Putin získal téměř dvě třetiny hlasů, prezidentem bude do roku 2018

Moskva - Vladimir Putin získal hned v prvním kole nedělních prezidentských voleb svůj třetí prezidentský mandát a nejvyšší ústavní post má zajištěn minimálně do roku 2018. Své čtyři soupeře podle očekávání nechal daleko za sebou. Podle předběžných výsledků, o nichž dnes informoval šéf ústřední volební komise Vladimir Čurov, získal stávající premiér 63,75 procenta hlasů. Ke zvolení by Putinovi stačila nadpoloviční většina. Hlasovat mohlo přes 108 milionů voličů, účast přesáhla 65 procent. Ruská ústřední volební komise už ale obdržela tisíce stížností na porušování volebních zákonů a nepovolenou agitaci.

Čurov vyhlásil Putina prezidentem po sečtení více než 99 procent volebních protokolů. Definitivní výsledky, které má komise ohlásit do 14. března, se podle Čurova budou lišit nejvýše v desetinách procenta. Za Putinem je se ziskem 17,18 procenta hlasů předseda ruských komunistů Gennadij Zjuganov, třetí je miliardář Michail Prochorov, který má 7,71 procenta hlasů. Čtvrtým je šéf nacionalistů Vladimir Žirinovskij s 6,24 procenta hlasů, pětici kandidátů uzavírá vůdce strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov s 3,84 procenta hlasů.

Vladimir Putin:

„Vyhráli jsme po otevřeném a čestném boji. (…) Byl to velmi důležitý test nás všech, celého ruského národa. Test politické zralosti, samostatnosti a nezávislosti.“

Žirinovskij a Mironov už pogratulovali Putinovi ke zvolení hlavou státu, Zjuganov volby označil za „nepoctivé, nelegitimní a netransparentní“. Putin naopak telefonicky blahopřál Prochorovovi k „úctyhodnému výsledku“ a popřál mu úspěch s novou pravicovou stranou, kterou miliardář zakládá.

V jednotlivých částech Ruska se výsledky výrazně liší. Putin sice všude vyhrál, ale v Moskvě pravděpodobně nedosáhl ani na polovinu voličských hlasů (47,2), v Petrohradu pro rodáka nehlasovaly ani tři pětiny voličů. Drtivou podporu má naopak na ruském venkově a zejména v oblasti neklidného severního Kavkazu. V Čečensku, kde volební účast překročila 99 procent, získal Putin bez tří desetin sto procent hlasů. V Dagestánu pro Putina hlasovalo okolo 93 procent voličů, v Ingušsku 92 procent. Stejného skóre dosáhli voliči s ruskými pasy v Jižní Osetii, která se odtrhla od Gruzie. V severní Osetii, která je součástí Ruska, favorit dostal jen 72 procent. V autonomních republikách v Povolží pro premiéra hlasovalo od 81 po 89 procent voličů.

Vladimir Putin:

„Když mi armáda boží řekne: vzdej se Ruska a žij v nebi, povím jí: Nepotřebuji nebe. Nechte mi mou vlast.“

Za úspěch označují ruská média volební výsledek liberálního kandidáta Prochorova. Bodoval hlavně u voličů ve velkých městech - v Moskvě i v Petrohradě se umístil hned za Putinem na druhém místě a předstihl i šéfa komunistů Zjuganova, který je celostátně druhý.

Hromadí se volební stížnosti

Ruská ústřední volební komise i pozorovatelské štáby jednotlivých prezidentských kandidátů shromáždily od začátku hlasování tisíce stížností na porušování volebních zákonů a nepovolenou agitaci. A to i přesto, že hlasování o osobě budoucího prezidenta sledovaly desetitisíce pozorovatelů. Podle šéfa volební komise se však potvrdí jen desetina jejich stížností.

Jen štáb prezidentského kandidáta Michaila Prochorova zaznamenal zhruba 4 000 pochybení. Zprávy o nich údajně docházely celou noc. Sám Prochorov, který je po sečtení téměř sta procent hlasů třetí se 7,4 procenta hlasů, prohlásil, že všechny zjištěné kauzy se dostanou před soud. Také asociace volebních pozorovatelů Golos zaznamenala přes čtyři tisíce stížností na nejrůznější narušení volebních pravidel, mj. hromadné vhazování volebních lístků v Dagestánu. „Kdybych volby měla ocenit na stupnici od jedné do pěti, dala bych jim tři mínus,“ uvedla ředitelka Golosu Lilia Šibanovová.

Náměstek ministra vnitra Alexandr Gorovoj agentuře ITAR-TASS řekl, že nedošlo k žádným vážným porušením zákona, která by mohla ovlivnit výsledky voleb. Putinovi odpůrci chtějí dát najevo svůj nesouhlas už večer, na povoleném protestním shromáždění v Moskvě.

