Putin přijel na Krym povzbudit turistiku, Kyjev protestuje

Injekcí uvadajícímu turistickému ruchu na anektovaném Krymu měla být návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina, který od loňské anexe přijel na poloostrov už potřetí. Šéf Kremlu v Jaltě vedl poradu o rozvoji turistiky, která na Krymu ve srovnání s obdobím před anexí zaznamenala znepokojivý propad. Kyjev Putinovu cestu na Krym odsoudil.

Porada řízená Putinem podle ruských médií přinesla řadu iniciativ. Prezident navrhl inventarizaci a prověrku všech krymských ubytovacích kapacit, dovolená na Krymu by podle něj měla být "komfortní, zajímavá a levná". Situaci by mohl zlepšit i Putinův návrh na zrušení vstupních víz pro turisty ze zemí skupiny BRICS, v níž je kromě Ruska také Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika.

Podle moskevských médií centrální ruské úřady lákají na Krym domácí turisty řadou výhod, zejména levnými letenkami. Na Krym už vedou linky z padesátky ruských měst. Příznivě jsou prý hodnoceni státní zaměstnanci, kteří na Krymu stráví aspoň část dovolené.

O Krym je v zahraničí malý zájem

Krym letos zatím navštívily asi dva miliony turistů, což je podle různých údajů třetina až polovina stavu z jeho „ukrajinské“ éry. Příjezd turistů z Ukrajiny prakticky ustal, malý je i zájem v zahraničí. I když statistiky vykazují vyšší počty ruských návštěvníků, ztráty se nahradit nedaří.

Nevyřešeným problémem je pro obyvatele Krymu i voda, které bylo na poloostrově vždy nedostatek. V poslední době podle ruských médií narůstají i problémy s její kvalitou. Situaci nezlepšuje ani chabá infrastruktura. Ukrajina totiž radikálně omezila provoz přes hranice a to odradilo domácí turisty. Rusové i cizinci se na Krym mohou dostat prakticky jen letecky nebo přes trajekt v Kerči.

Plánovaný most mezi Krymem a pevninským Ruskem
Zdroj: ČT24

Ulevit přetíženému trajektu a zkrátit fronty má most přes Kerčský průliv, který se teprve začíná stavět. Hotový by měl být až za tři roky. Krymské ministerstvo turistiky doufá, že návštěvníků z Ruska poté přijede víc. Orientovat se chce více i na hosty z Číny.

Putin na obsazený Krym poprvé přijel loni v květnu, aby se zúčastnil místních oslav 70. výročí vítězství sovětské armády nad nacistickým Německem. Poloostrov navštívil i loni v srpnu. Krym má všeobecně zanedbanou infrastrukturu, velké problémy jsou s vodou, a to trápí hlavně zemědělce. Lidé si stěžují taky na vzestup cen, které jim nevyrovnávají ani vyšší penze a platy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 9 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájil prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 1 hhodinou

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 3 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 4 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 6 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 11 hhodinami
Načítání...