Ruský režim ztrácí neporazitelnost ve volbách. Přitvrzuje proti opozici

8 minut
Horizont ČT24: Těžký život ruské opozice
Zdroj: ČT24

Ruská policie opět zadržela opozičního politika Alexeje Navalného. A to ve chvíli, kdy odcházel z věznice, kde si odpykal předchozí trest. Navalnyj byl v srpnu zatčen a odsouzen k 30dennímu vězení za plánování nepovolené lednové demonstrace proti prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ruskem hýbe vlna kritiky vlády za plánované zvyšování věku odchodu do důchodu. Ve volbách gubernátorů mimo jiné proto neuspěli všichni vládní kandidáti.

Navalnyj dostal trest 20 dní odnětí svobody. Byl opět odsouzen za porušování veřejného pořádku. Tentokrát se ale netýkalo porušení pravidel pro pořádání mítinků, nýbrž toho, že tato shromáždění ohrozila zdraví nebo majetek lidí. Toto obvinění zastánci Navalného označují za exotické a za důkaz toho, že opozičníkův případ má jasný politický podtext.

Navalnyj skončil už několikrát ve vězení za činy, které soudy označily jako správní delikty. V minulosti totiž dostal dva podmíněné tresty za finanční machinace, což ale jeho příznivci považují za účelová obvinění, kterými ho režim podle nich trestá za opoziční činnosti a za odhalování korupce ve vládních kruzích.

Podle své mluvčí Kiry Jarmyšové byl Navalnyj od roku 2011 zatčen celkem devětkrát a za mřížemi strávil 172 dnů. Z toho pět zatčení a 120 dnů ve vězení spadá podle ní do období od začátku kampaně před letošními prezidentskými volbami, kterých se ale Navalnyj nemohl kvůli výše zmíněným podmíněným odsouzením účastnit.

Navalnyj s kolegy z Fondu boje proti korupci dlouhodobě vyšetřuje z otevřených zdrojů rozkrádání veřejných financí. Výsledky pátrání pak tým zveřejňuje ve videích na internetu. Odhalil například rozsáhlé majetky premiéra Medvěděva včetně vinice v Toskánsku, luxusních sídel a jachet. To vyvolalo masové demonstrace.

Naposledy se zabýval nákupy potravin pro tři sta tisíc příslušníků elitních policejních jednotek Národní gardy. Zjistil, že v roce 2017 nákupy skokově několikanásobně podražily a garda teď nakupuje například cibuli, maso nebo džusy dráž, než stojí v běžném maloobchodě.

Nepřímo z korupce obvinil i velitele Národní gardy Viktora Zolotova, který ho pak ve vlastním videu vyzval na souboj s tím, že z něj udělá „šťavnatou kotletu“. Za to si Zolotov vysloužil vlnu posměchu a výzev k souboji v jiných disciplínách. Mnozí totiž kritizovali, že fyzicky vycvičený šéf gardy vyzývá Navalného bez zkušenosti v boji.

Ruskem hýbe důchodová reforma

Současná zesílená kampaň úřadů proti Navalnému souvisí podle ruských opozičních novinářů s nervozitou v ruské společnosti, kterou vyvolal záměr Kremlu zvýšit hranici důchodového věku Rusů. „Já bych řekl, že reálné důvody pro nervozitu tady jsou. Na druhé straně si ovšem musíme uvědomit, že Jednotné Rusko má ve státní dumě zatím ústavní většinu, takže vlastně není čeho se obávat,“ komentoval to pro Horizont ČT rusista Libor Dvořák.

Proti plánu vlády se demonstruje prakticky po celém Rusku, popularita prezidenta Vladimira Putina poklesla a vládní strana Jednotné Rusko zaznamenala několik trpkých porážek v nedávných komunálních volbách.

Vítězstvím pro kandidáty hlavní kremelské strany neskončily ani dvoje víkendové volby v Chabarovském kraji a Vladimirské oblasti, kde se ve druhém kole rozhodovalo o osobě příštího gubernátora. Kandidáti Jednotného Ruska v obou regionech prohráli, gubernátory se stali reprezentanti nacionalistické strany Vladimira Žirinovského.

Volby gubernátora v Přímořském kraji se komise snažila zfalšovat, aby vyhrál vládní kandidát. Udělal to však natolik nešikovně, že se volby musí opakovat.

Jednotné Rusko stále drží převahu: z 22 voleb gubernátora jich vyhrálo 13 už v prvním kole.

Sobotní demonstrace proti důchodové reformě svolané komunisty se v Moskvě zúčastnilo na deset tisíc lidí. Podobné akce se konaly i v dalších městech evropské části Ruska, na Sibiři a Dálném východě. „Režim sahá v poslední době k větším represím proti účastníkům demonstrací,“ říká zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 15 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...