Stockholm - Estonsko a Lotyšsko mají všechny důvody pro to, aby se bály agrese ze strany Ruské federace. V rozhovoru pro švédskou televizi SVT to uvedl Putinův poradce Sergej Markov. Oba unijní státy prý uplatňují represivní přístup vůči ruské menšině. Stockholm se ale Moskvy obávat nemusí.
Putinův poradce: Strach Pobaltí z Ruska je oprávněný
Po ruské anexi Krymu a násilí na východě Ukrajiny roste v mnoha zemích sousedících s Ruskem znepokojení. Pobaltí by rádo vědělo, jaké jsou další záměry Moskvy. Markov dal teď najevo, že by neměl potíže s tím vyvolat v Pobaltí nepokoje. „Jestli dojde k velké válce, je možné, že z těchto zemí nezbude nic,“ cituje SVT Markova.
Michael Romancov, politický geograf
„Rusko v posledních dvaceti dnech intenzivně vypouští z různých částí svého území mezikontinentální balistické střely. K tomu musíme přidat provokace ruských letadel a lodí v mezinárodních i teritoriálních vodách. V tomto kontextu je zapotřebí brát výrok pana Markova. Přestože nemá žádnou oficiální pozici, tak je považován za Putinova poradce, a proto je třeba jeho slovům přikládat váhu. Doufejme, že je to jen jakýsi průzkum mediálním bojem, protože pokud se Putin skutečně racionálně zamýšlí nad tím, že by napadl členský stát EU, respektive Aliance, tak bychom byli na prahu třetí světové války, což doufám, že nechce ani Moskva.“
Švédská televize odvysílá rozhovor s poradcem Kremlu dnes večer. Markov se v něm rovněž vyslovil k situaci na Ukrajině. Anexi Krymu označil za „sebeobranu proti nepřátelskému světu plnému rusofobie“. „Problémem je rusofobie vládnoucí elity na Západě. Rusofobie je rasismus vůči Rusku. Zastavte ve svých zemích rusofobii a pak se vám bude mnohem snáze žít,“ podotkl poradce.
Romancov: Rusko provokuje, kde může (zdroj: ČT24)
Ruští vojáci jako poslové míru a demokracie
Podle Markova odstartoval celý konflikt právě Západ. Rusko pak nemělo jinou možnost než chránit své lidi proti fašistickému režimu v Kyjevě. „Musíme je zachránit dříve, než je zabijí ultranacionalisté. Ukrajinská junta si udržuje moc díky fašismu a teroru,“ myslí si Markov. „Tam, kde operují ruští vojáci, je naopak demokracie a svoboda slova,“ uzavírá Putinův poradce.
Že za kritickou situaci na Ukrajině nese do značné míry vinu Západ, si myslí také český exprezident Václav Klaus. Nabídkou asociační dohody s Evropskou unií se podle něj Západ snažil uměle ovlivnit geopolitické směřování země. Rusko o vyhrocení situace nestálo a do krize bylo pouze vtaženo, uvedl včera v projevu v britské Sněmovně lordů.
V Pobaltí žije početná ruská menšina, na niž Moskva cílí svou válečnou propagandu a podává jí pomocnou ruku. Důležité je, zda ji Rusové přijmou, nebo mají jiný pohled na svět, komentuje rozhovor SVT. Markovo prohlášení je podle televize vážné, ale nelze ho vykládat jako vyhlášení války.
Porovnání vojenských sil Pobaltí a Ruska
Budeme se bránit, vzkazuje Pobaltí Moskvě
Kvůli dění na Ukrajině a provokaci ze strany Ruska platí v pobaltských státech stav zvýšené vojenské pohotovosti. Ruští pohraničníci v září zadrželi v mezinárodních vodách litevskou loď a agenti tajné služby FSB zase z estonského území unesli agenta tamních tajných služeb.
Litevská armáda do Kremlu vzkazuje, že se bude bránit - se spojenci a vším, co má k dispozici. Pravidelné cvičení s Američany má dokázat, že hrozby z Východu nebere ve Vilniusu nikdo na lehkou váhu. „Jsme malá země, máme malou armádu. Potřebujeme podporu a spoléháme v tom na Alianci,“ prohlásil velitel litevských pozemních sil Raimundas Vaiksnoras.
Malé pobaltské země mají vlivnou ruskou menšinu - v Estonsku tvoří 25 procent z 1,3 milionu obyvatel, v Lotyšsku 27 procent ze dvou milionů a ve třímilionové Litvě to je pět procent. Na Moskvě pořád závisí ekonomicky - všechny tři jsou stoprocentně závislé na ruském plynu - a nemají ani šanci obstát v případném střetu s ruskou armádou. Při vlastní obraně proto spoléhají na NATO, které tu je vidět čím dál víc. V pobaltském vzdušném prostoru pravidelně hlídkují alianční letadla a bezpečnostní záruky přijel nedávno do Pobaltí osobně připomenout i americký prezident Barack Obama.
Ukrajinská armáda přišla o pět vojáků, v Donbasu dál roste napětí
Na východě Ukrajiny navzdory dohodě o příměří dál umírají lidé. Kolem doněckého letiště se dnes opět střílelo a ukrajinská armáda přiznala dalších pět mrtvých. Vzhledem k množícím se informacím o pohybu vojenských kolon s děly a obrněnými vozidly rostou obavy z brzkého obnovení ozbrojeného konfliktu v plné síle. Ukrajinský velvyslanec při OSN varoval, že „poslední fakta nenechávají žádné pochyby o tom, že Rusko chystá invazi ve velkém měřítku“.
Moskevský soud odmítl stížnost ukrajinské důstojnice Savčenkové
Moskevský soud po dvou odročeních odmítl stížnost vězněné ukrajinské důstojnice Naděždy Savčenkové na nucenou hospitalizaci na psychiatrii. Soud dospěl k závěru, že opatření bylo v souladu se zákonem, a proto zamítl stížnost obhajoby, podle níž by stačilo ambulantní vyšetření obviněné. „U vyšetřovatelů vznikly pochybnosti o psychickém stavu Savčenkové a v této souvislosti nařídili stacionární psychiatrické vyšetření,“ řekl soudce Artur Karpov.
Savčenková čelí v Rusku obvinění, že se podílela na zabití dvou ruských novinářů na Ukrajině. Ona sama obvinění odmítá a zdůrazňuje, že byla do Ruska odvlečena, když v bojích na východní Ukrajině upadla do zajetí. Mezitím byla ve vlasti zvolena poslankyní nového parlamentu. Před soudem podle ukrajinských médií odmítala hovořit rusky.
GALERIE
videogallery_484941