K nedělním šedesátým šestým narozeninám dostal Vladimir Putin řadu dárků. Poslední výsledky průzkumu popularity jej ale potěšit nemohly, protože takový propad ještě nezaznamenal. Podle sociologického Centra Levada prezidentovi důvěřuje jen 39 procent Rusů. A to přesto, že největší média jsou ovládaná státem a prezidenta nekritizují.
„Není to spojeno s hodnocením jeho kurzu zahraniční politiky. Má to výhradně souvislost s reakcí na penzijní reformu,“ vysvětluje výsledky průzkumu ředitel Centra Levada Lev Gudkov. Putin podepsal a tím definitivně schválil zvýšení odchodu věku do důchodu o pět let 3. října.
Rusové vesměs vnímají důchodovou reformu jako nespravedlnost a mluví o krádeži. Už 90 let byla země zvyklá na neměnnou hranici odchodu do penze. Zvýšení proto vyvolalo velké protesty a odpor se projevil i v zářijových volbách gubernátorů i místních parlamentů, které vládní strana Jednotné Rusko v rozporu s tradicí posledních let stoprocentně neovládla.
Michail Čerkasov z opoziční organizace Otevřené Rusko spoluzaložené Michailem Chodorkovským v ČT upozorňoval, že data z ruských průzkumů veřejného mínění je třeba brát s rezervou. „Naše sociologie je obvykle nezávislá na objektivní realitě. Nezávislá sociologická centra byla prohlášena za zahraniční agenty nebo nad nimi převzal kontrolu stát. Takže co odpovídá skutečnosti, já nevím. Ale z rozhovorů s lidmi se dá pochopit, že ta důchodová reforma navržená v době mistrovství světa ve fotbale, kdy byly zakázány hromadné mítinky v Rusku, se zřejmě lidem nezalíbila,“ řekl Čerkasov.
Putin reformu obhajuje a varuje před možným kolapsem penzijního systému. Opozice mu však vyčítá, že země pod jeho vedením špatně hospodařila s příjmy z prodeje ropy i celkově se státními financemi.
Nejhlasitějším kritikem je Alexej Navalnyj, jehož Fond boje proti korupci zveřejňuje videa rozkrývající korupční schémata a závratné majetky vysokých státních činitelů včetně premiéra Dmitrije Medvěděva. Navalnyj organizoval v desítkách ruských měst demonstrace. Kvůli tomu skončil na měsíc ve vězení. A když vyšel na svobodu, zatkli ho hned u vrat věznice znovu.
Válka už nepomáhá
Putinovi už u Rusů nepomáhají ani Kremlem zdůrazňované zásahy ruské armády v zahraničí. Aktivní účast v bojích v Sýrii už lidé nehodnotí tak pozitivně jako před třemi roky. „Ruské společnosti je nutné vyjasňovat zapojení Ruska do konfliktu v Sýrii, které si vyžádalo velmi mnoho obětí na ruské straně,“ říká Alexandr Šumilin z Evropského institutu Ruské akademie věd.
Vliv na pokles popularity prezidenta mají i sankce, s nimiž po okupaci Krymu přišel Západ. „Mohou brzdit realizaci důležitých reforem. A v nejbližším období ruskou ekonomiku bez reforem čeká bohužel období stagnace,“ vysvětluje rektor Ruské ekonomické školy Ruben Jenikolopov.
Pryč jsou časy, kdy Putinovi po anexi Krymu na jaře 2014 věřilo více než osmdesát procent Rusů. V posledním průzkumu zaznamenal rekordní propad, přesto zůstává na prvním místě mezi ruskými politiky. Další mají výrazný odstup včetně premiéra či ministrů obrany nebo zahraničí.
