Putin se stal počtvrté ruským prezidentem. Na premiéra navrhl znovu Medvěděva

3 minuty
Události: Vladimir Putin začal čtvrté období ve funkci
Zdroj: ČT24

Vladimir Putin pronesl v Kremlu 33 slov přísahy a již počtvrté oficiálně převzal prezidentský úřad. Nynější mandát mu skončí v roce 2024, o další se podle ruské ústavy nemůže ucházet. Po inauguraci Putin podepsal výnos představující cíle vládnutí. Vládě mimo jiné nařídil, aby se do konce jeho mandátu postarala o průlom v rozvoji země, zvětšila počet obyvatelstva Ruska a zvýšila životní úroveň. Rusko se má zařadit mezi pět největších světových ekonomik. V čele nové vlády chce Putin znovu Dmitrije Medvěděva.

Krátce před polednem místního času vstoupil Putin do Velkého kremelského paláce a postupně prošel Georgijevským a Alexandrovským sálem do sálu Andrejevského, kde pronesl prezidentskou přísahu s rukou položenou na ústavě. Následovala ruská hymna a asi desetiminutový Putinův projev.

„Považuji za svou povinnost a za smysl svého života dělat vše pro Rusko, pro jeho přítomnost a budoucnost,“ uvedl Putin v inauguračním projevu. „Učiním vše, abych posílil moc, prosperitu a slávu Ruska,“ dodal.

„V harmonické jednotě svobodných občanů, skutečné občanské společnosti a silného schopného demokratického státu vidím pevný základ pro rozvoj Ruska,“ uvedl Putin. „Zvláštní pozornost věnujeme podpoře tradičních rodinných hodnot,“ řekl také.

38 minut
Záznam Putinovy inaugurace a komentář Davida Šťáhlavského
Zdroj: ČT24

Rusko podle něj čekají zásadní změny. „Úkoly, které před námi stojí, naléhavá rozhodnutí, která musíme přijmout, jsou bez přehánění historické. Určí osud státu na několik desetiletí dopředu,“ domnívá se staronový prezident.

„Potřebujeme pokrok ve všech sférách života. Jsem hluboce přesvědčený, že takový pokrok může poskytnout pouze svobodná společnost, která vnímá vše, co je nové a pokročilejší, a odmítá nespravedlnost, stagnaci, neproniknutelné ochranářství a byrokratickou zdechlinu,“ řekl v inauguračním projevu. Ruský prezident také uvedl, že Rusko si musí počínat energicky na mezinárodní scéně.

Rusko je silným, aktivním, vlivným účastníkem mezinárodního života. Bezpečnost a obranyschopnost země jsou spolehlivě zajištěny. Budeme i nadále věnovat těmto otázkám nezbytnou, neustálou pozornost.
Vladimir Putin

Země podle Putina potřebuje změny v ekonomické a technologické sféře, například zvýšit konkurenceschopnost. Ve středu pozornosti ale bude také kvalita života, blahobyt, bezpečnost a zdraví lidí, slíbil Putin. „Naším mezníkem je Rusko pro lidi, země možností seberealizace každého člověka,“ slíbil Putin.

Ceremonii ukončila přehlídka pluku prezidentské stráže a děkovná modlitba hlavy ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchy Kirilla v Blagoveščenském chrámu.

Letošní obřad byl skromnější, ale s více hosty

Podle redaktora Českého rozhlasu a bývalého zpravodaje v Rusku Davida Štáhlavského Putinův projev mnoho o dalším směřování Ruska neprozradil.

„Tradičně nenapověděl prakticky nic. Spíše ukázal, že politika Vladimira Putina je konzistentní v tom, že co lidé ztotožňují s Putinem pozitivního, tak to si připsal na svůj účet jako plus, například svébytnost, tradice a tak dále,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Jestliže Putin mluví o tom, že je potřeba najít novou cestu k modernizaci a takovým věcem, měl na to už osmnáct devatenáct let.
David Štáhlavský
redaktor a moderátor ČRo

„A všechno to, co se teprve bude muset udělat nebo se už dávno udělat mělo a lidem vadí, že to ještě hotové není, tak to pojal prezident Putin, jako by nastupoval vůbec poprvé, jako by to byl jeho první inaugurační projev,“ pokračoval Štáhlavský.

„Slyšeli jsme: je třeba modernizovat, hledat, zabránit protekcionismu. Ale Vladimir Putin je právě tím hlavním arbitrem ruského protekcionismu, na kterém stojí a padá celý systém, průmyslový i politický,“ dodal redaktor ČRo.

