Putin se stal počtvrté ruským prezidentem. Na premiéra navrhl znovu Medvěděva

Nahrávám video

Vladimir Putin pronesl v Kremlu 33 slov přísahy a již počtvrté oficiálně převzal prezidentský úřad. Nynější mandát mu skončí v roce 2024, o další se podle ruské ústavy nemůže ucházet. Po inauguraci Putin podepsal výnos představující cíle vládnutí. Vládě mimo jiné nařídil, aby se do konce jeho mandátu postarala o průlom v rozvoji země, zvětšila počet obyvatelstva Ruska a zvýšila životní úroveň. Rusko se má zařadit mezi pět největších světových ekonomik. V čele nové vlády chce Putin znovu Dmitrije Medvěděva.

Krátce před polednem místního času vstoupil Putin do Velkého kremelského paláce a postupně prošel Georgijevským a Alexandrovským sálem do sálu Andrejevského, kde pronesl prezidentskou přísahu s rukou položenou na ústavě. Následovala ruská hymna a asi desetiminutový Putinův projev.

„Považuji za svou povinnost a za smysl svého života dělat vše pro Rusko, pro jeho přítomnost a budoucnost,“ uvedl Putin v inauguračním projevu. „Učiním vše, abych posílil moc, prosperitu a slávu Ruska,“ dodal.

„V harmonické jednotě svobodných občanů, skutečné občanské společnosti a silného schopného demokratického státu vidím pevný základ pro rozvoj Ruska,“ uvedl Putin. „Zvláštní pozornost věnujeme podpoře tradičních rodinných hodnot,“ řekl také.

Nahrávám video

Rusko podle něj čekají zásadní změny. „Úkoly, které před námi stojí, naléhavá rozhodnutí, která musíme přijmout, jsou bez přehánění historické. Určí osud státu na několik desetiletí dopředu,“ domnívá se staronový prezident.

„Potřebujeme pokrok ve všech sférách života. Jsem hluboce přesvědčený, že takový pokrok může poskytnout pouze svobodná společnost, která vnímá vše, co je nové a pokročilejší, a odmítá nespravedlnost, stagnaci, neproniknutelné ochranářství a byrokratickou zdechlinu,“ řekl v inauguračním projevu. Ruský prezident také uvedl, že Rusko si musí počínat energicky na mezinárodní scéně.

Rusko je silným, aktivním, vlivným účastníkem mezinárodního života. Bezpečnost a obranyschopnost země jsou spolehlivě zajištěny. Budeme i nadále věnovat těmto otázkám nezbytnou, neustálou pozornost.
Vladimir Putin

Země podle Putina potřebuje změny v ekonomické a technologické sféře, například zvýšit konkurenceschopnost. Ve středu pozornosti ale bude také kvalita života, blahobyt, bezpečnost a zdraví lidí, slíbil Putin. „Naším mezníkem je Rusko pro lidi, země možností seberealizace každého člověka,“ slíbil Putin.

Ceremonii ukončila přehlídka pluku prezidentské stráže a děkovná modlitba hlavy ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchy Kirilla v Blagoveščenském chrámu.

Letošní obřad byl skromnější, ale s více hosty

Podle redaktora Českého rozhlasu a bývalého zpravodaje v Rusku Davida Štáhlavského Putinův projev mnoho o dalším směřování Ruska neprozradil.

„Tradičně nenapověděl prakticky nic. Spíše ukázal, že politika Vladimira Putina je konzistentní v tom, že co lidé ztotožňují s Putinem pozitivního, tak to si připsal na svůj účet jako plus, například svébytnost, tradice a tak dále,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Jestliže Putin mluví o tom, že je potřeba najít novou cestu k modernizaci a takovým věcem, měl na to už osmnáct devatenáct let.
David Štáhlavský
redaktor a moderátor ČRo

„A všechno to, co se teprve bude muset udělat nebo se už dávno udělat mělo a lidem vadí, že to ještě hotové není, tak to pojal prezident Putin, jako by nastupoval vůbec poprvé, jako by to byl jeho první inaugurační projev,“ pokračoval Štáhlavský.

„Slyšeli jsme: je třeba modernizovat, hledat, zabránit protekcionismu. Ale Vladimir Putin je právě tím hlavním arbitrem ruského protekcionismu, na kterém stojí a padá celý systém, průmyslový i politický,“ dodal redaktor ČRo.

Samotné ceremonie spojené s inaugurací se od těch předchozích lišily. „Putin neprojel Moskvou ve svém velkém luxusním voze, ve své prezidentské limuzíně, projel pouze po chrámovém náměstí uvnitř Kremlu,“ podotkl zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas. Na rozdíl od předchozích let, kdy Putin využil zahraniční luxusní vozy, tentokrát hlavu státu vezla nová limuzína ruské výroby.

„Novinkou je i to, že bylo přítomno dvakrát více lidí než na přechozích inauguracích. Obřad sledovalo na pět tisíc lidí, mezi nimiž byli i ti, kteří mu pomáhali ve volebních štábech v nedávných volbách. Ze všech inaugurací byla tato patrně nejkratší,“ doplnil Karas.

