Rusko musí posílit svou vojenskou moc v reakci na aktivizaci NATO ve východní Evropě. Na zasedání Bezpečnostní rady to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Alianční armády ve východní Evropě se podle něj „demonstrativně posilují“ a Rusko musí příslušně reagovat. Neponechá bez povšimnutí rozmístění prvků americké protiraketové obrany a růst zásob vysoce přesných strategických zbraní.

Putin svůj projev ke špičkám ruských bezpečnostních složek pronesl těsně před zasedáním ministrů zahraničí Evropské unie, kteří mají v Bruselu jednat o posílení protiruských sankcí za přístup Moskvy k ukrajinské vnitropolitické krizi.

„Co se ve skutečnosti děje? Skupina vojsk NATO na území východoevropských států se demonstrativně posiluje, a to i v oblasti Černého a Baltského moře,“ prohlásil ruský prezident s tím, že jeho země „adekvátně“ odpoví na přibližování vojenské infrastruktury Aliance k ruským hranicím. „Protiraketová obrana je útočný systém rozmístěný na periferii,“ řekl šéf Kremlu.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého nemluví Putin o posílení ruských vojenských pozic poprvé. „Rusko svou armádu začalo modernizovat už několik let zpátky a do vojenských programů vkládá mnohem víc financí,“ uvádí s tím, že na proměně ruských vojsk Putin pracuje už od svého prvního prezidentského období.

Putinovo vyjádření přišlo ve stejný okamžik, kdy jeho polský protějšek Bronislaw Komorowski na konferenci ve Varšavě vyzval k posílení kolektivní obrany na východních hranicích NATO. „NATO se musí vrátit k principu účinného garantování kolektivní bezpečnosti svých členů. Je nutné posílit východní hranici Aliance,“ prohlásil v přítomnosti svých kolegů z dalších osmi států střední a východní Evropy (vč. prezidenta Miloše Zemana).

Putin: Nedopustíme, aby nás rozvrátily barevné revoluce

Ruský prezident ve svém projevu odsoudil ofenzivu ukrajinské armády, která v minulých dnech zatlačila povstalce z řady důležitých ukrajinských měst. „Tankový útok na Doněck, provedený v době předání černých skříněk z malajsijského letadla, je nepřípustný,“ citovala Putina ruská agentura ITAR-TASS. Ke klidu zbraní je podle ruského prezidenta nutno vyzývat nejen povstalce, ale i ukrajinské úřady v Kyjevě (o situaci na východě Ukrajiny čtěte více zde).

Putin je přesvědčen, že Rusové nikdy nedopustí, aby vnitropolitickou situaci v jejich zemi rozvrátily „barevné revoluce“, jak v Rusku označují prodemokratická hnutí v Gruzii, Kyrgyzstánu nebo na Ukrajině. Pokusy destabilizovat situaci v Rusku ale budou podle ruského prezidenta nepochybně pokračovat.

Analytici: Putinova slova míří spíš do Ruska než do zahraničí

Podle analytiků oslovených ČT24 je projev ruského prezidenta orientovaný zejména vnitropoliticky. „Byl bych ještě opatrný s tím, zda nyní nastanou závody ve zbrojení. Zatím jde jen o prohlášení. Pro nacionalisticky naladěnou část ruského publika musí předvést silného muže, který se stará o bezpečnost své země,“ komentoval Putinova slova rusista Milan Dvořák.

Totéž si myslí i novinář Daniel Anýž z Hospodářských novin, který se Moskvě dlouhodobě věnuje. „Je to projev podobný tomu po anexi Krymu, kdy prohlásil, že musí hájit ruské etnikum i za hranicemi Ruska,“ uvádí. „Ruská veřejnost vyžaduje, aby tvrdý a rozhodný postoj Kremlu dál pokračoval, a proto ho prezident musí udržovat.“ Oba analytici se shodují v tom, že se Kreml po sestřelení malajsijského letadla dostal do defenzivy a nyní vykročil na cestu „obrany útokem“ (aktuální vývoj kolem tragédie MH17 čtěte zde).

Evropská komise připraví sankce ve finančnictví či obraně 

Evropská komise posoudí možnosti dalších sankcí vůči Rusku v oblastech, jako jsou kapitálové trhy, obrana či moderní technologie využitelné v energetice. Řekl to po dnešním jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie šéf nizozemské diplomacie Frans Timmermans. Žádné nové konkrétní protiruské sankce dnešní jednání ministrů nepřineslo.

Oblastmi, u nichž má komise posoudit možnost sankcí a „brzy“ sdělit výsledek ministrům, je například zboží dvojího použití, tedy materiál pro civilní i zbrojní účely. Odpověď by komise měla členským zemím dát do čtvrtka.

„Přesné zpracování má v rukou komise,“ podotkl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Do konce týdne se podle něj vyjasní, zda bude muset být případně svolán mimořádný summit EU. „Představa, že budeme na tu situaci a na to, co dnes je, odpovídat pouze zbraněmi, říkat, že budeme posilovat a dokonce se vrátíme do stylu myšlení Studené války, je podle mě ten nejhorší možný závěr,“ dodal český ministr.

České reakce: Rusko chce ukázat sílu

„Rusko bylo v propagandistické defenzivě a chce dát najevo, že je stále silný hráč. Evropa si uvědomuje, že závody ve zbrojení by dopadly zejména na ni a obzvláště na některé země, takže ta reakce (na zavedení dalších sankcí) není zcela jednotná,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Dnešní výrok Putina může povzbudit určité tendence v Evropě, že by se měla začít starat o vlastní obranu sama,“ dodal místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 5 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 6 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPo útocích ruských dronů zůstávají v Chersonu trosky budov

Rusko nadále útočí na Ukrajinu nejčastěji drony. Jen na město Cherson jich na začátku června mířilo přes pět a půl tisíce. Od července tam bude platit povinná evakuace rodin s dětmi z nejnebezpečnějších čtvrtí. Právě jedna z nejohroženějších je u řeky Dněpr, která Cherson dělí od ruských pozic. Ruské údery tam na začátku měsíce zničily celý obytný dům. Trosky zasažených budov pak končí na nedaleké skládce, auta je tam vyvážejí i třikrát denně. Teď je tam jedenáct tisíc tun trosek. Většinu tvoří soukromé domy.
před 8 hhodinami

Krym je bez benzinu a zavádí nucené odstávky elektřiny

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.
před 10 hhodinami

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...