OBSE: Předvolební kampaň stranila Putinovi

Předvolební kampaň jednoznačně stranila Vladimiru Putinovi, řekl dnes v Moskvě šéf pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE). Podle jeho slov hlasování provázely závažné problémy, „Nešlo o opravdovou soutěž a kvůli zneužívání vládních zdrojů nikdy nebylo pochyb o tom, kdo nakonec vyhraje,“ uvedl Tonino Picula, šéf pozorovatelské mise OBSE.

Pozorovatelé připomněli, že státní média před hlasováním informovala hlavně o Putinovi. Samotný průběh hlasování ohodnotili kladně, nicméně výhrady mají k tomu, jak se ve skoro třetině volebních obvodů hlasy sčítaly. Vedení společné pozorovatelské mise OBSE a Parlamentního shromáždění Rady Evropy také vyzvalo ruské úřady k tomu, aby vyšetřily údajná porušování volebních zákonů.

Washington ani Evropská komise Putinovi neblahopřály

Spojené státy Rusko vyzvaly, aby nechalo všechny hlášené problémy nezávisle vyšetřit. Jakmile budou výsledky potvrzeny, jsou nicméně s nově „zvoleným prezidentem“ připraveny spolupracovat. Agentura AP poznamenala, že prohlášení nezmiňuje Putina jménem a nepogratulovalo mu. K odstranění nedostatků, jež volby porvázely, vyzvala také Evropská unie a stejně jako Obama ani předseda Evropské komise José Barroso Putinovi zatím k očekávanému úspěchu negratuloval. Podle své mluvčí to udělá takovým způsobem, o jakém sám rozhodne, a v době, kterou si také sám zvolí.

Západoevropské země reagovaly opatrně. Německá kancléřka Angela Merkelová podle svého mluvčího „sází na pokračování strategického partnerství s Ruskem“. Zároveň ale Putina vyzvala k dalším reformám a „politicko-společenské modernizaci“ země. Mluvčí ale také kritizoval průběh hlasování, stejně tak i Britové; ministerský předseda David Cameron nicméně považuje výsledky za definitivní a přeje si mít s Moskvou konstruktivní vztahy. Také podle francouzského ministra zahraničí Alaina Juppého není zvolení Putina v prvním kole navzdory kritikám způsobu hlasování zpochybněno: „Naším cílem je rozvíjet partnerství, které jsme měli s Ruskem, absolutně strategické partnerství ve všech směrech.“

Gratulace k vítězství Putinovi vyjádřili autoritářští prezidenti Sýrie, Venezuely a Číny. Syrský prezident Bašár Asad označil vítězství za obdivuhodné, venezuelský prezident Hugo Chávez doufá v posílení vztahů s Ruskem. Čínský prezident Chu Ťin-tchao připomněl, že v souladu s tradičním čínským postojem v zahraniční politice jsou ruské volby interní záležitostí země.

U amerických a západoevropských Rusů vítězí jasně Prochorov

Ruská ústřední volební komise zveřejnila také výsledky hlasování o hlavě státu, které během noci docházely ze zahraničí. Volební místnosti byly zřízeny na ruských velvyslanectvích či konzulátech, ale často i v pronajatých prostorách na veřejných místech. Výsledky z České republiky komise nezveřejnila, na Slovensku hlasovala většina Rusů pro Vladimira Putina.

Z publikovaných údajů nicméně vyplývá, že čím západněji od ruských hranic se hlasovalo, tím menší počet hlasů dostal vítěz prezidentských voleb Putin. Úměrně s tím se zvyšoval počet hlasů pro liberálního kandidáta Michaila Prochorova. Drtivou porážku utrpěl Putin na západním pobřeží USA. Podle voličských průzkumů v Los Angeles a San Francisku pro Putina hlasovalo jen 11 procent Rusů, zato Prochorovovi jich odevzdalo hlas 65 procent.

Michail Prochorov nese k volební komisi podpisové archy
Zdroj: ISIFA/EPA/YURI KOCHETKOV

„Prochorova čeká v politice dobrá budoucnost“

Prochorov podle agentury Interfax po oznámení prvních výsledků telefonicky hovořil s Putinem. Budoucí prezident po rozhovoru Prochorova pochválil za jeho předvolební kampaň a řekl, že jeho výsledek je úctyhodný. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov konstatoval, že Prochorova čeká v politice „dobrá budoucnost“.

Peskov uvedl, že Putin nikdy nevylučoval dialog s „konstruktivně naladěnou opozicí“ a že v politice, stejně jako ve všech ostatních oblastech je budoucí prezident „absolutním pragmatikem“. Sám Prochorov na spekulace o případné nabídce na významný post, kterou prý má Putin pro něj připravenou, odpověděl, že veškeré případné návrhy odmítne.

Prochorov ve svém volebním štábu vyjádřil naději, že Putin ve své staronové funkci bude pokračovat v transformaci ruského politického a ekonomického systému. Naznačil, že v krátké budoucnosti hodlá svůj volební úspěch zúročit v založení nové politické strany. Mělo by se tak podle něj stát do konce března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 6 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 12 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 13 hhodinami
Načítání...