Mezi významnými zahraničními hosty byl například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který nyní zasedá v dozorčí radě společnosti Nord Stream a ruského energetického koncernu Rosněfť. Internetové servery si všimly i přítomnosti amerického herce akčních filmů Stevena Seagala, kterému Putin předloni udělil ruské občanství.

Medvěděv zřejmě zůstane premiérem

S prezidentovou inaugurací je podle ruské ústavy spojeno odstoupení vlády. V čele té dosavadní stál šest let, tedy po celý Putinův mandát, Dmitrij Medveděv. Ruská média spekulovala o tom, že by Medvěděva mohl vystřídat někdo jiný, objevovalo se například jméno bývalého ministra financí Alexeje Kudrina.

Putin ale odpoledne oznánil, že do funkce předsedy vlády navrhuje i na další volební období Medveděva. Kandidáta musí schválit Státní duma (dolní komory ruského parlamentu), a poslanci by ho mohli posoudit už na svém úterním zasedání.

O takové variantě příštích událostí již hovořil již dříve také předseda dumy Vjačeslav Volodin. Vládní strana Jednotné Rusko, která má v parlamentu většinu, mezitím ujistila, že prezidentův návrh sněmovna nepochybně podpoří.

Medveděv už ohlásil, že hodlá za svého zástupce, prvního vicepremiéra, navrhnout dosavadního ministra financí Antona Siluanova. V čele rezortu financí by měl Siluanov i nadále zůstat.

V dosavadní vládě byl prvním vicepremiérem Igor Šuvalov. O jeho odchodu z vlády média spekulovala již několik měsíců. Vicepremiérem pro zbrojní průmysl se místo Dmitrije Rogozina má stát Jurij Borisov, dosavadní náměstek ministra obrany.

Nezvykle tvrdý zásah proti odpůrcům režimu

V sobotu se konaly v Rusku velké demonstrace namířené proti Putinovi. Jen v Moskvě bylo podle médií zadrženo 704 lidí, včetně opozičního předáka Alexeje Navalného, který demonstrace v téměř stovce ruských měst svolal. V Petrohradě bylo zadrženo 229 osob, v Čeljabinsku 163.

Policisté při zásazích používali slzný plyn a obušky a podle očitých svědků jim vypomáhali i kozáci, tedy polovojenské dobrovolnické organizace, které rozháněly demonstranty tradičními biči. Navalnyj a jeho stoupenci chtěli Putinovi před inaugurací protestem vzkázat, že nemůže Rusku vládnout jako car.

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa mladým protestujícím chybí perspektiva, ale demonstrace nejsou o tom, že by neměli co jíst – i když za posledních šest let blahobyt občanů Ruska klesl. V příštím funkčním období se chce Putin zasadit o zvýšení průměrného věku dožití, vyšší porodnost a zvýšení příjmů o pětinu. 

Putin ale začíná svůj další mandát za jiných okolností než ten předchozí, situace v zemi se za posledních šest let hodně změnila. „(Na začátku předchozího mandátu) to byla éra vysokých cen ropy, Rusko bylo členem G8, mluvilo se o velkém ekonomickém skoku,“ připomněl Soukup.

„Dneska je Rusko do určité míry politicky izolované, je pod sankcemi, ekonomika stagnuje a celá konstrukce zahraničních vztahů se dostala do slepé uličky. Za šest let se toho odehrálo hodně, vyplývá to z anexe Krymu a agrese na Ukrajině,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Dva mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 11 mminutami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 20 mminutami

Netanjahu schválil a utajil zásah proti osadnickému násilí, píší izraelská média

Izraelská vláda v březnu schválila plán na boj proti násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Píše to server Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu stanice Channel 13. Premiér Benjamin Netanjahu podle ní označil osadnické násilí za „metastázující rakovinu“. Nakonec ale plán i zmiňovanou kritiku z politických důvodů nařídil utajit, píší izraelská média.
před 21 mminutami

V Chile platí stav katastrofy. Záplavy si vyžádaly již minimálně deset obětí

Chilská vláda vyhlásila v regionech Coquimbo a Huasco stav katastrofy poté, co zemi po silných deštích zasáhly záplavy a sesuvy půdy. Frontální systém posílený jevem El Niño zasáhl deset z šestnácti chilských regionů a zdejší meteorologické úřady uvedly, že v některých oblastech Coquimba byly zaznamenány historické srážky – téměř 20 milimetrů srážek, množství, které zde obvykle spadne za měsíc. Deště mají navíc ještě pokračovat. V zemi byla vážně zasažena infrastruktura – došlo k narušení dodávek pitné vody, výpadkům proudu a byla poškozena řada silnic. Kromě deseti obětí na životech a pohřešovaných uvěznily záplavy v obcích a městech více než 99 tisíc lidí a přes tisíc dalších bylo evakuováno.
před 22 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 1 hhodinou

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.