Krajská volební komise zrušila výsledky druhého kola voleb gubernátora v Přímořském kraji. V tomto klání do poslední chvíle přesvědčivě vedl opoziční komunista Andrej Iščenko, ale při sčítání posledních hlasů náhle získal převahu stávající gubernátor Andrej Tarasenko z vládní strany Jednotné Rusko. Takový obrat však nebyl při daných počtech voličů možný.
„Výsledky voleb nelze považovat za důvěryhodné. Krajská volební komise soudí, že závažné vady při hlasování mohou být základem pro vyhlášení voleb za nezákonné,“ uvedla předsedkyně komise Taťjana Gladkichová podle agentury Interfax. Volby se tak musí opakovat do tří měsíců.
Zrušení a opakování voleb navrhla už ve středu šéfka ruské ústřední volební komise Ella Pamfilovová. „Kvůli tomu, že v současnosti už nelze spolehlivě určit, kdo získal více hlasů, soudím, že za těchto okolností nelze důvěryhodně stanovit výsledky voleb gubernátora,“ řekla.
Iščenko návrh Pamfilovové odmítl. Komunisté jsou přesvědčeni, že jednoznačně vyhráli a stačilo by jen překontrolovat dosavadní hlasování. „To je naprosto absurdní. Proč by se to mělo udělat? Ne, nesouhlasím s tím. Zvolili mě gubernátorem,“ řekl Iščenko agentuře TASS. Zrušení výsledků hodlá podle ní napadnout u soudu.
Tarasenko naopak označil zrušení výsledků voleb za správné a svého protivníka nařkl z manipulací při nedělních volbách. Opakovaných voleb se však podle agentury Interfax účastnit už nechce. Zůstává úřadujícím gubernátorem až do zvolení nového šéfa kraje.
Na první pohled
Podvody se podle opozičního deníku Novaja Gazeta nekonaly ve volebních místnostech, ale až při sčítání. List upozorňuje, že divoký finiš je v rozporu se základy matematiky. Například po sečtení čtyř okrsků volební komise připsala Tarasenkovi 13 595 hlasů. Jenže i když se sečtou čtyři nejlidnatější okrsky v kraji, dají dohromady jen 11 969 voličů. Ani při stoprocentní účasti a podpoře Tarasenka takový výsledek není možný.
Podle deníku byli volební komisaři výsledkem překvapeni a porážku vládního kandidáta nepředpokládali. Proto se uchýlili k naivním metodám falšování. „Kdyby se na to připravili včas, najali by si matematika, naplánovali by vhazování lístků, připravili by seznamy mrtvých duší, které by bylo možné započíst a donutili by dost lidí hlasovat,“ vyjmenovávají autoři článku Alexej Smagin a Andrej Zajakin obvyklé metody falšování voleb v Rusku, které jsou při malých rozdílech výsledků těžko odhalitelné.
„V Rusku je normální ani nechodit za plentu a prostě zaškrtnout tu stranu, která se očekává, v tomto případě Jednotné Rusko, což se jinde nevidí,“ uvedl v Událostech, komentářích České televize novinář a volební pozorovatel EU a OBSE Tomáš Nídr, který byl v Rusku přítomen u prezidentských voleb.
„Během voleb v březnu, kdy vyhrál Vladimir Putin, se často stávalo, že v místech, kde volební pozorovatelé nebyli, se do uren házely štosy hlasů,“ dodal a připomněl tak kauzu, natočenou mobilním telefonem.
Důsledky důchodové reformy
Volby gubernátorů nebo odpovídajících vedoucích činitelů se kromě Přímořského kraje konaly v 22 subjektech Ruské federace. Ve třinácti z nich zvítězili v prvním kole kandidáti vládního Jednotného Ruska, ve dvou kandidáti, kteří nejsou oficiálními členy strany, a ve třech komunisté. Ve čtyřech se koná druhé kolo, do kterého všude postoupili vládní kandidáti.
Mírně oslabená nadvláda Jednotného Ruska se projevila i v doplňovacích parlamentních a komunálních volbách. Prohra několika kandidátů vládní strany mnohé překvapila, protože v posledních letech nebylo něco takového myslitelné. „Elity začínají brát na vědomí, že vládní kandidát může prohrát,“ komentoval to politolog Michail Vinogradov v deníku Kommersant.
Odborníci spojují tento výsledek s nevolí, kterou vyvolal plán na zvýšení věku odchodu do důchodu z 55 na 60 let u žen a z 60 na 65 let u mužů. Tento proces má být ukončen v roce 2034. Mnozí odpůrci reformy upozorňují, že by se po ní 40 % ruských mužů důchodu vůbec nedožilo.