Samotné ceremonie spojené s inaugurací se od těch předchozích lišily. „Putin neprojel Moskvou ve svém velkém luxusním voze, ve své prezidentské limuzíně, projel pouze po chrámovém náměstí uvnitř Kremlu,“ podotkl zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas. Na rozdíl od předchozích let, kdy Putin využil zahraniční luxusní vozy, tentokrát hlavu státu vezla nová limuzína ruské výroby.

„Novinkou je i to, že bylo přítomno dvakrát více lidí než na přechozích inauguracích. Obřad sledovalo na pět tisíc lidí, mezi nimiž byli i ti, kteří mu pomáhali ve volebních štábech v nedávných volbách. Ze všech inaugurací byla tato patrně nejkratší,“ doplnil Karas.

Mezi významnými zahraničními hosty byl například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který nyní zasedá v dozorčí radě společnosti Nord Stream a ruského energetického koncernu Rosněfť. Internetové servery si všimly i přítomnosti amerického herce akčních filmů Stevena Seagala, kterému Putin předloni udělil ruské občanství.

Medvěděv zřejmě zůstane premiérem

S prezidentovou inaugurací je podle ruské ústavy spojeno odstoupení vlády. V čele té dosavadní stál šest let, tedy po celý Putinův mandát, Dmitrij Medveděv. Ruská média spekulovala o tom, že by Medvěděva mohl vystřídat někdo jiný, objevovalo se například jméno bývalého ministra financí Alexeje Kudrina.

Putin ale odpoledne oznánil, že do funkce předsedy vlády navrhuje i na další volební období Medveděva. Kandidáta musí schválit Státní duma (dolní komory ruského parlamentu), a poslanci by ho mohli posoudit už na svém úterním zasedání.

O takové variantě příštích událostí již hovořil již dříve také předseda dumy Vjačeslav Volodin. Vládní strana Jednotné Rusko, která má v parlamentu většinu, mezitím ujistila, že prezidentův návrh sněmovna nepochybně podpoří.

Medveděv už ohlásil, že hodlá za svého zástupce, prvního vicepremiéra, navrhnout dosavadního ministra financí Antona Siluanova. V čele rezortu financí by měl Siluanov i nadále zůstat.

V dosavadní vládě byl prvním vicepremiérem Igor Šuvalov. O jeho odchodu z vlády média spekulovala již několik měsíců. Vicepremiérem pro zbrojní průmysl se místo Dmitrije Rogozina má stát Jurij Borisov, dosavadní náměstek ministra obrany.

Nezvykle tvrdý zásah proti odpůrcům režimu

V sobotu se konaly v Rusku velké demonstrace namířené proti Putinovi. Jen v Moskvě bylo podle médií zadrženo 704 lidí, včetně opozičního předáka Alexeje Navalného, který demonstrace v téměř stovce ruských měst svolal. V Petrohradě bylo zadrženo 229 osob, v Čeljabinsku 163.

Policisté při zásazích používali slzný plyn a obušky a podle očitých svědků jim vypomáhali i kozáci, tedy polovojenské dobrovolnické organizace, které rozháněly demonstranty tradičními biči. Navalnyj a jeho stoupenci chtěli Putinovi před inaugurací protestem vzkázat, že nemůže Rusku vládnout jako car.

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa mladým protestujícím chybí perspektiva, ale demonstrace nejsou o tom, že by neměli co jíst – i když za posledních šest let blahobyt občanů Ruska klesl. V příštím funkčním období se chce Putin zasadit o zvýšení průměrného věku dožití, vyšší porodnost a zvýšení příjmů o pětinu. 

Putin ale začíná svůj další mandát za jiných okolností než ten předchozí, situace v zemi se za posledních šest let hodně změnila. „(Na začátku předchozího mandátu) to byla éra vysokých cen ropy, Rusko bylo členem G8, mluvilo se o velkém ekonomickém skoku,“ připomněl Soukup.

„Dneska je Rusko do určité míry politicky izolované, je pod sankcemi, ekonomika stagnuje a celá konstrukce zahraničních vztahů se dostala do slepé uličky. Za šest let se toho odehrálo hodně, vyplývá to z anexe Krymu a agrese na Ukrajině,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 49 mminutami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 3 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 4 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 4 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 5 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 6 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 12 hhodinami
Načítání...