Putin vyzval separatisty k odložení referend. Ti jeho návrh zváží

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin vyzval ukrajinské separatisty, aby odložili referenda o samostatnosti Doněcké a Luhanské oblasti plánovaná na tuto neděli. Prohlásil, že radikálové by tento krok měli nechat na pozdější dobu, až pro něj budou vytvořeny podmínky. Ruský prezident zároveň přikázal stáhnout vojska od hranic s Ukrajinou a vybídl Kyjev, aby bezodkladně zastavil vojenské akce na východě a jihu Ukrajiny. Separatité ohlásili, že Putinův návrh na odložení referend zváží. Rozhodnout se chtějí ve čtvrtek.

„Prosíme představitele jihovýchodu Ukrajiny, stoupence federalizace země, aby odložili referendum naplánované na 11. května letošního roku,“ prohlásil Putin. V referendu měli obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti odpovědět na dotaz, zda souhlasí se státní samostatností „lidových republik“, které doněčtí a luhanští separatisté vyhlásili. Podle radikálů je k referendu vše připraveno, tisknou se poslední hlasovací lístky. 

„Projednáme to zítra na našem lidovém shromáždění. Prezidenta Putina si hluboce vážíme. Považuje-li to (odklad referenda) za nezbytné, budeme o tom pochopitelně diskutovat,“ uvedl vůdce „Doněcké lidové republiky“ Denis Pušilin. 

Putin se vyslovil i k připravovaným ukrajinským prezidentským volbám, které jsou naplánovány na 25. května. „Samy o sobě jsou volby krokem správným směrem,“ řekl prezident. „Nic ale nerozhodnou v případě, že Ukrajincům nebude jasné, jak budou zaručena jejich práva po prezidentských volbách,“ dodal.

Putin: Odpovědnost nese Západ, ne my

Ruský prezident také důrazně odmítl tvrzení západních politiků, že klíč k řešení ukrajinské krize drží v ruce Moskva. „Je to úskok našich západních partnerů, kteří situaci sami přivedli do slepé uličky. Odpovědnost nesou i oni,“ konstatoval šéf Kremlu. Klíčem k ukončení ukrajinské krize je podle něj přímý dialog mezi vzbouřenci a kyjevskou vládou. Odpovědnost za nynější vyhrocenou situaci podle Putina nesou ti, kdo v únoru v Kyjevě zorganizovali státní převrat. „Situace se vyvíjí podle toho nejméně příznivého scénáře,“ varoval prezident. Rusko má podle Putina zájem na tom, aby byla ukrajinská krize vyřešena co nejdřív, a to s přihlédnutím k zájmům všech Ukrajinců a bez ohledu na region, v němž žijí.

Putin dnes komentoval situaci v sousední zemi po rozhovoru s šéfem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Didierem Burkhalterem. Švýcarský politik po jednání oznámil, že OBSE v nejbližších hodinách navrhne „cestovní mapu“ řešení ukrajinské krize. Návrh předá všem čtyřem stranám, které se zúčastnily dubnové ministerské konference o Ukrajině, tedy kromě kyjevského vedení i Rusku, Evropské unii a Spojeným státům.

Šinzó Abe s Hermanem Van Rompuyem
Zdroj: ČTK/AP/Yves Logghe

EU má připraveny další sankce

Evropská unie dnes opět varovala Moskvu, že je připravena zesílit své sankce, pokud bude dál zhoršovat situaci na Ukrajině. „Přípravné práce pokračují. Jsme připraveni přijmout rozhodnutí, pokud to bude potřeba,“ řekl Herman Van Rompuy po jednání s japonským premiérem Šinzó Abem.   

Van Rompuy připomněl nedávnou dohodu ze Ženevy a přesvědčení EU, že Kyjev své závazky několika svými kroky plní. „Podle našeho hodnocení Ruská federace svým závazkům nedostála,“ prohlásil evropský politik. „Bohužel sledujeme vážné zhoršení situace na východní Ukrajině, včetně zabíjení a únosů,“ připomněl. Evropská unie je podle něj připravena k sankcím s dalekosáhlými dopady v různých hospodářských oblastech v případě další destabilizace situace na Ukrajině. „Přípravné práce pokračují. Jsme připraveni přijmout rozhodnutí, pokud to bude potřeba,“ poznamenal. Evropská komise nyní analyzuje dopady různých hospodářských sankcí nejen na Rusko, ale také na unijní země samotné.

Japonský premiér pak zdůraznil potřebu organizace otevřených prezidentských voleb 25. května. Jeho země na volby vyšle desítku pozorovatelů. Je podle něj také třeba „nezavřít okno“ k dialogu s Ruskou federací tak, aby mohla být situace vyřešena mírovou cestou.

Evropská unie zmrazila majetky a zakázala vstup 48 osobám spojeným s ruskou anexí ukrajinského poloostrova Krym. Japonsko zakázalo vstup 23 osobám, připomněl dnes jeho premiér. Země G7 se už také rozhodly zrušit summit s Ruskem plánovaný na červen, místo toho se 4. a 5. června sejdou v Bruselu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu.
03:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 3 hhodinami

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 7 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami
Načítání...