Putin už nechce trestat vtipy na internetu stejně jako extremismus. Navrhl zmírnění zákona

Ruský prezident Vladimir Putin předložil poslancům návrh, který by zmírnil tresty za porušení zákona o šíření nenávisti a urážce lidské důstojnosti. Na jeho základě jsou totiž souzeny i stovky lidí za zveřejňování vtipů na internetu. Podle ruské redakce zpravodajského webu BBC tak prezident reagoval na vlnu kritiky, která se zvedla v souvislosti s vysokými tresty v těchto procesech. Putin ve středu také podepsal zákon zvyšující věk odchodu do důchodu o pět let.

Stávající podoba zákona 282 trestního zákoníku postihuje šíření nenávisti či urážku lidské důstojnosti na veřejnosti či prostřednictvím masových informačních prostředků včetně internetu. Provinilci hrozí až pět let za mřížemi, jeden až čtyři roky obecně prospěšných prací nebo pokuta do výše 500 tisíc rublů (asi 170 tisíc Kč).

Policie tento zákon využívá k postihování příspěvků s obsahem vyzývajícím k terorismu, rasismu nebo jiné formě nenávisti. Čím dál častěji pod něj ovšem zahrnuje také vtipy.

Například v Altajském kraji letos v létě obvinili 23letou Marii Motuznou. Té hrozí několik let za mřízemi za to, že měla v počítači vtipy o církvi a lidech tmavé pleti. Jeden z nich například ukazuje fotografii církevního procesí na rozblácené cestě s komentářem „dvě potíže Ruska“.

Obrázek, za který je souzená Maria Motuznaja s textem "dvě potíže Ruska".
Zdroj: Twitter / Frolová

„Nemohlo mi to neudělat radost. Byla bych velmi ráda, jestli při tomto procesu hrál roli i můj případ. Hlavně jestli někomu pomůže v budoucnu. Co se týká mě, tak není vše tak růžové, protože vedle zákona 282 mě stíhají ještě podle zákona 148 o urážce citů věřících,“ reagovala na Putinův návrh Motuznaja. O jejím případu bude soud rozhodovat 9. října.

Místo pěti let jen patnáct dní

Putin předložil poslancům návrh, aby se z působnosti zákona 282 vyjmuly činy, které nepředstavují vážnou hrozbu bezpečnosti státu. Ty by se měly trestat pouze jako přestupek s tím, že by za ně nově hrozilo maximálně 15 dní za mřížemi, 100 hodin obecně prospěšných prací nebo pokuta od 10 do 20 tisíc rublů (3400 až 6800 Kč).

Pokud by byl někdo shledán z takového přestupku vinným, žil by po dobu jednoho roku v podmínce. Kdyby se během této doby dopustil stejně kvalifikovaného činu, pohlíželo by se na něj jako na trestný čin se sazbou, která platí v současnosti.

Prezident ve svém návrhu zdůraznil, že v některých případech bylo trestní stíhání neopodstatněné. Ruský ústavní soud už několikrát rozhodl, že obžaloba musí prokázat i úmysl obviněného. Samotné zveřejnění nebo sdílení sporného příspěvku podle soudu není dostatečným důvodem pro trestní stíhání. 

Počet stíhání na základně zákona o extremismu letos podle BBC vzrostl. Týká se to i těch, kteří sdíleli extremistický obsah na sociálních sítích. Web RBK uvedl, že od roku 2012 do roku 2017 bylo na základě příslušného zákona odsouzeno více než 1500 lidí.

Očekává se, že Putinův návrh projde parlamentem bez problémů. Ruští poslanci návrhy svého prezidenta zpravidla neodmítají.

Důchodová reforma je hotová

Vladimir Putin také ve středu podepsal zákon o zvýšení věku odchodu do důchodu. Ten se do roku 2034 postupně zvýší o pět let na 60 let u žen a 65 let u mužů.

Definitivně tak stvrdil reformu, která mezi Rusy vyvolala vlnu odporu. Propadla se kvůli ní podpora prezidenta a projevila se také na výsledcích voleb gubernátorů, které vládní strana Jednotné Rusko překvapivě stoprocentně neovládla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
před 1 mminutou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 18 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 37 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami
Načítání...